Mnoho povyku pro nic

Zprávy naznačují, že USA odvolají většinu cel, které loni uvalily na čínské zboží, zatímco Čína ukončí platnost odvetných cel, upraví svá investiční a konkurenční pravidla a nařídí svým státním podnikům nakoupit příslušné množství amerických zemědělských produktů a paliv, poukazuje Krugman. Soudí, že Trumpova administrativa bude dohodu vychvalovat jako vítězství, ale ve skutečnosti půjde o mnoho povyku pro nic.

Dohoda, jak je líčena, příliš neřeší skutečné potíže s čínskými praktikami, především systematické krádeže duševního vlastnictví, míní ekonom. Dodává, dohoda neřeší ani Trumpem vyzdvihovaný nepoměr v americko-čínské obchodní bilanci, tudíž byl Trump v zásadě poražen.

„Pokud je toto konec, jde o opakování toho, čeho jsme byli svědky ohledně NAFTA, kterou Trump haněl jako ‚nejhorší ze všech uzavřených obchodních dohod‘,“ pokračuje laureát Nobelovy ceny. Připomíná, že i v tomto případě šéf Bílého domu vyjednal dokument, který v zásadě potvrzoval dosavadní status quo, přičemž obchodní experti ho označují za NAFTA 0.8, tedy prakticky stejný, jako byla původní dohoda, jen o něco horší.

 

Trumpovy oblíbené akciové trhy nerady slyší slova o obchodní válce a neexistuje ani širší poptávka po protekcionalismu, zdůrazňuje odborník. Doplňuje, že podpora volného obchodu u americké veřejnosti naopak během Trumpova prezidentství roste, navíc čínská odvetná opatření zasáhla především segment Trumpových voličů, především v zemědělských státech USA.

Dohoda s Čínou však stále není uzavřená, varuje Krugman. Naznačuje, že Trump může otevřít novou frontu v obchodní válce, zaměřenou na evropské automobily, navíc Kongres stále musí ještě schválit nástupce dohody NAFTA, přičemž není zřejmé, jak se prezident zachová, pokud se tak nestane.

Přesto se jeví jako možné, ba dokonce jako pravděpodobné, že během následujících měsíců většina obchodních válek – ne-li všechny – utichne, tvrdí ekonom. Pokládá tedy otázku, zda při zpětném pohledu budou působit jako pouhá přeháňka bez větších dlouhodobých dopadů.

„Ne, nebudou,“ má jasno Krugman. Vysvětluje, že i kdyby došlo k odvolání většiny cel, Trumpův agresivní přístup k obchodu i tak trvale poškodil americkou pověst a s ní i globální ekonomiku, která závisí na vůdčí roli USA.

Poučení pro svět

Svět se podle profesora o Spojených státech dozvěděl dvě věci: Zaprvé, že nejde o spolehlivého partnera a smlouvy s ním nemají velkou váhu, jelikož tamní prezident je může pod jakoukoliv záminkou zrušit. Zadruhé, nad USA lze snadno zvítězit, protože jejich prezident sice vede ohledně obchodu silácké řeči, ale pokud je konfrontován, stáhne se.

Jako příklad nespolehlivosti USA uvádí odborník způsob, jakým Washington přistupuje ke Kanadě, zřejmě nejpřátelštějšímu sousedovi, kterého kdy země měla. Navzdory desítkám let skvělých vztahů a obchodních dohod Trump uvalil vysoká cla na kanadský hliník a kanadskou ocel, přičemž mu jako záminka posloužila národní bezpečnost, připomíná Krugman. Prezidentem uváděné důvody označuje za pochybné a odvolává se na jiné Trumpovo prohlášení, kde naopak hovořil o odvetě za kanadskou politiku ohledně mléčné produkce.

„Poučení pro svět zní, že Americe nelze věřit,“ píše ekonom. Táže se, proč vlastně uzavírat dohody se zemí, která je ochotná uvalit sankce na své nejbližší spojence a lhát o důvodech svého jednání.

Rychlý ústup od konfrontace s Čínou naopak ukazuje, že USA hřímají, ale mají jen malý bič, tvrdí profesor. Dokázal by pochopit, pokud by Washington změnil postoj z nějakého konkrétního důvodu, ale takto snadné vyklizení pozic světu ukazuje, že nejlepší cestou pro vyjednávání se Spojenými státy nejsou upřímné rozhovory, ale prosté ohrožení Trumpových voličů a případně nabídka jisté politické či jiné oplátky.

Pokud jde o oplátky, autokracie mají oproti zemím, které ctí vládu práva, výhodu, nebere si servítky Krugman. Poukazuje, že Čína zřejmě dosáhne odvolání cel uvalených Trumpem, zatímco cla na dovoz kanadské oceli zůstanou v platnosti.

Tím, že Spojené státy podrývají mezinárodní systém, zhoršují podmínky ve světě i ze svého pohledu, varuje expert. Konstatuje, že důsledky se již projevují – Světová obchodní organizace (WTO) například nedávno dala USA zapravdu ve sporu ohledně čínských zemědělských dotací, ale tento verdikt nebude mít zřejmě velký význam, jelikož Trumpova administrativa se v posledních dvou letech snažila WTO co nejvíc poškozovat a značně oslabila orgán, který má dodržování rozhodnutí organizace vynucovat.

„Ať je jasno: nevést obchodní válku je lepší než alternativa,“ zdůrazňuje ekonom. Dodává, že Trumpova administrativa se ovšem vydala cestou, která činí Spojené státy méně důvěryhodnými, méně respektovanými a slabšími. „Velké vítězství!“ uzavírá ironicky profesor.

(zdroj: eurozpravy.cz, Marek Bláha, foto: Pixabay)

 

Komentáře