Babiš řekl Merkelové něco, na co jen koukala. A teď zní fakta o EU a penězích z Česka do ciziny

Kancléřku Angelu Merkelovou premiér Andrej Babiš zaskočil svým projevem na společné tiskové konferenci. Řekl totiž, že celá Visegrádská čtyřka ročně přichází asi o 50 miliard eur z dividend, které jdou do jiných zemí EU. Stojí tedy celá věc tak, že z EU jen čerpáme dotace, nebo má Babiš pravdu, když říká, že existují i jiné skutečnosti, které je třeba brát v potaz?

„Ty dividendy jsou majetkem zahraničních investorů, kteří mají plné právo s nimi naložit, jak uznají za vhodné,“ soudí Pavel Kohout a nabádá, abychom se inspirovali Nizozemskem. „V této zemi jsou dividendy zdaněny srážkovou daní, ovšem domácí, nizozemské subjekty si mohou takto zaplacenou daň odečíst od daní z příjmů. Bylo by možné mírně zvýšit srážkovou daň a zavést princip odpočtu od daně z příjmu, alespoň pro fyzické osoby,“ vysvětluje Kohout.

Ohledně dotací byl Kohout velmi přísný. Připomněl v této souvislosti i smutný případ Řecka: „Pokud jde o dotace, není namístě žádná vděčnost. V první řadě, dotace jsou nástrojem politického nátlaku. Kdo je přijímá, implicitně se staví do role ovládaného. Za druhé, dotace nefungují jako nástroj ekonomické konvergence. Největším příjemcem dotací v EU bylo Řecko v přepočtu na velikost ekonomiky – a jak dotace pomohly Řecku? Všichni víme.“ Podle Kohouta by bylo vůbec nejlepší, kdybychom se evropských dotací mohli vzdát.

Štěpán Křeček připomněl, že se stále potýkáme s problémem, který vznikl během devadesátých let. „Jedním z důsledků ekonomické transformace z 90. let je skutečnost, že zahraniční kapitál hraje v České republice nepřiměřeně silnou roli. V konečném důsledku tak dochází k odlivu kapitálu z české ekonomiky do zahraničí, což má negativní vliv na rozvoj země,“ řekl ekonom. Podle něj je vlastnická struktura také silně ovlivněna členstvím v Evropské unii. Zásadní roli však sehrál vývoj v první porevoluční dekádě.

Je Visegrádská čtyřka ve sporu s Německem? Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński nedávno uvedl, že po Německu Poláci budou chtít reparace za druhou světovou válku. Ekonom Pavel Kohout se domnívá, že Němci způsobili Polákům takové škody a utrpení, že by měli navěky mlčet. „Namísto toho si hrají na morálně nadřazené, což je ohavné pokrytectví,“ soudí Kohout. Případné reparace by však podle něj Polsku spíše uškodily, stejně jako škodí dotace.

„Jakékoli bezprostředně nevydělané peníze kazí ekonomiku. Příjmy za vývoz nerostných surovin, dotace, reparace, toto vše jsou ďáblovy peníze, které obvykle nosí více škod než užitku. Když jde o Německo, připomněl bych obrovské válečné reparace vyplacené Francií po válce v roce 1871. Tyto peníze způsobily v Německu nejprve velký boom, potom ale největší hospodářskou krizi až do roku 1931,“ vysvětluje Kohout na historickém příkladu a dodává, že pro Německo a okolní země byly tyto peníze neštěstím.

Štěpán Křeček se domnívá, že by Poláci žádné reparace žádat neměli. Ne snad proto, že by na ně neexistoval nárok, Křeček ovšem vyzývá k tomu, aby se 70 let stará etapa dějin uzavřela. Lepší je podle něj hledět kupředu.

