Amerika chystá pro Čínu strašlivý trest. Jen samotná zpráva vedla k pádu cen akcií předních čínských společností o miliardy dolarů

Avšak po tom, co panika trochu utichla, si experti z celého světa kladou otázku, zda samotné USA neutrpí více než Čína?

Podstatu těchto plánů se pokusila vysvětlit agentura Reuters:

„Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak sdělily v pátek tři informované osoby, možnost delistingu (stažení emise akcií z trhu, pozn. red.) čínských společností z amerických akciových trhů, což způsobí radikální eskalaci obchodního napětí mezi USA a Čínou. Podle dvou informátorů se má tento krok stát součástí širšího úsilí na omezení amerických investic do čínských společností.“

Následky této informace na sebe ale nenechaly dlouho čekat: cenné papíry čínských společností, jež se prodávají v USA, začaly klesat. Akcie giganta elektronického obchodu Alibaba (majitele známého nákupního webu AliExpress) klesly o víc než 5 % a za jeden den zmařily přes 20 miliard dolarů tržní kapitalizace.

Analogické pády byly zaznamenány i u akcií jiných známých společností: cenné papíry JD.com klesly o téměř 6 % a Baidu o 3,67 %. Nejde ale ani tak o desítky miliard dolarů ztracené tržní kapitalizace, jako o to, že v případě realizace těchto agresivních plánů, o kterých mluví zdroje amerických agentur Reuters a Bloomberg, hodlají USA udělat s čínskou ekonomikou totéž, co se pokusily udělat s tou ruskou po roce 2014. Navíc bez zavedení jakéhokoli analogu „krymských sankcí“, zkrátka jen tak. I když je možné, že jako politická maska budou použita jistá omezení „za potlačení demokratických protestů v Hongkongu“.

Zdůrazňujeme, že plán, o kterém informují média, předpokládá zasazení dvou ran čínskému byznysu a celé ekonomice. Jde o záměr připravit společnosti o možnost půjčit si peníze (vydáním dluhopisů) od amerických investorů a o získání akciového kapitálu (přes IPO nebo listing) pro americké akciové trhy. Skutečně to připomíná protiruská opatření z minulých let. Rozdíl spočívá jen v tom, že se ty ruské korporace snažily „zardousit“ pomocí zkomplikování přístupu k zahraničním bankovním úvěrům a prodeji dluhopisů, kdežto ty čínské trestají s pomocí obligací a akcií na amerických burzách, protože právě to je jedním z jejich hlavních způsobů získávání devizových prostředků.

Kromě nedobrovolného delistingu se mluví rovněž o plánech omezení investic amerických společností, fondů (obzvláště těch penzijních) a dalších investorů do čínských firem na úrovni regulátoru. To je zapotřebí proto, aby si například investiční fond, připravený o možnost nákupu akcií rychle rostoucích a atraktivních společností na Newyorské burze, neotevřel bankovní konto v Hongkongu nebo Frankfurtu, a nekoupil tam zakázané akcie.

Takové radikální opatření souvisí zřejmě s vážným skandálem (kterého si nevšimla mainstreamová média), jenž vypukl poté, co vyplulo na povrch, že americký státní důchodový fond, který má na starosti vojenské a veteránské penze, investuje peníze do čínských společností. Přičemž minimálně proti třem z těchto společností platí oficiální americké sankce.

Spousta takových investic souvisí se specifikami struktury dnešních finančních trhů. Nejpopulárnější třídu investičních fondů tvoří takzvané pasivní fondy, které si samy nevybírají nástroje na kapitálové investice, ale investují výhradně podle speciálních indexů, tzv. „košů“ akcií nebo obligací, které odpovídají určitým kritériím.

