“Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie” z 2. července 2021 představuje první významnou snahu euroskeptických stran se společně postavit proti evropským federalistům, kteří usilují o přeměnu Evropské unie na bohapustý multikulturní superstát.
V deklaraci se praví, že Evropská unie potřebuje “důkladnou reformu”, protože “místo toho, aby Evropu chránila, se sama stala “zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty”. Signatáři se shodují na tom, že EU se stala nástrojem “radikálních sil”, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad.
“Jsme přesvědčeni, že spolupráce evropských národů musí být založena na tradici, respektu ke kultuře a dějinám evropských států, respektu k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy a ke společným hodnotám, které spojují naše národy – a nikoliv na jejich ničení.” — Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie, 2. července 2021.
“Všechny pokusy o přeměnu evropských institucí v orgány nadřazené vnitrostátním ústavním institucím vytvářejí chaos, podkopávají smysl Smluv EU a zpochybňují zásadní roli ústav jednotlivých členských států EU. Všechny spory o kompetence se potom ve skutečnosti urovnávají brutálním vnucením vůle politicky silnějších entit slabším entitám.
To ničí základ pro fungování Evropského společenství jako společenství svobodných národů.” — Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie, 2. července 2021.
“Někteří představitelé EU velmi pochybují o tom, že další vrstva byrokracie – ‘Konference o budoucnosti Evropy’ bude mít ‘společné předsednictví’, ‘výkonnou radu’, ‘plenární konferenci’ a ‘společný sekretariát’ – bude schopna vyřešit neduhy dosavadní nepřehledné a přebujelé byrokracie EU….” — Maia de La Baume, francouzská novinářka, web Politico, 4. března 2021.
“Unijní ‘Konference o budoucnosti Evropy’ již své závěry sepsala. V rozporu se skutečnou vůlí evropských národů a jejich parlamentů dále usiluje o nucenou federalizaci EU.” — Santiago Abascal, lídr španělské konzervativní strany Vox, 2. července 2021.
Lídři 16 politických stran ze 14 evropských zemí ohlásili bezprecedentní spojenectví na obranu svrchovanosti evropských národních států, ochranu nukleární rodiny a zachování tradičních židovsko-křesťanských hodnot.
“Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie” z 2. července 2021 představuje první významnou snahu euroskeptických stran se společně postavit proti evropským federalistům, kteří usilují o přeměnu Evropské unie na bohapustý multikulturní superstát.
Signatáři této deklarace jsou například maďarský premiér Viktor Orbán, bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini a francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Pen. Dokument, jehož autorem je bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński, který vede vlivnou stranu Právo a spravedlnost (PiS), podepsali také zástupci konzervativních stran z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Řecka, Litvy, Nizozemska, Rumunska a Španělska.
V deklaraci se praví, že Evropská unie potřebuje “důkladnou reformu”, protože “místo toho, aby Evropu chránila, se sama stala “zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty”. Signatáři se shodují na tom, že EU se stala nástrojem “radikálních sil”, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad.
Signatáři této deklarace prohlašují, že evropské mainstreamové konzervativní strany opustily tradiční židovsko-křesťanské hodnoty a kvůli politickému zisku převzaly levicovou politiku. Obzvláště kritičtí jsou k politice masové migrace, která umožnila milionům migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se usadit v Evropě, přestože mnoho těchto nově příchozích odmítá přijmout evropské hodnoty.
Text Společné deklarace o budoucnosti Evropské unie:
“Nedávno zahájená debata o budoucnosti Evropy by měla zahrnovat hlas politických stran odhodlaných hájit svobodu evropských národů a jejich tradic – to je hlas politických stran zastupujících občany oddané evropským tradicím.”
“Bouřlivá historie Evropy přinesla – zejména během minulého století – mnoho katastrof a neštěstí. Státy, které bránily proti agresorům svoji svrchovanost a územní celistvost, nepředstavitelně trpěly. Některé evropské země se po 2. světové válce dostaly pod nadvládu sovětského totalitarismu a trvalo jim celá desetiletí, než znovu získaly svoji nezávislost.”
“Tato nezávislost, atlantická vazba mezi EU a NATO, jakož i mír mezi spolupracujícími národy, jsou pro mnoho Evropanů velkým úspěchem, protože jim dávají pocit trvalého bezpečí a vytváří optimální podmínky pro rozvoj. Proces integrace významně přispěl k vytvoření trvalé struktury spolupráce a udržování míru, vzájemného porozumění a dobrých vztahů mezi státy. Toto vše musí být zachováno jako stěžejní hodnota naší epochy.”
