Jedna dávka vakcíny proti Covidu-19 stojí podle ministra Lengvarského cca 20 eur. Kdyby na ní farmakorporace vydělala například 10 eur, při cca půl miliardě lidí, kteří by se v Evropě očkovali, by to při dvou dávkách ročně znamenalo zisk deset miliard eur. Co řeknete, stál by takový koláč farmalobistům za tu námahu, přesvědčit evropské politiky, aby zavedli povinné očkování?
Ve světle tohoto faktu se pak dá dívat i na tohoto týdenní vyjádření šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové – téže ženy, která byla hlavní protagonistkou přípravy (dodnes skandální utajených) smluv s farmakorporacemi o nákupu vakcín ze šéfů jedné z takových společností. I ona již otevřeně navrhuje povinné očkování proti Covidu-19 (psali jsme o tom zde). Mluvila o tom v souvislosti se zavedením nejnovější varianty koronaviru, o kterém se přitom ještě neví, zda na něj budou stávající vakcíny vůbec účinkovat.
Von der Leyenová uvedla, že třetina evropské populace je neočkována proti Covidu, a že je třeba zahájit diskusi o povinném očkování. Co neřekla je skutečnost, že pokud by to povinné očkování mělo fungovat dlouhodobě, týkalo by se nejen těch, kteří dnes jsou neočkováni, ale i těch, kteří v této chvíli mají sice plný počet „včeliček“, ale už za pár měsíců jim jejich „ platnost“ vyprší a budou potřebovat další dávku – ao rok či o půl roku další, a pak další a další…
Samozřejmě naši představitelé asi nebudou tyto vědecké studie brát jako bernou minci – pro ně jsou totiž seriózní pouze ty autority, které se ztotožňují s oficiální vakcinační propagandou.
Pro nucené očkování pak mají ještě jeden argument: léčba nezodpovědných neočkovaných prý způsobuje zahlcení nemocnic a je prý strašně drahá. A aby ostatní, kteří potřebují léčbu nemuseli na neočkované doplácet. Jenže pokud jsme už v rovině finanční, tak se tedy bavme o penězích. Pokud by to mělo být v této poloze, pokud bychom chtěli být spravedliví a objektivní, pak bychom měli důsledně iv jiných případech rozlišovat ty, kteří za své onemocnění nemohou, a ty, kteří si jej způsobili sami svým životním stylem – jako jsou například nadmíru obézní, nezdravě se stravující či drogově závislí. A pokud se tedy máme bavit o penězích, můžeme zmínit i ty stovky milionů, kterými chce financpremiér Matovič korumpovat důchodce, pokud se dají opíchat…
Komu patří vaše zdraví?
Vakcinacisté vůbec neberou v úvahu, že kromě jejich pohledu na věc zde může být i jiná, také platná a také logická strategie, která se dá formulovat například takto: „Budu s potenciálním onemocněním bojovat posilováním imunity, vitamíny a včasným nasazením léčby, která se ve světě osvědčila. Podstoupím možná větší riziko horšího průběhu nemoci, než kdybych dostal ,včeličku’, ale na druhé straně eliminuji riziko, které přináší aplikace experimentální genové terapie, která se nesprávně nazývá vakcínou, a které možná vůbec není tak zanedbatelné, jak říká oficiální pfizerizačno- zdravotnická mašinérie. A soustředím se raději na jinou, možná mnohem důležitější věc: v boji proti koroně je klíčová počáteční fáze, kdy lze zabránit rozvinutí nemoci a napadení plic – a tuto fázi oficiální vakcinacisté z hlediska léčby zcela ignorují, když jediné, co dokážou, je počkat až je špatně, a pak člověka zapojit na přístroje.“
Ve světě mnoho milionů lidí úspěšně tento přístup použilo – a ano, byli i tací, kterým se nevyplatil. Je to jako v loterii, kde zvažujeme poměr mezi možnou ztrátou a ziskem. Je to sázka, do které každý vstupuje se svým vlastním zdravím, které je jeho vlastní, a které není (a nikdy nebude!) majetkem žádného státu, ministerstva zdravotnictví, nadnárodní farmaceutické společnosti ani žádné jiné organizace či skupiny lidí.
A ani nikdy nebude majetkem Evropské unie! Možná je to jen shoda okolností, ale právě v těchto dnech, kdy jsou politici v několika členských státech tak nadšeni myšlenkou povinného očkování, se Evropská komise spolu se slovinským předsednictvím pokusila (naštěstí neúspěšně) urychleně přijmout nový zákon, který by Komisi v případě krizové situace poskytl výjimečné pravomoci v oblasti zdravotnictví. Je to návrh von der Leyenové na zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který by v případě krizového stavu (co je krizový stav a kdo o tom rozhodne?) získal nad členskými státy soubor výjimečných pravomocí (píšeme o tom zde).
Tento úřad by se měl stát generálním ředitelstvím v rámci Komise, díky čemuž by úřad získal velkou autonomii a byl by chráněn před zasahováním nebo dohledem ze strany Evropského parlamentu a Rady EU – jinými slovy, členské státy by ztratily právo rozhodovat o tom, co se bude „v krizové situaci“ v jejich zemi dít. Byl by to konec principu demokracie a začátek totality, kde i vaše zdraví by bylo bezvýhradně podřízeno bruselským „zdravotnickým“ opatřením a zákrokům.
Když to nejde dveřmi, půjde to oknem?
Třeba to otevřeně zakřičet: to, co se tento týden odehrálo v Bruselu, nebylo ničím jiným, než dalším v řadě záludných pokusů nedemokraticky ukrást si moc nad členskými státy, obejdou tak všechny demokratické mechanismy, jejichž prostřednictvím obyvatelstvo v demokracii má uplatňovat svou vůli.
Evropská komise spolu se slovinským předsednictvím Rady EU se ve středu bez předběžné dohody pokusila zorganizovat hlasování o přijetí tohoto paškvilu, ale představitelé několika zemí (zmiňuje se Německo, Španělsko, Itálie a Nizozemsko) požádali o odložení hlasování. Tím však není nebezpečí zažehnáno: naopak, kdyby se konečné hlasování konalo až příští rok, kdy se možná změní vláda v Maďarsku či Polsku, mohlo by se stát, že už nebude toho, kdo by vetoval tuto sabotáž, kterou více zástupci členských zemí označili za pokus o převrat a převzetí moci.
Zkusme si představit, jak by například mohl vypadat scénář takové „krizové situace“ vyhlášené Bruselem: evropská populace by mohla být například povinně přeočkována novou supervakcínou, kterou by šéfka Evropské komise von der Leyenová, poslouchajíc dobré rady svého manžela, koupila za naše společné peníze na základě podobně utajené a důkladně „začerněné“ smlouvy, jako jsou ty aktuálně platné. Odpůrci vakcinace by byli přísně potrestáni a přeshraniční pohyb osob by byl povolen pouze na základě speciálních čipů, které bychom tentokrát ještě nemuseli mít pod kůží…
Zdá se vám takový scénář příliš ulítlý? Nezapomínejte, že rozdíl mezi tím, když je nějaká informace konspirační teorií, a když se stane skutečností, se stále zkracuje…
A ještě zde máme pěkné video europoslankyně Christine Anderson, která v Evropském parlamentu vystoupila, aby z plných plic řekla svůj názor na povinné očkování. Stojí za zhlédnutí.
zdroj: hlavnespravy.sk
