Nejdůležitější události roku 2018

Turecká invaze do Sýrie

Devatenáctého ledna začala turecká invaze do severozápadní části Sýrie nazývané Afrín, kterou ovládaly kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Ty tvoří páteř Syrských demokratických sil (SDF), aliance, která s podporou USA v Sýrii bojuje s Islámským státem. Turecko, podle kterého jsou YPG teroristé napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), bylo dlouhodobě nespokojeno s jejich přítomností na svých hranicích.

Turecká armáda a jí podporované milice, včetně otevřeně islamistických skupin jako je Ahrar al-Šam, postupně celý Afrín obsadily. Do stejnojmenného hlavního města oblasti vstoupily 18. března. Vojenská operace byla nazvána „Olivová ratolest“ a podle údajů OSN vedla 167 000 lidí k opuštění svých domovů. V květnu Turecký vicepremiér prohlásil, že se Afrín nevrátí pod kontrolu syrského režimu. Po ohlášeném stažení USA ze Sýrie, ke kterému se prezident Trump minulý týden zavázal, se očekává podobná turecká operace východně od Eufratu.

Střelba v Parklandské střední škole, USA

Případy masové střelby jsou ve Spojených státech poměrně běžné. 14. února zabil bývalý student Nikolas Cruz 17 lidí na střední škole ve floridském Parklandu. Tato smutná bilance dělá z útoku nejtragičtější střelbu v historii amerických středních škol. Střelba v Parklandu vedla k velkým protestům požadujícím přísnější regulaci zbraní. Přeživší studenti zorganizovali ve Washingtonu akci s názvem „Pochod za naše životy“, z které postupně vyrostlo stejnojmenné hnutí jež nadále usiluje o změnu zbraňové legislativy.

Vražda Jána Kuciaka

Ján Kuciak, investigativní novinář, který pracoval pro redakci Aktuality.sk, byl spolu se svou snoubenkou Martinou Kušnírovou zavražděn 21. února. Událost na Slovensku vyvolala velké protesty a politickou krizi. Premiér Fico v této souvislosti 15. března na svou funkci rezignoval. Podle policejního vyšetřování byl Kuciak zavražděn kvůli své práci novináře. Pracovalo se i s verzí, že je za jeho smrt zodpovědná italská mafie Ndrangheta, o které psal svůj poslední článek.

Policie nakonec zadržela v souvislosti s případem osm osob. Čtyři lidé byli obviněni. Mezi nimi byl i bývalý policista nebo překladatelka z italštiny, která pracovala pro kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera. Ta si měla vraždu objednat. Ve slovenských médiích se však objevily dosud nepotvrzené informace, že skutečným zadavatelem je právě Kočner. Ten je aktuálně ve vazbě kvůli jiné kauze. Z Kuciakovy smrti zatím obviněn nebyl.

Skripalovi a kauza novičok

Dne 4. března byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija Skripalová nalezeni v kritickém stavu v anglickém městě Salisbury. Britské orgány brzy oznámily, že byli oba otráveni neznámou nervovou látkou. Skripal byl dvojitým agentem, který spolupracoval s britskou tajnou službou. V roce 2004 byl v Rusku zatčen a nakonec v roce 2010 vyměněn za zadržované ruské agenty. 12. března oznámila premiérka Theresa Mayová, že úřady identifikovaly látku jako ruský nervový plyn novičok. Později Velká Británie Moskvu z útoku na Skripalovi přímo obvinila. To vedlo k diplomatické rozmíšce mezi Velkou Británií a Ruskem.

 

V souvislosti s kauzou vyhostilo ze svého území 28 států část ruských diplomatů. V září Britové zveřejnili identitu dvou mužů, kteří mají být za útok v Salisbury odpovědní. Podle Londýna přicestovali do země na falešnou identitu. Investigativní server Bellingcat později odhalil, že jsou oba muži členy ruské vojenské rozvědky GRU.

Odstoupení USA od íránské jaderné dohody

Osmého května ohlásil americký prezident Donald Trump, že USA odstoupí od íránské jaderné dohody, kterou v roce 2015 uzavřel prezident Barack Obama. Vedle Spojených států dohodu podepsaly také Čína, Velká Británie, Rusko, Francie a Německo. Trump rozhodnutím naplnil jeden ze svých volebních slibů. Dohodu, která zrušila mezinárodní sankce vůči Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu, dlouhodobě kritizoval jako špatnou. Většina západních států ji naopak podporovala, ratifikována byla také na půdě OSN. Evropští signatáři jsou na rozdíl od Washingtonu nadále odhodlaní podmínky dohody plnit a sankce neobnovit.

Schůzka Donalda Trumpa a Kim Čong-una

Donald Trump byl také vůbec prvním americkým prezidentem, který se sešel se svým severokorejským protějškem. Summit, na kterém se oba vůdci potkali, se konal 12. června v Singapuru. Výsledkem schůzky byl dokument, který obě strany podepsaly. Podle kritiků dohody je však velmi vágní. KLDR se zavazuje usilovat o úplnou denuklearizaci Korejského poloostrova, obě země se pak mají snažit o navázání lepších vztahů a heldat mírové řešení korejského konfliktu. Singapurské schůzce předcházelo vystupňování napětí v průběhu roku 2017, kdy KLDR vyzkoušela novou jadernou bombu a Trump vyhrožoval, že Severní Koreu v případě ohrožení USA kompletně zničí.

 

Vražda saúdskoarabského novináře

Velkou pozornost k sobě poutala vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Tento kritik korunního prince Mohameda bin Salmána byl zabit, když si šel 2. října na ambasádu v Istanbulu vyřídit dokumenty potřebné pro potvrzení rozvodu. Podle tureckých úřadů byl uškrcen, jeho tělo rozřezáno a rozpuštěno v kyselině. Saúdové Chášukdžího vraždu nejprve popírali, později však přiznali, že k ní skutečně došlo. Turecké úřady disponují zvukovou nahrávkou, která celou událost zachycuje, a kterou předali několika dalším zemím. Na Saúdskou Arábii se po činu snesla vlna kritiky, žádné zásadní kroky však mezinárodní společenství ani důležití spojenci nepodnikli.

Kerčská krize

V listopadu došlo k nárůstu napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, když ruská pobřežní stráž v Kerčském průlivu zadržela tři ukrajinské lodě a jejich posádky. K incidentu došlo 25. listopadu. Několik z ukrajinských námořníků bylo zraněno, když na jejich plavidla spustili Rusové palbu. Podle vyjádření Moskvy byly ukrajinské lodě zadrženy, protože narušily ruské teritoriální vody a přes výzvy k zastavení pokračovaly v plavbě. Podle Kyjeva však byl přesun vojenských plavidel dopředu nahlášen a Moskva porušila právo na svobodnou plavbu, která je garantována mezinárodními úmluvami. V reakci na události Ukrajina zavedla v deseti oblastech země válečný stav, který včera skončil.

(eurozpravy.cz, foto: Pixabay)

 

Přejít nahoru