Martin Veselovský hned na úvod položil otázku, v čem si Křeček myslí, že je lepším kandidátem na ombudsmana než Helena Válková. Zástupce ombudsmanky pravil, že tuto otázku si nikdy nepoložil a nedokáže odpovědět. „Snad jen to, že znám poměry, mám nějakou představu, nevidím žádný podstatnější rozdíl,“ řekl Křeček a ani slovem se nezmínil o kauze s prokurátorem Urválkem.
Tu připomenul Veselovský, když zmínil Křečkova slova v ČT, podle kterých byla kauza přehnaná. A zeptal se, zda by byla Válková dobrou ombudsmankou. „Podívejte se, celý problém je v tom, že ombudsman není ochránce lidských práv. Mně rostou chlupy na těle, když slyším, že Válková by byla špatnou ochránkyní lidských práv. To by možná byla, ale ombudsman není ochránce lidských práv. Ombudsman má podle zákona kontrolovat činnost vybraných státních orgánů. Nikoliv chránit lidská práva,“ vysvětlil Křeček. Zda by byla, nebo nebyla dobrou ombudsmankou, zástupce Šabatové nedokázal nebo nechtěl soudit a dodal, že Válková už byla ministryní spravedlnosti a je profesorkou na UK. „Proč by, proboha, nemohla být ještě ombudsmankou?“ tázal se. Kvůli veřejnému mínění by její nástup do funkce byl trnitý, mínil kandidát na post, ale věcné důvody proti neviděl.
Moderátor pak Křečka konfrontoval se zněním zákona č.349/1999 Sb., který uvádí:
Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem
a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b) provádí výzkum,
c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,
d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.
Křeček pravil, že toto bylo do kompetence ombudsmana přidáno později. „Jako jedna z věcí, které k nám přicházejí z Evropy,“ doplnil. „Ten původní ombudsman byl zřízen z jiného důvodu a k jinému účelu.“ Zákon o Veřejném ochránci práv podle něj potřebuje přestavbu, protože už neodpovídá skutečnosti. Řekl Veselovskému, že zákonem se samozřejmě řídí a bude řídit, i částmi o diskriminaci, ale otázka zní, jak se definuje diskriminace, protože mnohé věci, které jsou označovány za diskriminaci, jí nejsou.
Moderátor pak přesedlal na otázku, jak by Křeček řídil úřad, když řekl, že oproti Šabatové by to dělal méně „neziskovkářsky“. „Když si založíte neziskovku, tak ji založíte s nějakým předpokladem, že chcete něco prosadit. To je rozdíl od úřadu, který má nejdříve zjišťovat. Já mám někdy dojem, že v té naší práci už předem bylo známo, že to je diskriminace, na té diskriminaci pracovalo také nejvíce právníků, přestože na tu diskriminaci si u nás stěžuje ani ne 5 % lidí,“ uvedl zástupce ombudsmanky. Prý to v agendě není takový problém, jak se to jeví ve společnosti nebo právě Veselovskému. „Lidé si prostě na tu diskriminaci nestěžují,“ řekl zcela otevřeně Křeček a dodal, že obcházet to výrokem, že lidé jsou tak diskriminováni, že už si ani nestěžují, není možné. Postěžoval si, že spíše jsou jiní označováni za diskriminanty kvůli hájení svého způsobu života a názorů, což podle něho zanáší do společnosti frustraci a nepochopení.
Představa, že je mezi ním a ombudsmankou Šabatovou nějaký konflikt, ho mrzí. „My jsme byli dlouholetí přátelé, já jsem ji také navrhl na zástupce Motejla, v poslaneckém klubu jsem i ten zákon schvaloval, byl jsem v té době poslancem,“ pravil Křeček a doplnil, že se liší v názorech se Šabatovou pouze asi ve dvou nebo třech věcech, což se mezi nimi, bohužel, táhne. Anny Šabatové si prý velmi váží. Pochválil také, že ombudsmanka byla pracovitá a zvládla rozšíření kompetencí úřadu.
Veselovský se pak dotkl toho, co o Křečkovi napsali členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny: „Je pro nás nepřijatelné, aby nejvyšší úřad, ke kterému se mohou lidé odvolávat ve věcech diskriminace, vedl člověk, který diskriminaci podporuje.“ Křeček mínil, že proti němu byla rozpoutána kampaň a dodal, že když byl zvolen poslancem, tak se proti němu žádné romské organizace nestavěly. „Nyní najednou se tady objevují takovéto hlasy,“ upozornil. „Já jsem jako advokát jezdil po celé republice a zastupoval jsem Romy před soudy, ve věci bytové, ve věci práva,“ uvedl a ptal se, kdo zná členy této Rady, která se proti němu vyjádřila. Podle něj o nich nikdo nic neví, nikdo je nezná a k integraci Romů vůbec nepřispívají.