Andrej Babiš svými výroky na setkání V4 a Angely Merkelové navázal na myšlenku francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který tvrdí, že postkomunistické země na členství v EU prodělaly. Pavel Kohout předně vyzývá, aby se přestalo s používáním výrazu „postkomunistická země“, který považuje za nadávku. „Měli bychom se ozvat na úrovni vlády, neboť přídavné jméno ‚postkomunistický‘ je na stejné úrovni jako ‚negr‘, ‚cigoš‘ nebo ‚rákosník‘. Zkrátka je to slovo, které by slušný člověk neměl používat, alespoň ne bez uvozovek,“ míní Kohout. Thomas Piketty je podle něj spíše levicovým ideologem nežli ekonomem, který se v této věci sice trefil, ale ne ze správných důvodů.

Na EU si Kohout cení společného hospodářského prostoru. „Jinými slovy, volný pohyb zboží, kapitálu a osob, a to nejen turistů, ale i včetně pracovních sil. To jsou body, které jsou přínosné, které je třeba střežit a dále rozvíjet,“ rozvíjí myšlenku ekonom.

Téměř vše ostatní ale podle něj přináší více škody než užitku. „Evropská komise, Evropský parlament a hromady legislativních nesmyslů, které plodí. Společná měna a finanční krize, které byly způsobeny přijetím společné měnové politiky, která ve skutečnosti nevyhovuje nikomu. Neskutečně špatná zahraniční politika podporující extremisty a teroristy,“ vypočítává jednotlivé problémy Kohout.

Štěpán Křeček přidává, že odchod z Evropské unie by automaticky nezabránil odlivu kapitálu z České republiky. „Naopak bychom přišli o evropské dotace, které nám umožňují navyšovat investice v naší ekonomice. Rovněž by se zhoršilo postavení České republiky v rámci mezinárodního obchodu, což by naši otevřenou ekonomiku srazilo na kolena. Z těchto důvodů s francouzským ekonomem Thomasem Pikettym nesouhlasím a myslím si, že ze členství v Evropské unii máme prospěch,“ míní Křeček

Hrozí tedy, že se nám členství v EU do budoucna z ekonomického hlediska vymstí? A co takoví Slováci, kteří platí eurem a musejí se účastnit „eurovalu“? Jaké následky by pro Slovensko měla aktivace tohoto záchranného systému?

Štěpán Křeček doposud nevidí k českému členství v EU rozumnou alternativu. Přijetí eura lze podle něj ale odkládat až do té doby, dokud pro nás nebude výhodné jej přijmout. Právě příklad Slovenska je podle něj dobrým důkazem toho, že v této věci rozhodně není kam spěchat.

I Pavel Kohout si myslí, že prozatím převažují spíše výhody, očekává ale, že se to v budoucnu změní. Hospodářský model EU podle něj již jen dožívá a je překonaný. „Nadměrně zduřelý sociální stát, pečovatelské vlády na několika úrovních, nejtěžší daňové břemeno na světě, zoufalá byrokracie, demografická krize, se kterou si nikdo neví rady, k tomu masová imigrace milionů dalších pobíračů sociálních dávek, šílené břemeno dluhů, státních i soukromých, nejpomalejší hospodářská dynamika na světě, zaostávající kapitálové trhy… Toto vše jsou důvody, proč EU nečeká žádná skvělá budoucnost,“ vypočítává Kohout jednotlivé důvody a dodává, že jeho vlastní investiční společnost přesně z těchto důvodů neinvestuje do evropských akcií a dluhopisů.

Závěrem Pavel Kohout připomněl slova finančníka George Sorose. Ten řekl: „Současné vedení EU připomíná sovětské politbyro v době před rozpadem SSSR – neustále vydává dekrety, jako by to mělo nějaký smysl.“ „Ano, tak hluboko jsme jako Evropa klesli,“ dodává Kohout.

Následky „eurovalu“ pro Slovensko podle Kohouta uvidíme v příštích deseti letech v přímém přenosu. „Doufám, že jen jako diváci,“ uzavírá ekonom.

(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: archiv)

Přejít nahoru