V nedávném podcastu Deníku N moderátorka pořadu 168 hodin okomentovala nápad, aby prezident Miloš Zeman řekl několik slov posluchačům v rozhovoru s Lubošem Xaverem Veselým. Fridrichová tehdy nešetřila urážkami na adresu svého kolegy: „Pan Veselý se rád holedbá tím, jak skvělý je novinář, ale když se podíváte na rozhovory, které vede s politiky, tak on působí jako vděčný držák mikrofonu, který klade nekonfliktní otázky a v podstatě leští PR toho politika. Já bych jako politik na takové rozhovory také chodila moc ráda, ale trochu se obávám, že toto tedy není rozhovor, o kterém jsem se učila na žurnalistice,“ uvedla. Co na to řekl Zdeněk Zbořil?
„Komentáře paní Fridrichové se mi nezdají hodné pozornosti. Navíc, když jsou tak osobního rázu. Kdo má hledat důvody toho, proč používá tak expresivních výrazů? Mají nebo nemají se s panem Veselým rádi? To přece není důležité. Jde o hovory s prezidentem, a proto mne, nebo dokonce nás, nezajímá, co se paní Nora učila a naučila na žurnalistice, kde, kdy a u koho. Dokonce bychom ani nepotřebovali vědět, co si právě ona myslí o těch, které nemá ráda, stejně jako o těch, kteří jsou jí blízcí,“ komentuje pro PL politolog.
Portál rovněž připomněl rozjímaní moderátorky o českých politicích, kteří si podle něj myslí, že mají novináři v ČT pouze číst ze čtecího zařízení a nic moc si nemyslet. Odkazovala, že je to třicet let, co Havel řekl, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Tento výrok je podle ní „zesměšňován a vulgarizován“ stejně jako ti, kteří se k němu hlásí. „Že pravda vítězí, stojí i na prezidentské standartě, která vlaje na Pražském hradě. Ale vítězí tam pravda? Možná Ferdinand Peroutka by mohl vyprávět! A přesto by stále mělo platit, že ani stokrát omílaná lež se nesmí proměnit v pravdu!“ podotkla také.
Zbořil na to dal známé moderátorce lekci z dějepisu. „Zase jde zřejmě zejména o pocity paní Fridrichové. Poctivější, samozřejmě, je, když mluví o pravdě a lásce. Ale neměla by se odvolávat na paní Kaslovou, vnučku Ferdinanda Peroutky a Richarda Bienerta. Možná se paní Fridrichová ve škole, o které se výše zmínila, o Ferdinandu Peroutkovi nenaučila všechno. Snad by se nemusela vracet až k jeho osobní situaci po roce 1933, stykům s Edvardem Benešem. Ale mohla by ji zaujmout Peroutkova proměna po Mnichovu (mimochodem ji s neporozuměním komentoval i Beneš) a jeho hledání záchrany u režimu druhé republiky. Bylo to za cenu neomalené kritiky židů a židovství v době štvanice na Karla Čapka aj. Kdyby si uvědomila dobový kontext, pak by zjistila, že nejde o titulek jednoho článku, ale i o postavení ‚čestného vězně‘ v koncentračním táboru Buchenwald, o jeho vztah k Richardu Bienertovi atd. K tomu si lze něco přečíst i z odborné literatury posledních let (viz Jan Rataj 1997, zejména stati z 2017–2019, aj.)
Také jeho kontakty a konflikty s komunisty po roce 1945 nejsou boj jen dobra se zlem. A třeba by ji mohli zaujmout i okolnosti Peroutkova dramatického útěku na Západ v roce 1948. Ví se o tom dost a není třeba o Peroutkově soukromí vytahovat různé intimnosti, jak se to nechtěně a de facto podařilo paní Kaslové,“ uvedl politolog.
Xaver Veselý a Česká televize
Luboš Xaver Veselý v minulosti na svých sociálních sítích publikoval video z natáčení pořadu s redaktorkou České televize z pořadu Newsroom. Video shromáždilo od doby, kdy bylo publikováno víc než 220 tisíc zhlédnutí a vyvolalo mohutnou reakci na profesionální mediální scéně.
(zdroj: cz.sputniknews.com)
