Abychom pochopili, co se děje a co se má stát, je třeba nejprve pochopit, co se děje ve světové ekonomice. Hlavním faktorem událostí a procesů probíhajících v globální ekonomice byl samozřejmě „COVID-19“.
V první polovině loňského roku se všichni divili, co že je to za hrozný virus a spekulovali jak dlouho bude mučit lidstvo. Ukázalo se však, že zničující není ani tak samotný virus, jako spíše opatření vlád, pro něž se rozšířil anglický termín „lockdown“, v němž jsou občané nuceni k samoizolaci, sociální distanci, rouškovému režimu a současně k uzavírání provozoven, omezení činnosti, vzdálenému režimu práce atd. V červenci pak vyšla kniha Klause Schwaba (stálého předsedy Světového ekonomického fóra – WEF) pod názvem „COVID-19: The Great Reset“ (Velký reset). V ní profesor Schwab, který patří k úzkému kruhu světové elity a vyjadřuje její zájmy, již zcela otevřeně odhalil mnohá tajemství:
Světová elita již dlouho připravovala „revoluci shora“, ale stále pro ni nebylo vše hotovo. Teprve v roce 2020 revoluce začala. Jejím viditelným projevem je masivní globální lockdown.
Takzvaná „pandemie COVID-19“ není nic jiného, než „kouřová clona“ pro lockdown, který připravil lidi o normální život. Schwab na otázku „Kdy dojde k návratu do normálního života?“ dává cynickou, ale již nic nezakrývající odpověď: „Nikdy.“ Pandemie i lockdown budou už navždy.
Čeká nás prý nový svět, který vznikne v důsledku „Velkého resetu“. Jeho kontury kniha částečně předestírá.
Pokusme se poněkud podrobněji rozvést především poslední bod – onen podivný nový svět, jaký nám světové elity hodlají naordinovat.
Digitální koncentrák
Klaus Schwab dává na srozuměnou: na všechny ty nesmysly okolo „ekonomického liberalismu“, které nám po celá desetiletí přední eknonomové vtloukali do hlav, je třeba jednou provždy zapomenout. Lidstvo se přihlásí k „postkapitalismu“, kde bude vládnout elita (1% populace planety – spolu s pomocnými „subelitami“), zatímco ostatní (99%) budou fakticky nevolníci umístění v digitálním koncentráku.
Politicky korektní profesor samozřejmě slova jako „nevolníci“ nebo „koncentrační tábor“ nepoužívá. Pokud ale vezmeme vážně jeho návrhy pro pro „Velký reset“, pak nejde o nic jiného. Například Schwabova představa sofistikovaného digitálního zabezpečení života občanů „báječného nového světa“ znamená, že budeme žít v digitálním koncentračním táboře pod elektronickou šikanou.
Zničit národní státy
Klaus Schwab používá obvyklé fráze revolucionářů o „rovnosti“ v budoucím světě. A vskutku tomu tak i bude, pokud máme na mysli rovnost nevolníků, tedy oněch 99% lidstva. Elitami uznávaný prorok Nového světového řádu hovoří o „předsudcích“ a „rudimentech“ starého kapitalismu, jakými jsou zisk, vlastnické právo, akciová forma podniků atd. To vše musí být zlikvidováno na dobrovolně-povinné bázi. Namísto kapitalismu vlastníků nastoupí „ekonomika uživatelů“. Namísto krátkodobého spekulativního zisku musí přijít udržitelný a dlouhodobý „přírůstek hodnoty“, která bude údajně vytvářena pro celé lidstvo. Ve skutečnosti ji však bude využívat pouze ono „zlaté jedno procento“.
Akciová forma vlastnictví bude odstraněna, protože takové společnosti mají jediný cíl – maximalizovat zisky v zájmu akcionářů. A ty přece nezajímá nic jiného, než zisk a dividendy. Kapitalismus akcionářů musí být transformován na kapitalismus „stakeholderů“ – tj. „kapitalismus všech zúčastněných stran“. Kdo jsou tito účastníci (stakeholders)? Samozřejmě, obří korporace. Většina z nich se dnes nazývá „nadnárodní korporace“ (TNC). Ovšem zítra už bude tento termín přežitý, až absurdní. Proč? – Protože přece žádné národní státy nebudou existovat.
