Nemluví se o tom, ale děje se to. Týrání a zneužívání seniorů

Páchání násilí a týrání starších se děje často a možná dokonce někde v naší blízkosti. Děje se za zavřenými dveřmi, proto je těžké ho identifikovat. Bohužel, nejčastěji se děje v rodinném prostředí (přičemž agresory jsou mnohdy právě ti nejbližší), takže starší se za něj stydí a nechtějí ho přiznat.

Není to žádná nová věc, ale dlouhá léta neřešený problém, o kterém se nemluví. Na Slovensku neexistuje vhodná a účinná legislativa, která by zajistila ochranu a pomoc obětem násilí ve vyšším věku. V mnoha ohledech je násilí na starších horší než násilí na ženách a dětech (čím v žádném případě nechci říct, že toto nejsou závažné problémy), protože starší jsou častokrát zcela bezbranní, jsou izolovaní nebo nemocní a nemají se na koho obrátit, chybí jim právní povědomí. V případě, že jsou jejich práva porušována, nemají šanci si je vymoci jednak pro svůj vysoký věk, zhoršené fyzické či psychické zdraví, ale také z toho důvodu, že neexistují dostatečné zákony na jejich ochranu. V neposlední řadě je důvodem jejich zoufalého postavení celkové nastavení naší společnosti, v níž jsou senioři považováni spíše za přítěž a v níž se oni cítí jako nepotřební …

Kromě vlastní rodiny k týrání a porušování práv starších dochází i v zařízeních sociálních služeb a v nemocnicích. Podle organizace Fórum na pomoc starším, která se této problematice věnuje již dvacet let, začíná být situace alarmující – na jejich seniorskou linku přibývají telefonáty zoufalých seniory, kteří je žádají o pomoc. V mnoha případech jde až o hyenizmus ze strany vlastních dětí (!) A dalších rodinných příslušníků, jakož i od pracovníků v sociálních zařízeních.

V rodině jde nejčastěji o finanční násilí – mladí odebírají svým rodičům důchod manipulují s jejich financemi, nutí je k přepisu majetku, usilují prohlásit je za nesvéprávných. To vše je často doprovázeno nadávkami, vyhrožováním se, že už nikdy neuvidí vnoučata, výjimkou není ani fyzické násilí. Jen aby se dostali k bytu, domu či penězům … V sociálních zařízeních jde nejčastěji o zanedbávání péče, hygieny, objevují se případy násilného zavírání v pokoji bez možnosti pohybu na čerstvém vzduchu, odebírání jídla nebo podávání vysokých dávek psychofarmatik. Aby toho nebylo málo, starší se následně setkávají i se špatným zacházením od úředníků, na nichž se obrátí ve snaze o pomoc. Ti nejednou chytí stranu dříve agresorovi jako oběti. Pokud se vám to zdá nemožné nebo přehnané – bohužel, vše uvedené mi potvrdila prezidentka Fóra pro pomoc starším. Se vším se setkala ve své praxi a toto vše se kolem nás děje!

Možná si to neuvědomujeme, ale téma násilí na starších se týká nás všech. Na Slovensku máme vysoký počet osob v seniorském věku, společnost rychle stárne a stáří se nevyhne nikomu z nás. Aby se to, co jsem uvedl výše, na Slovensku nedělo, je třeba mnohé změnit – od nastavení společnosti, která si bude vážit starších lidí, od kterých se může učit (jako je tomu například v Japonsku), přes edukaci mladých na školách až po rozsáhlé legislativní změny tak, aby práva a ochrana seniory byly jasně zakotveny v našich zákonech. Aby ti, kteří chtějí škodit, neměli šanci a ti, kteří již ublížili, byli potrestáni. Myslím, že to našim starším spoluobčanům dlužíme.

Autor: Martin Borguľa

Přejít nahoru