V posledních dnech a hodinách se situace v jihoamerické Venezuele značně vyhrotila. Madurův režim je, mírně řečeno, kontroverzní. Američany však především dráždí, že již nekontrolují venezuelský ropný průmysl s jeho obrovským potenciálem a zásobami – a jsou rozhodnuti zničit Madura třebas i podobným způsobem jako chtěli zničit Asada v Sýrii. Rusové a Číňané jsou samozřejmě proti a jsou připraveni Madurovi pomáhat.
Byla tedy rozehrána obyklá partie s ústředním motivem „Maduro musí odejít“ a podporu získala proamerická politická figurka Juan Guaidó. Ten se prohlásil za právoplatného prezidenta země, USA v tom za ním stojí.
Trump tlačí na pilu
Madurova pozice totiž momentálně není tak úplně pevná. Pokud si neudrží kontrolu nad armádou a policií, může mít dosavadní hlava státu problémy. Do tlaku vůči Venezuele se zapojily už i vlády Brazílie a Kolumbie, kde mají USA momentálně pevné vazby, dále také například Kanada.
Trump by jistě rád dosáhl nějakého rozhodného vítězství na mezinárodním poli. Pokud by nebyl přesvědčen o reálné možnosti Madurova pádu, otevřeně by do konfrontace nevstupoval, protože by mu to mohlo vzít body na vnitropolitické americké scéně.
Výše zmíňovaná ztráta kontroly nad venezuelským ropným průmyslem navíc přináší USA značné finanční ztráty. Pokud si však Maduro udrží kontrolu nad armádou a policií, pokus o venezuelský Majdan je přesto s nejvyšší pravděpodobností odsouzen k nezdaru.
Venezuelský prezident Nicolas Maduro vcelku logicky hovoří o pokusu USA uskutečnit ve Venezuele státní převrat. Pětatřicetiletý Guaido se na mítinku za mohutné účasti západních mainstreamových médií (mítink byl chráněn soukromými bezpečnostními službami) prohlásil za venezuelského prezidenta. Téměř okamžitě byl Spojenými státy i dalšími zeměmi uznán.
Poslední fáze zápasu o ropu?
Venezuelský prezident Nicolas Maduro dal americkým diplomatům 72 hodin na to, aby opustili území Venezuely. Pokud se je opravdu podaří ze země vyhostit, bude to rozhodný krok k tomu, aby se postupně situace ve Venezuele dostala opět pod Madurovu kontrolu. Američtí diplomaté jsou ve Venezuele samozřejmě destabilizující faktor. Za situace, kdy Trump hrubým způsobem narušil venezuelskou suverenitu otevřenou podporou Guaidovi, o to není pochyb. Umíme si představit, co by se asi dělo, pokud by obdobně postupovala třeba Moskva proti Kyjevu?
Trump mimo jiné řekl, že „Američané jsou připraveni poskytnout veškerý svůj ekonomický a diplomatický potenciál, aby se obnovila demokracie ve Venezuele“. Znamená to, že jsou přinejmenším odhodláni rozpoutat barevnou revoluci podle vyzkoušeného libyjského, iráckého, syrského či ukrajinského vzoru.
Rusko pochopitelně odmítá hrubé americké zasahování do venezuelských vnitřních záležitostí. Ruský politik Andrej Klimov potvrdil, že Rusko považuje za legitimního prezidenta Venezuely Nicolase Madura. Téhož Madura za prezidenta Venezuely považuje i Turecko, Čína a Írán.
Vladimir Padrino Lopes, venezuelský ministr obrany, uvedl, že venezuelské ozbrojené síly stojí za prezidentem. Vojáci, kteří podporovali i bývalého venezuelského prezidenta Hugo Cháveze, jenž zásadně oslabil americký vliv v zemi a znárodnil velkou část venezuelského ropného průmyslu, jsou připraveni bránit svou zemi se zbraní v ruce.
Další vývoj je tedy obtížné předjímat. Vzhledem k tomu, že jde o Jižní Ameriku, nelze vyloučit ani pokusy o atentát či jiné násilné kroky. A ty by zamíchaly kartami ještě více.
(zdroj: protiproud.cz, foto: archiv)