Světová vláda
Podle Schwaba jsou národní státy anachronismem, přežitkem starého kapitalismu. Musíme proto vymazat státní hranice a národních států se zbavit. V „báječném novém světě“ tedy již nebudou korporace „nadnárodní“, ale „globální“. A právě tyto globální korporace mají postupně převzít všechny funkce států: jiným slovy státy zprivatizovat.
Pravda, v otázce budoucnosti států Schwab argumentuje velmi opatrně. V přechodném období mohou elity současné státy prý dokonce ještě na čas potřebovat. A to proto, že ne každý bude chtít dobrovolně vstoupit do „báječného nového světa“ – digitálního koncentračního tábora. Bude tedy zapotřebí síly, včetně policie a dokonce i armády (!), aby přinutila „disidenty“ přejít na stranu „světlých zítřků“. Teprve až budou všichni lapeni v planetárním digi-koncentráku, bude možné definitivně tradiční státy zrušit. Nejvyšší vládnoucí institucí bude Světová vláda vycházející z globálních korporací.
Likvidace střední třídy již započala
Schwab hovoří o velkých korporacích jako o nosné konstrukci nového kapitalismu. Kde zůstanou malé a střední podniky? – Na ty v této struktuře nezbude místo. Proto jsou malé a střední podniky již nyní likvidovány v rámci probíhajících lockdownů. A co dělat s miliony a miliony těch, kteří byli zaměstnáni v tomto sektoru ekonomiky? Část z nich by podle Klause Schwaba měly zaměstnat právě ony velké „společensky odpovědné“ korporace.
Ale většinu uvolněných pracovníků se zaměstnat nepodaří. Klaus Schwab totiž přdpokládá stále širší využití robotů a všech druhů automatů, které nahrazují živou práci. Nejen fyzickou, ale i duševní. Profesor s těmito roboty a automaty operuje už dlouho. Počítá s tím již ve své předchozí práci Čtvrtá průmyslová revoluce (2016), kde popisuje očekávané ekonomické změny vyvolané digitální, nano a biotechnologickou revolucí. Již v této knize Schwab hovoří o naléhavé potřebě „sladit“ kapitalismus s novou digitální technologickou základnou.
Koláče bez práce
Aby Schwabovy návrhy na vybudování onoho podivného nového světa nevyvolaly u lidí strach a protesty, uklidňuje je sliby zavedení „sociálních tlumičů“, které jim pomohou vyrovnat se s nastupujícími převratnými změnami. Lidé by se prý neměli bát ztráty zaměstnání a příjmu, protože Schwabův model se nazývá „sociálně odpovědný kapitalismus“. Jedním z projevů této „odpovědnosti“ je příslib takzvaného „nepodmíněného základního příjmu“ (NZP). Myšlenka takovéhoto zaručeného trvalého bezpracného příjmu zabezpečujícího životní minimum všem občanům státu se v myslích některých politiků, osobností veřejného života a ekonomů rodí již několik desetiletí. Byly dokonce provedeny experimenty se zavedením NZP v jednotlivých městech a regionech některých zemí, zejména západoevropských.
Nejblíže k zavedení NZP bylo Švýcarsko, které v roce 2016 o této otázce uspořádalo dokonce referendum. Projekt NZP, který byl předložen lidovému hlasování, počítal s měsíční výplatou 2500 švýcarských franků (přibližně 2.250 eur, tedy téměř 60.000 korun) každému dospělému občanovi. Ale pro mnohé neočekávaně většina občanů alpské republiky myšlenku NZP odmítla.
Přesněji, Švýcaři nehlasovali proti tomuto příjmu, ale proti souvisejícímu zvýšení daní. Aby totiž bylo možné realizovat NZP, musela by Švýcarská konfederace zvýšit příjmovou stranu rozpočtu, což by znamenalo přibližně minimálně zdvojnásobit daně. Během „pandemie COVID-19″ se myšlenka NZP znovu dostala do popředí. Žádná země se však k tomu zatím neodvážila. V maximálním případě se vše omezilo na jednorázové platby („rozhazování peněz z vrtulníku“). Například v USA dostali v dubnu všichni dospělí Američané bez ohledu na jejich sociální postavení po 1.200 dolarech. Návrh Klause Schwaba na NZP naopak označili někteří ekonomové za „omyl“ nebo „utopii“; jiní to kvalifikovali ostřeji: podvod a demagogie.