“Série krizí, která v posledních deseti letech otřásla Evropou, však ukázala, že snaha o evropskou spolupráci slábne, a to především proto, že jednotlivé národy vidí, že jsou pomalu zbavovány práva vykonávat své legitimní svrchované pravomoci.”
“Evropská unie potřebuje důkladnou reformu, protože místo toho, aby Evropu a její dědictví chránila a umožňovala svobodný rozvoj evropských národů, se sama stala “zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty.”
“EU se stále více stává nástrojem radikálních sil, které jsou odhodlány uskutečnit kulturní a náboženskou transformaci Evropy – a v konečném důsledku vybudovat Evropu bez suverénních národních států. Jejich cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, s úplně jinými sociálními institucemi a morálními zásadami.”
“Zneužívání politických a právních struktur k vytváření evropského superstátu a nových forem evropské sociální struktury je projevem nebezpečného a invazivního sociálního inženýrství, které by mělo navždy zůstat v minulosti a které musí vyvolat legitimní odpor.”
“Moralistická hyperaktivita, jíž jsme byli v posledních letech v institucích EU svědky, vyústila v nebezpečnou tendenci EU prosazovat a vnucovat evropským národům svůj ideologický monopol.”
“Jsme přesvědčeni, že spolupráce evropských národů musí být založena na tradici, respektu ke kultuře a dějinám evropských států, respektu k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy a ke společným hodnotám, které spojují naše národy – a nikoliv na jejich ničení.”
“Znovu potvrzujeme naše přesvědčení, že základní jednotkou našich národů je rodina. V době, kdy Evropa čelí vážné demografické krizi způsobené nízkou porodností a stárnutím populace, by reakcí měla být prorodinná politika, nikoliv podpora masové imigrace.”
“Jsme přesvědčeni o tom, že evropskými suverény jsou a nadále budou evropské národní státy. Evropskou unii přece evropské státy založily proto, aby dosáhly cílů, kterých může Unie dosáhnout efektivněji než jednotlivé členské státy. Evropská unie však musí jednat pouze v mezích pravomocí, které jsou jí svěřeny Smlouvami EU a které byly všemi členskými státy ratifikovány – to je zásada svěření pravomocí. Všechny pravomoci, které nejsou svěřeny EU, náležejí jejím členským státům při respektování zásady subsidiarity.”
“V posledních desetiletích se tyto limity neustálou reinterpretací Smluv EU unijními orgány významně posunuly v neprospěch členských států EU. To se neslučuje se základními hodnotami Unie a vede to k poklesu důvěry evropských států a jejich občanů k těmto institucím.”
“K zastavení a zvrácení tohoto trendu je potřeba vytvořit kromě stávající zásady svěření pravomocí také soubor nedotknutelných pravomocí členských států EU a vhodný mechanismus jejich ochrany, do něhož budou zapojeny také vnitrostátní ústavní soudy nebo jim ekvivalentní orgány.”
“Všechny pokusy o přeměnu evropských institucí v orgány nadřazené vnitrostátním ústavním institucím vytvářejí chaos, podkopávají smysl Smluv EU a zpochybňují zásadní roli ústav jednotlivých členských států EU. Všechny spory o kompetence se potom ve skutečnosti urovnávají brutálním vnucením vůle politicky silnějších entit slabším entitám. To ničí základ pro fungování Evropského společenství jako společenství svobodných národů.”
“Jsme přesvědčeni, že základním prostředkem k dosažení společného postoje v Unii musí zůstat konsensus. Nedávné pokusy tento postup obejít a úvahy o jeho zrušení hrozí vyloučením některých zemí z přímého vlivu na rozhodování a přeměnou Unie ve zvláštní formu oligarchie. To by mohlo vést k faktické ztrátě schopnosti vnitrostátních ústavních orgánů vládnout. Funkce národních vlád a parlamentů by potom byla omezena na automatické schvalování rozhodnutí již přijatých někým jiným – orgány EU.”
“V členských zemích EU nadále panuje přání spolupracovat a evropské společnosti a národy spojuje duch souladu a přátelství. To je náš velký kapitál. Reformovaná EU tento kapitál využije k dobru, zatímco EU, která svoji reformu odmítá, tento kapitál promrhá.”
“Proto dnes předkládáme tento dokument všem politickým stranám a skupinám, které sdílejí naše názory, jako základ pro společnou kulturní a politickou práci, respektující roli současných politických skupin.”
“Zreformujme Unii pro budoucnost Evropy!”
Evropské “civilizacionalistické” strany
Tato deklarace je reakcí na výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v březnu 2019 vyzval k “evropské obnově” založené na posílení – nikoliv oslabení – federalismu. V návaznosti na blížící se brexit požadoval “společnou ochranu evropských hranic”, “Evropský azylový úřad”, “smlouvu o obraně a bezpečnosti” a “Evropskou klimatickou banku”, která by “financovala ekologickou transformaci”. Macron dále vyzval k uspořádání “Konference pro Evropu”, která by se postavila proti “nacionalistům”, kteří podle jeho slov “využívají hněv občanů EU”.