Stanislav Křeček také tvrdil, že zde je zřejmě někdo, kdo chce, aby nebyl zvolen na post ombudsmana, a komu zřejmě vadí jeho deklarovaný cíl se soustředit nejen na práva menšin, ale i na práva většiny. „Máte vyloučené lokality. Ve vyloučené lokalitě každý mluví o právech těch, kteří v ní bydlí. Ale kdo se stará o práva těch lidí, kteří bydlí vedle? Kteří mají s bydlením peklo a tak dále. To je to, co tu společnost zajímá a čemu se také musíme věnovat. Jinak je ta společnost stále rozdělována, a to není podle mě pro společnost dobré,“ ukázal na příkladu, čím by se chtěl zabývat, prezidentův kandidát.
Došlo na další Křečkův citát: „Pokud mají majitelé bytů špatné zkušenosti s Romy, mohou jim kvůli jejich původu byt nepronajmout.“ Zástupce ombudsmanky uvedl, že jeho protikandidát Schorm se vyjádřil, že má pro tento postoj pochopení, takže to není tak, že by s ním byl osamocen. „My jsme kontrolovali realitní kancelář, která ten byt pronajímala. My jsme jí vytýkali, že tam nepustí Romy. Ale copak ta realitní kancelář může dělat něco jiného než řídit se pokyny toho majitele? Ale na toho majitele my jsme nešli a neptali jsme se ho, proč dal takový pokyn,“ uvedl Křeček a přidal i zdůvodnění, že kdyby toto udělali, tak by museli říct, že majitel nemá právo si vybrat nájemníky. Uznal, že podle zákona by kvůli romskému původu majitel odmítat neměl, ale dodal, že majitel to nemusí říci, nemusí to napsat, ale může tak učinit.
Podle Křečka se o svá práva musí hlásit Romové především sami. Srovnával tuto situaci s bojem za zrovnoprávnění černochů v USA v šedesátých letech. „Rozhodně se o svá práva neberou tak, aby to bylo vidět, aby si to ta společnost uvědomovala,“ tvrdil advokát, když Veselovský namítal, že se berou právě v radě pro romské záležitosti. „Ta společnost není rasistická, to vidíte dobře na Vietnamcích. Copak s Vietnamci je nějaký rasistický problém? Ale ve vztahu k Romům je ta společnost stále obviňována z rasismu, z diskriminace. A je to oprávněné takhle se k lidem stavět?“
Veselovský pak vyzvídal, zda by možnost volby platila i pro majitele restaurace, který by kvůli původu někoho vykázal. Křeček přeformuloval svou odpověď, že když existuje skupina, které se soukromníci i starostové bojí pronajmout byt, tak se jedná o záležitost státu, protože bydlení je dle Křečka právo, ale tuto otázku má pak řešit stát a nikoliv tím, že bude obviňovat lidi z diskriminace. Dodal, že diskriminace je neetická a nemorální, ale řešení není v obviňování z ní.
Problémem podle něho je to, že mnoho stížností, které na úřad přicházejí, je oprávněných. Jako příklad uvedl stavební řízení, kde se občan odvolal proti rozhodnutí obecního úřadu, krajského úřadu, nakonec i ministerstva. „Pak si ten občan stěžuje k nám a my zjistíme, že to (rozhodnutí) je špatně. A takových je, bohužel, veliké množství. Jelikož ta státní správa nefunguje,“ soudil Zemanův kandidát na ombudsmana.
Křečka už za jeho tvrzení o Romech, kteří se podle něho nedostatečně hlásí o svá práva, stihli zkritizovat Petr Bittner z Deníku Referendum, vědec a publicista Boris Cvek a socioložka z Univerzity Karlovy Linda Sokašová.
Bittner dodal, že Romové se o práva budou starat sami, všem ostatním se jim o ně budou starat Stanislav Křeček.
„Úřad ombudsmana/ ombudsmanky je stále zárukou, že se lidé, kteří řeší závažné problémy, dočkají podpory – ať už jde o diskriminaci – Češi velmi intenzivně řeší např. tu věkovou, důchody, nevyplacené dávky nebo nakonec i stavební řízení. Bohužel s novým kandidátem se opět na obzoru otevírá možnost, že nic takového už mít nebudeme. Stanislav Křeček se nechce věnovat diskriminaci, odmítá zastávat práva Romů…..a kdo ho určitě podpoří? ČSSD a SPD. Naděje tak zůstává v osazenstvu úřadu. Lidé, co tam pracují, vždycky patřili k těm nejlepším z nejlepších,“ stýskala si socioložka, ačkoliv Křeček deklaroval, že se bude zákonem řídit.
A Cvek pravil: „A většina se o svá práva nepostará? Tohle říká sociální demokrat. Co třeba tahle variace v 19. století: dělníci by se měli postarat o svá práva sami, chci řešit práva kapitalistů. Nebo: černoši by se měli o svá práva starat sami, chci řešit práva otrokářů. Poznáváte v tom českou autentickou levici? Tohle je dlouhodobý poslanec za sociální demokracii a obávám se, že jeho názory jsou v ČSSD většinové.“
(zdroj: parlamentnilisty.cz)