Omezit maso i populaci
Nicméně Schwabův projekt obsahuje další „sociální tlumiče“. Naoko velice opatrně, ale „vědecky podloženě“ (tj. v duchu obvyklého malthusianismu a neo-malthusianismu) hovoří o příliš velkém počtu lidí na planetě. Proto je prý nutné zavést „regulaci demografických procesů“ a dosáhnout „systematické redukce populace“. Profesor se totiž velmi strachuje o přírodní zdroje a životní prostředí planety (o lidi už méně).
Proto třeba návrhů na zachování a ochranu „klimatu“ předkládá víc než dost. Lidé by například měli omezit své potřeby a spotřebu. Samozřejmě nevybízí boháče, aby se zřekli svých superjetů nebo superluxusních jachet. Své rady adresuje výlučně zbývajícím 99% populace. Například doporučuje přestat jíst maso. Protože hnůj jako nevyhnutelný společník chovu hospodářských zvířat produkuje emise skleníkových plynů. A ty zase ohřívají atmosféru a přispívají k údajným klimatickým změnám na planetě. A tak dále, jak to známe.
Nic nového pod sluncem
Při čtení knihy Klause Schwaba ale zjišťujeme, že „světlá budoucnost“, jakou profesor slibuje, tady už byla v minulosti. Například východní despotismus starověkého světa, kde vládl takzvaný „asijský způsob výroby“ (termín Karla Marxe). Byl to otrokářský systém, ale otroci nepatřili jednotlivým pánům; kolektivním otrokářem byl celý stát, nebo spíše úzká skupina elit shromážděná kolem vládnoucího despoty.
Leccos přímo souzní s myšlenkami „Komunistického manifestu“ Karla Marxe a Bedřicha Engelse z roku 1848. Nebo s ekonomickým modelem „válečného komunismu“, který existoval v Rusku první léta po revoluci (1918–1921). Schéma navržené Schwabem se také – jistě jen náhodou – velmi podobá koncepci ekonomiky Třetí říše. I ta byla založena na obřích korporacích. Korporace Třetí říše ve skutečnosti neměly cíl dosáhnout zisku. Nejvyšším cílem pro ně byly zájmy Německa: Deutschland über alles. Za vývěsní tabulí „Německo nade vše“ rovněž stály zájmy mocenské elity Třetí říše. Nikoli ekonomické. Elity vedené Hitlerem otevřeně toužily po světovládě. Velký restart má stejné ambice.
Spiknutí proti lidstvu
Za rétorikou Klause Schwaba o účastnických korporacích rovněž stojí výhradně zájmy zástupců světové elity. Už opravdu nepotřebují primárně zisk. Chtějí se stát vládci světa. „Báječný nový svět“ je stručně řečeno nevolnický systém. V takovém systému se pochopitelně nejen zisk, ale peníze obecně stávají anachronismem.
Schwabův „COVID-19: The Great Reset“ je v podstatě lacinou, ale velmi nebezpečnou metodou, jak ukolébat pozornost lidstva. V projektu Nového světového řádu, jehož Velký reset „davoský myslitel“ propaguje, je jedinou „zainteresovanou stranou“ světová elita, která dala Klausovi Schwabovi společenskou objednávku na přípravu projektu a jeho propagaci. O tom, jak „Velký reset“ uvést do praxe, se dozvíme víc nejpozději v lednu letošního roku na výročním summitu WEF. A ten se poprvé za půl století nebude konat ve švýcarském Davosu, ale v Singapuru, nebo dokonce v distančním online režimu.
Je však nepravděpodobné, že by během summitu došlo v projektu „Great Reset“ k nějakým úpravám či změnám. Všechno je předem dohodnuto – a rozhodnuto. Světové elitě se za covidovou clonou a pomocí lockdownů podařilo rozbořit ekonomiky národních států, ještě více je zadlužit – a nasadit roušky přes ústa miliardám lidí.
Nenarazila téměř na žádný odpor. A tak si si již otestovala, že může pokračovat v útoku. Proto se rozhodla odhodit svou vlastní roušku utajení.
To již není pověstná „konspirační teorie“: Jde o otevřené spiknutí proti lidstvu.