Pandemie koronaviru od té doby odhalila řadu dalších selhání Evropské unie – například rozpad evropského systému otevřených hranic; hrozící kolaps jednotné evropské měny; zhroucení vychvalovaných evropských systémů zdravotní péče; a “epochální selhání” očkovací kampaně EU proti Covid-19.
Po dvou letech hašteření 27 členských států EU v dubnu 2021 konečně oznámilo plán “Konference o budoucnosti Evropy”, která “vyzve” občany EU, “aby přispěli k utváření své vlastní budoucnosti a budoucnosti Evropy jako celku”. Všechno bohužel nasvědčuje tomu, že budou vítány pouze myšlenky a nápady podporující jen pevnější multikulturní federalismus.
Ne každý je přesvědčen, že potřebujeme “více Evropy”. Maïa de La Baume ve svém článku na webu Politico poznamenala:
“Někteří představitelé EU velmi pochybují o tom, že další vrstva byrokracie – ‘Konference o budoucnosti Evropy’ bude mít ‘společné předsednictví’, ‘výkonnou radu’, ‘plenární konferenci’ a ‘společný sekretariát’ – bude schopna vyřešit neduhy dosavadní nepřehledné a přebujelé byrokracie EU….”
“Organizace této akce se ujal Evropský parlament, jako jediná evropskými občany přímo volená instituce EU.”
“Přestože Evropská rada ve svém prohlášení zohlednila mnoho návrhů Evropského parlamentu, tak mu společné předsednictví odejme velkou část pravomocí, které se Evropský parlament chystal využívat. Ze závěrečného prohlášení se také vytratila jakákoliv zmínka o změně Smluv EU, což je další významná rána původnímu návrhu Parlamentu.”
Evropští federalisté zlomyslně onálepkovali kritiky evropského superstátu jako “krajně pravicovou”, “neofašistickou” a “radikální pravici”. Ve skutečnosti je nejlépe vystihuje výraz “civilizacionalisté”, což je termín vytvořený americkým historikem Danielem Pipesem. V eseji “Evropské civilizacionalistické strany” publikované v listopadu 2018 Daniel Pipes napsal:
“Vzhledem k jejich kulturním prioritám je nejvýstižnější je nazývat ‘civilizacionalisty’, kteří cítí silnou frustraci z toho, jakým závratným tempem mizí jejich způsob života. Civilizacionalisté si váží tradiční kultury Evropy a Západu a chtějí ji bránit před náporem imigrantů podporovaných levicí. (Termín civilizacionalisté má výhodu také v tom, že vylučuje politické strany, které nenávidí západní civilizaci, například řecký neonacistický Zlatý úsvit.)”
“Civilizacionalistické strany jsou populistické a staví se proti imigraci a islamizaci. Populistické jsou proto, že dopřávají sluchu stížnostem občanů na systém a sdílejí nedůvěru vůči elitám, které obavy obyčejných lidí ignorují a zlehčují….”
“Na vrcholu migrační krize v roce 2015 dala německá kancléřka Angela Merkelová voliči znepokojenému nekontrolovanou migrací… blahosklonnou radu – ‘aby častěji chodil do kostela’.”
“Komisař Evropské komise pro migraci Dimitris Avramopoulos, jednoznačně prohlásil, že Evropa” ‘nemůže a nikdy nebude schopna zastavit migraci,’ a své spoluobčany poučil: “Myslet si, že pokud postavíme ploty, zůstanou naše společnosti homogenní a bez migrace, je naivní…. Všichni musíme být připraveni přijmout migraci, mobilitu a rozmanitost jako novou normu.”
“Bývalý švédský premiér Fredrik Reinfeldt argumentoval pro přijímání ještě většího počtu migrantů takto: ‘Často létám nad švédským venkovem a doporučuji to i ostatním. Jsou tam nekonečné lány polí a lesů. Je tam více prostoru, než si dokážete představit.’… Takové bohorovné ignorování protiimigračních nálad vytvořilo po celé Evropě příležitosti pro civilizacionalistické politické strany….”
“Civilizacionalistické strany vedené italskou Ligou jsou protiimigrační a usilují o to, aby se imigrace – zejména muslimů a Afričanů – dostala pod kontrolu, usilují o její snížení a dokonce i obrácení. Tyto dvě kategorie imigrantů nevynikají kvůli předsudkům (‘islamofobii’ a rasismu), ale kvůli tomu, že jsou z cizinců nejméně asimilovatelní a je s nimi spojena řada problémů – například vyhýbání se práci, trestná činnost, a obava, že v Evropě nastolí svoje kulturní a náboženské praktiky.”
