Čeští muslimové několik let přispívali na sbírku pro stavbu mešity v africkém Beninu a na podporu poválečné Sýrie. Peníze však podle policie skončily u nástupnické teroristické organizace an-Nusrá, které je předal bývalý pražský imám Sámer Shehadeh. Tento imám ale upoutal pozornost bezpečnostních orgánů a médii již několikrát. Začátkem roku 2018 ho Policie ČR obvinila z účasti v terorismu. Jeho bratr a švagrová byli českou policií obviněni z účasti v bojích, a to pro sesterskou teroristickou organizaci al-Káidy. V současné době se Sámer Shehadeh údajně nachází ve vazbě v Jordánsku.
Koncem dubna letošního roku další šéf muslimské obce v Praze, Leonid Kušnarenko, opustil svou funkci kvůli videu, ve kterém vyzýval členy muslimské obce k ozbrojení. Video, jež pobouřilo sociální sítě a širší veřejnost, bylo podle Kušnarenka reakcí na útoky v mešitách v novozélandském městě Christchurch.
O radikalizaci pražské muslimské obce se hovořilo také v roce 2014, a to kvůli obvinění bývalého předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňka. Ten byl obviněn z šíření radikální islámské knihy od Bilala. Podle výroční zprávy o extremismu, kterou vydalo české ministerstvo vnitra, tato kniha propagovala netolerantní směr islámu. Po dvou soudních líčeních však Vladimír Sáňek nakonec nebyl potrestán.
Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2018 počet zahraničních bojovníků, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací a mají vazbu na Českou republiku, stoupl v loňském roce na jedenáct. Loňská práva ministerstva vnitra o extremismu hodnotí muslimskou komunitu jako umírněnou a dobře integrovanou. Rovněž ale uvádí, že se tato komunita může radikalizovat, a to z důvodu útoků a aktivit protimigrantské strany SPD. Zde je třeba podotknout, že dle zprávy se vlna migrace údajně nepodílela na složení náboženské obce. Religionista Ivan Štampach v deníku Referendum tvrdí, že 90 procent muslimů v České republice tvoří cizinci, kteří zde pobývají kvůli práci a studiu.
Případy radikalismu v jiných evropských metropolích
To však není nic v porovnání s tím, co se děje v muslimských obcích v sousedních zemích. Například vídeňský imám Muhamed Porča byl klíčovou osobou, která zabezpečovala příjezd mudžahedínů (bojující muslimové, pozn. red.) do Rakouska během války v Bosně a Hercegovině, stejně jako radikálních islamistů, kteří odjeli bojovat do Sýrie a Iráku po bosenské válce.
Odborník na boj proti terorismu IBNA Dževad Galijašević pro portál balkaneu.com uvedl, že Muhamed Porča je živým důkazem toho, že nejradikálnější islamisté v Evropě mají kořeny v Bosně a Hercegovině. Expert tvrdil, že filozofie vídeňského imána do Evropy nepatří a že imám šířil své myšlenky a práci nejen mezi Bosňany a muslimy v Rakousku, ale také v jiných zemích.
Důkazem fundamentalistického zaměření Porči bylo jeho údajné přátelství s Nedžadem Kučevićem, neformálním vůdcem wahhábské komunity v bosenské vesnici Gornja Maoča, který před několika lety odešel do Sýrie a nyní je ve Spojených státech a v OSN veden jako jeden z nejnebezpečnějších teroristů. Mimo jiné je Porča blízkým přítelem Bilala Bosniće, který je ve vězení za nábor Bosňanů do IS*. Islámská obec v Rakouskuv minulém roce schválila uzavření sedmi mešit a vyhoštění 60 imámů (z celkového počtu 250) z Rakouska do svého rodiště v Bosně a Hercegovině. Spolu s nimi byl vyhoštěn i zmíněný vídeňský imám.
V Německu se v roce 2018 objevila zpráva o tom, že německá vláda upřednostňuje studium místních imámů v Německu, namísto jiných cizích států. Měla k tomu hned několik důvodů. Za prvé, podle úředníků mohou být imámové sponzorovaní cizími státy zpravodajskými důstojníky. Za druhé, zahraniční imámové přetvářejí muslimy Německa na radikální islamisty. Podle autorky portálu dailysabah.com Beril Dedeoglu se radikalizací myslí využití náboženství pro odůvodnění násilí. Hlavním důvodem je dle Dedeoglu budování takzvaného „evropského islámu“, který by modernizoval náboženství a byl kompatibilní s evropskými hodnotami.
V sousedním Polsku se v roce 2017 objevili dva nově konvertovaní radikálové polského původu. Aktivita muslimů s radikálními názory se od příchodu misionářů z islámské organizace iERA, s jejich projektem Mise Dava, zvýšila. Podle autora polského portálu rp.pl byla řada muslimů ve Varšavě spojena se zahraničními organizacemi, které slouží jako logistická základna pro džihádistické bojovníky. Tyto skupiny však z varšavské mešity vytlačili původní polští Tataři, kteří vyznávají umírněný islám.
(zdroj: cz.sputniknews.com, Tatjana Naronskaja, foto: Pixabay)
