Způsoby a principy řešení současných ekonomických problémů v různých státech nepřispívají k jejich skutečnému vyřešení, ale spíše naopak, myslí si česká ekonomka a blogerka Markéta Šichtařová. Největší kritika z její strany padá na hlavy vedení centrálních bank, které se podle ní nevyznají v základních principech ekonomické politiky. Tvrdí totiž, že si pletou příčinu s následkem, peníze a bohatství jsou důsledkem lidské práce, zatímco úrokové sazby jsou skutečnou cenou peněz.
„Jednou z nejodpornějších demonstrací takového nepochopení jsou záporné úrokové sazby, kterými centrální banky předstírají ‚léčení’ korona-recese. Je to ale nic než jeden velký omyl; záměna příčiny a následku,“ říká česká ekonomka.
Příčinou takové politiky ze strany vedení centrálních bank podle Šichtařové je to, že v jejich čele často stojí politici, nikoliv profesionální ekonomové. Jako příklad česká expertka uvádí hlavu Federálního rezervního systému a šéfku Evropské centrální banky, kteří nejsou ekonomové, ale právníci. Tento stav věcí Šichtařová považuje za zcela absurdní, protože centrální banku by neměl řídit někdo, kdo předtím v žádné bance nepracoval a nemá potřebnou zkušenost.
„Centrální banka je ale jiným typem instituce než banka soukromá. Na svou současnou pozici se Lagardeová nedostala díky odbornosti, ale díky politice… Jinými slovy, problém moderních centrálních bank je, že je nevedou bankéři s perfektními znalostmi monetární teorie, ale politici,“ vymezila podstatu problému Markéta Šichtařová.
Možné důsledky současného kurzu
Evropská centrální banka vloni nastavila rekordně záporné úrokové sazby za účelem vzbudit ekonomický růst, avšak marně. Jak podotýká Šichtařová, těmito opatřeními ECB ve skutečnosti dosáhla opačného výsledku, ekonomický růst se totiž snížil ještě více. Ani tyto neúspěšné pokusy nevedly k výrazné korekci jejich politiky, protože jakákoliv značná změna kurzu je v rozporu se zájmy určitých skupin či politiků.
„Dokud se aktuální liberálně-levicová politická vlna nepřežene, záporných úroků se nezbavíme,“ dospívá k závěru ekonomka.
Setrvání kurzu na záporné úrokové sazby může vést k tomu, že se ocitneme v situaci, že když máme ztrátové účty v bankách, stejně tak budou ztrátové i penzijní fondy. V konečném důsledku to všechno bude mít zhoubný dopad na konkurenceschopnost celé evropské ekonomiky.
zdroj: cz.sputniknews.com