“A v neposlední řadě jsou tyto politické strany proti islamizaci. Čím více se Evropané dozvídají o islámském právu šaría, tím více se zaměřují na věci související se ženami – jako například zahalování (nikáb a burku), polygamii, taharrush (masové sexuální napadání žen), vraždy ze cti a mrzačení ženských pohlavních orgánů. Další obavy se týkají postojů muslimů k nemuslimům, včetně chorobné nenávisti ke křesťanům a židům, násilí spojeného s džihádem a naléhání na to, aby měl islám vůči jiným náboženstvím privilegovaný status.”
Komentáře signatářů deklarace
Autor tohoto této deklarace – bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński – řekl, že EU se “připravuje na uskutečnění kulturní revoluce, která zničí sociální struktury, počínaje rodinou a tradicemi, a vytvoří nového člověka.” A pokračoval: “My tuto revoluci nechceme. Jsme přesvědčeni, že tato revoluce přinese mnoho neštěstí a drastické omezení svobod jednotlivců a zemí.”
Estonský europoslanec a místopředseda Estonské konzervativní lidové strany (EKRE) Jaak Madison dodal, že tato deklarace je prvním krokem ke konsolidaci evropských národních konzervativních stran:
“Touto společnou deklarací byl položen základ pro vytvoření potenciální nové politické skupiny v Evropském parlamentu. Byla by to jedna z největších skupin v Evropském parlamentu a sdružovala by Poláky, Maďary, Estonce, Francouze, Rakušany, Dány, Finy, Italy a zástupce několika dalších států.”
Santiago Abascal, lídr španělské konzervativní strany Vox, prohlásil, že unijní “Konference o budoucnosti Evropy” znovu ukazuje propast mezi evropskými institucemi a evropskými občany:
“Unijní ‘Konference o budoucnosti Evropy’ již své závěry sepsala. V rozporu se skutečnou vůlí evropských národů a jejich parlamentů dále usiluje o nucenou federalizaci EU.”
“Tato iniciativa přímo ohrožuje původní evropský projekt a snaží se prosadit model společnosti, který se stále více vzdaluje principům a hodnotám, které vytvořily křesťanské kořeny a historii Evropy.”
“Nechceme federální Evropu, ve které se všechna rozhodnutí přijímají v Bruselu. Musíme ukázat, že miliony Evropanů respektují, váží si a chtějí uchovat své křesťanské kořeny jako něco dobrého, že jsme připraveni bránit svrchovanost našich států a parlamentů, našich vlád a našich soudců, pluralitu a různost našich národů; že hranice musí být nepřekonatelnou zdí pro ty, kteří se do našich zemí snaží vstoupit ilegálně a nejsou ochotni respektovat naši západní civilizaci; že svoboda nemůže existovat bez bezpečnosti a bez spravedlnosti; a že pevně věříme v člověka, život, rodinu, svobodu idejí a myšlení.”
Lídryně francouzské opoziční strany Rassemblement National (Národní sdružení) Marine Le Pen prohlásila:
“Evropská unie pokračuje v prosazování federalismu, což ji neúprosně vzdaluje lidu, který je tlukoucím srdcem naší civilizace.”
“‘Konference o budoucnosti Evropy’ je jen další kouřovou clonou umožňující EU připravit členské státy o kontrolu nad jejich vlastním osudem.”
“Evropské vlastenecké strany pochopily, že je důležité spojit síly, aby měly větší vliv na debaty a reformu Evropské unie….”
“Tento zakládající dokument sdružuje politické strany a politické lídry, kteří jsou ve svých zemích dominantní politickou silou nebo jsou na vzestupu. Tato uskupení získají brzy díky vůli lidu většinu.”
“Signatáři této deklarace si přejí Evropu, která respektuje svobodné státy a národy. Nemohou akceptovat to, že jednotlivé národy jsou podřízeny byrokratické a technokratické ideologii Bruselu, která zavádí své standardy do všech aspektů každodenního života.”
“V žádném případě to ale neznamená, že musíme jednat izolovaně a individuálně. Naopak, naše civilizace může prosperovat jen díky kombinaci znalostí a schopností specifických pro každý národ – a ne jejich sloučením do jednoho fádního šedivého celku bez jakékoliv identity.”
“V době, kdy globalisté a evropeisté, jejichž hlavním zástupcem ve Francii je Emmanuel Macron, zahajují ‘Konferenci o budoucnosti Evropy’ – jejímž cílem je posílit moc evropských orgánů – je dnešní společná deklarace prvním krokem k vytvoření nové velké aliance v Evropském parlamentu.”
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.