Mezitím se Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko zavázaly pomoci Řecku vyrovnat se s tlakem podél jeho hranice.
Český premiér Andrej Babiš po setkání se svými protějšky z dalších tří zemí uvedl, že situace je vážná a EU musí chránit své hranice.
“Jsme připraveni vám pomoci,” řekl Babiš.
Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že jeho země je připravena nasadit stráže na řecko-tureckých hranicích, zatímco jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini řekl, že rostoucí počet migrantů „představuje bezpečnostní hrozbu nejen pro Řecko“.
Maďarský premiér Viktor Orban uvedl, že v pohybu je asi 130 000 migrantů, které musí EU zastavit na svých hranicích, a že „Maďarsko v tom bude hrát aktivní roli“.
Tyto čtyři země byly známé svým tvrdým postojem vůči migrantům a odmítly plán EU na přerozdělování uprchlíků v členských státech.
Mezitím se šéf Evropské rady Charles Michel sešel ve středu v Ankaře s Erdoganem, zatímco viceprezident EU Josep Borrell a komisař pro řešení krizí Janez Lenarcic jednali s tureckým viceprezidentem Fuatem Oktayem. Informuje Voice of Europe.
Borell v rozhovoru pro novináře po setkání s Erdoganem uvedl, že delegace EU požádala Turecko, aby „nepodporovalo další pohyb uprchlíků a migrantů směrem k hranicím EU“.
“Měli jsme příležitost vyjádřit své chápání obtížné situace, které Turecko v současné době čelí, ale také jsme zdůraznili, že současný vývoj na evropských hranicích nevede k řešení,” uvedl.
Borell také novinářům řekl, že odpověď tureckých činitelů byla, že Turecko nepodněcovalo lidi k pohybu, ale že „nemohou lidem zabránit v tom“.
Řecké orgány uvedly, že podél řecko-turecké pozemní hranice bylo ve středu kolem 15 000 lidí. Řekli, že od soboty ráno do středy ráno zablokovali 27 832 pokusů o překročení hranice a zatkli celkem 220 lidí, kterým se podařilo překročit.
Ankara se stala tvrdou kritikou některých evropských zemí.
“Prezident Erdogan používá lidi jako politický fotbal, jako zbraně a nástroje nátlaku na Evropskou unii,” uvedl v úterý rakouský kancléř Sebastian Kurz.
