„ Nechť párty začne,“ říká na záznamu Tarrant než za zvuku hudby z americké občanské války odjede k mešitě Al Noor, kde začne svoje vraždění. Zde několikrát vypálil z automatické pušky, přičemž se pro další pušku vrátit do auta a pokračoval v masakru. Poté odjel do Linwoodu, kde střílel v další mešitě.
Na jeho Twiterovém účtu, který společnost už zrušila, se objevily obrázky těchto zbraní, popsaných jmény známých krajně pravicových vražedníků, reportuje server The West Australian. Jednalo se o např. Itala Lucu Trainiho, který minulý rok střílel na africké migranty, útočníka z kanadského muslimského centra v Québecu, Alexandra Bissonnetteho či benátského generála Sebastiana Veniera, který porazil v 16. století Turky v bitvě u Lepanta.
Tarrant byl aktivní na krajně pravicovém internetovém fóru 8Chan, kde ve čtvrtek napsal, že „provedu útok proti útočníkům a budu to dokonce vysílat živě skrze odkaz na Facebooku“. Na fóru uváděl odkazy na své „psaní“.
Ve svém manifestu nazvaném „ Velké nahrazení“ varuje před „bílou genocidou“ z které obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou. „ Merkelová, matka všech nebělošských a neněmeckých věcí, je na vrcholu listu. Málokdo udělal více k poškození a rasovému očistění Evropy od jejích lidí,“ napsal.
Krajně pravicový terorismus
Novinář C.J. Werleman ve svém názorovém sloupku pro australské noviny The Canberra Times upozorňuje, že o „bílé genocidě“ mluvil i útočník Robert Bowers, který spáchal masakr v synagoze Strom života v Pittsburghu v říjnu minulého roku. Podle Welemana oba útoky dokazují, že máme co do činění s krajně pravicovým terorismem, který je uskutečňován „zlomenými“ bílými muži motivovanými nenávistivými příspěvky na krajně pravicových webech a sociálních sítích.
Podle organizace Anti-Defamation League, která od roku 1913 bojuje proti antisemitismu, útočníci spojení s krajní pravicí měli v roce 2018 na svědomí 50 mrtvých lidí, což je v zásadě celý počet Američanů zabitých v rámci domácího terorismu. Krajní pravice tak má takřka monopolní postavení ohledně teroristických útoků v USA. A jediný útočník, který spáchal teroristický útok na území USA byl před svou konverzí k radikálnímu islámu napojen na krajní pravici.
Podle webu PolitiFact obecně lidé napojení na krajní pravici mají v USA na svědomí více útoků, méně časté útoky džihádistů bývají ale smrtelnější a zasahují více obětí. V případě krajně pravicových terorismu bývá obtížné určit, kolik útoku se přesně událo, protože některé se řadí spíše do kategorie „zločinů z nenávisti“.
Řada expertů a médií nicméně upozorňuje, že pokud budou teroristické útoky lidí napojených na krajní pravici chápaných jako zločiny z nenávisti, i v takovém případě je jejich nárůst znepokojivý a měla by mu být věnována stejná politická pozornost, jaká je věnována islámskému terorismus. To zahrnuje i přestat poskytovat mediální platformu pro lidi, kteří svou rétorikou a názory podporují radikální pravici.
Útočníkovy motivy
Turecké médium TRT News publikující v anglickém jazyce za jednu z takových osob, která „bude zítra v televizi“ považuje afro-americkou komentátorku Candace Owensovou, která se pravidelně objevuje na konzervativních médiích typu americké stanice Fox News. Owensová kritizuje černošské hnutí Black Lives Matters a vyjadřuje se velmi ostře proti muslimům. Velkou nevůli vzbudila svým výrokem, že je „OK, v pořádku“, pokud vůdce nacistů Adolf Hitler jako národní socialista „chtěl učinit Německo velkým“, je však problémem, že chtěl „globalizovat”.
Tarrant se na Owensovou odkazovat jako na osobu, která jej nejvíce zradikalizovala. „Pokaždé, když promluvila, byl jsem ohromen jejími postřehy a její názory mi pomohly posouvat se dále a dále ve víře [ohledně nadřazenosti] násilí nad mírností,“ napsal.
Podle švédské mutace serveru The Local měl Tarrant odůvodnit svůj čin jako pomstu za terorismus v Evropě, zvláště pak za smrt 11leté dívky jménem Ebba, jedné z pětice obětí teroristického útoku ve Stockholmu v roce 2017. Její otec řekl, že ačkoliv neustále vyzývá k připomínce její smrti, nikdy „bych si nemyslel, že by někdo mohl napsat jméno mé dcery na pušku.“
(zdroj: eurozpravy.cz, Jan Hron, foto: archiv)