Na světě existuje několik renomovaných společností, jež sestavují indexy (index provideři – poskytovatelé indexů), podle kterých jednají fondy disponující biliony dolarů. Jakmile jedna z nich (MSCI, S&P Dow Jones Indices, FTSE apod.) zařadí do svých indexů nějaké cenné papíry, investiční fondy je ihned kupují, jelikož jsou povinné tak učinit dle vlastních pravidel.

A jakmile se čínské akcie nebo dluhopisy konkrétních společností stanou dost atraktivní a likvidní, jsou zařazeny do indexů, a zaoceánské (i internacionální) investiční fondy jsou povinny je koupit, což určitě naštve administrativu Donalda Trumpa. A právě za účelem zablokování tohoto mechanismu chystá Washington, pokud budeme věřit médiím, regulační omezení pro americké investice do čínských cenných papírů. Pravděpodobně se budou vztahovat také na investiční fondy a společnosti, které sestavují indexy pro investice.

Odhad celkové kapitalizace 156 čínských společností, jež obchodují na amerických burzách, činí přibližně 1,2 bilionu dolarů. Podle odhadu bývalého šéfa oddělení makroekonomické analýzy banky Societe General, Laurence McDonalda, má celková „ztracená poptávka“ v případě vyloučení příslušných papírů z indexu Bloomberg Barclays Credit Index a indexů společnosti MSCI činit 1,6 bilionu dolarů za 4 roky.

Může se tedy zdát, že Trumpův tým přece jen objevil zranitelné místo čínské ekonomiky, kterému může zasadit nanejvýš bolestivou ránu, a to bez zvláštního rizika pro USA. To však ale není tak úplně pravda, poněvadž škody nebudou zdaleka jednostranné.

Američtí (ba i evropští) investoři nevolí čínské finanční nástroje z lásky k Pekingu, ani z dobré vůle. V situaci negativních úrokových sazeb v EU a velmi nízkých sazeb v USA (přičemž Trump žádá zavedení negativních sazeb také pro dolar) se výnosné investice, zvlášť pro důchodové fondy, dají najít buď v nejriskantnějších koutech západních finančních trhů (proto jsou populární mezi investory takzvaných podřadných dluhopisů (junk bonds) společností s nízkým úvěrovým ratingem a pochybnými vyhlídkami na navrácení prostředků), nebo na takových trzích jako je Čína nebo Rusko.

Ne náhodou se tak akcie čínských společností objevily v důchodovém fondu amerických vojáků a v kalifornském důchodovém fondu státních zaměstnanců byly objeveny ruské dluhopisy.

Znamená to, že nucené vlastenectví v podání Trumpovy administrativy bude jen stěží vítáno investory. Ti budou hledat (a nacházet) varianty, jak tato omezení obejít. K nejjednodušším způsobům patří jednoduše nákup akcií nebo investičních podílů speciálně založených evropských nebo asijských (ale nikoli čínských) zprostředkovatelských společností anebo stejných fondů, které v sobě budou ve skutečnosti skrývat, tak jako v matrjošce, čínské cenné papíry.

Kromě toho, Čína určitě zvolí odvetný tah v podobě masového listingu na evropských burzách, a také vydá dluhopisy v eurech, francích nebo jüanech, což opět jen urychlí proces dedolarizace světového finančního systému a vytvoření světové finanční infrastruktury, která nebude závislá na rozmarech Washingtonu.

Zřejmě právě kvůli uvědomění si závažnosti výšeuvedených následků se americké ministerstvo financí rozhodlo oficiálně prohlásit, že „zatím“ tato radikální opatření neplánuje.

Je to tak dokonce lepší: naši čínští partneři pochopili veškerou závažnost záměrů amerických oponentů a uvědomili si, že tato hrozba může být uplatněna v jakoukoli chvíli, což znamená, že mají ještě aktivněji pracovat na dedolarizaci světových financí. A to bude nepochybně pozitivní vývoj událostí z hlediska ruských ekonomických zájmů.

Ivan Danilov

(zdroj: euportal.cz, foto: Shutterstock)

Přejít nahoru