Tálibán, ovládající Afghánistán po stažení spojeneckých vojsk, by se chtěl dostat k miliardám dolarů, které předchozí vláda uložila v zahraničních aktivech u amerického Federálního rezervního systému a u dalších centrálních bank v Evropě. Ty byly zmraženy poté, co se islamisté země během několika dnů zmocnili vlády.
Mluvčí ministerstva financí pod správou Tálibánu opět kvůli možnosti dosáhnout na finance prohlásil, že vláda bude respektovat lidská práva, včetně vzdělávání žen, což se však dosud zatím příliš neděje.
„Peníze patří afghánskému národu. Jen nám dejte naše vlastní peníze,“ řekl agentuře Reuters mluvčí ministerstva Ahmad Wali Haqmal s tím, že „zmrazení těchto peněz je neetické a odporuje všem mezinárodním zákonům a hodnotám“.
Humanitární pomoc, kterou ostatní státy zemi pod nadvládou islamistů posílají, pak podle něj je pouze „malou úlevou“.
Pokud prý Afghánci nezískají peníze, bude trpět nejvíce samotná Evropa. Člen představenstva afghánské centrální banky Šáh Mehrabí evropské země k uvolnění rezerv vyzval se slovy, že pokud se tak nestane, může Evropě hrozit masová migrace z Afghánistánu. „Evropa bude postižena nejvíce, pokud Afghánistán nezíská přístup k těmto penězům,“ naznačil bankéř s tím, že podle něj budou Afghánci bez dostatku peněz jednoduše odcházet do Evropy.
Přestože výměnou Afghánci nabízejí určitá práva pro ženy, mj. i vzdělávání ve třídách s muži, o postavení sexuálních menšin se mluvčí afghánského ministerstva bavit odmítl. „LGBT? To je proti našemu právu šaría,“ zaznělo od Hakmala s tím, že islámské právo práva homosexuálů nezahrnuje.
Hrozba migrace z Afghánistánu se stupňuje každým dnem již v současnosti, oproti loňsku stoupl počet pokusů o nelegální překročení hranic v Maďarsku z průměrných 97 na 319 denně; Maďarsko tedy hodlá jít opět cestou ochrany evropských hranic.
Vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás pak Evropské komisi v této věci zaslal žádost o úhradu alespoň části nákladů, které Maďarsko musí kvůli výstavbě hraničních plotů vynakládat.
„Bylo by hezké, kdyby Evropská komise přešla od podpory migrace k podpoře ochrany vnějších hranic,“ řekl Gulyás, přičemž jmenoval, že současný tlak na hranicích úzce souvisí právě se situací v Afghánistánu. Zda migranty přijímat, či ne, to by si podle něj měla určit každá evropská země zvlášť.
zdroj: parlamentnilisty.cz
