Milouš Jakeš chtěl umřít, až lidé přistanou na Marsu. Osud to chtěl ale jinak

Milouš Jakeš zemřel ve věku 97 let a podle CNN se tak stalo již 10.7.2020. V úterý měl neveřejný pohřeb.

Milouš Jakeš se v prosinci 1987 dostal do funkce, kterou předtím osmnáct let držel Gustáv Husák. Podle historiků k funkci přišel spíše než kvůli svým schopnostem kvůli snaze části komunistického vedení zabránit tomu, aby se do čela strany dostal tehdejší premiér Lubomír Štrougal. Ve funkci generálního tajemníka proslul Jakeš spíše přešlapováním během „přestavby“, která měla být obdobou sovětské perestrojky, a projevy, které však posluchače spíše bavily než inspirovaly – zvláště když se dostaly na veřejnost, jako tomu bylo v případě projevu v Červeném Hrádku u Rokycan, kde mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, čímž připustil slábnoucí pozici strany.

Milouš Jakeš však byl spíše kariérním komunistou a nešel bezohledně za mocí. Narodil se 12. srpna 1922 v jihočeské vesnici České Chalupy. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a brzy v ní začal dělat kariéru; v roce 1950 se stal předsedou městského národního výboru, poté odcestoval do Moskvy a studoval na Vysoké škole stranické. Od roku 1966 byl členem a později předsedou stranické kontrolní a revizní komise. V roce 1968 byl u jednání v Čierne nad Tisou i členem skupiny československých politiků zavlečené do Moskvy, kde podepsal protokol o přijetí „bratrské pomoci“.

Při demonstracích po 17. listopadu 1989 se stal jedním z nejčastěji jmenovaných politiků – heslo „Jakeše do koše“ zůstalo s revolucí neodmyslitelně spjato. Jen týden po 17. listopadu byl Miloš Jakeš donucen svoji funkci opustit a již v prosinci 1989 byl z KSČ vyloučen.

Po revoluci stanul Jakeš spolu s Jozefem Lenártem i před soudem. Ten je ale žaloby, která je vinila z rozvracení republiky a vlastizrady v souvislosti se srpnovými událostmi z roku 1968, nakonec zprostil.

Svých předlistopadových názorů se ale Milouš Jakeš vždy držel. Listopadové události roku 1989 považoval za kontrarevoluční převrat, domníval se, že studentské shromáždění zneužila pro své účely StB spolu s některými členy ústředního výboru KSČ a celou revoluci považoval za nezdařilý pokus o vnitrostranický převrat.

(SCa, il.foto: CTK)

Přejít nahoru