Írán

Blíží se na Blízkém východě velká válka?

Jake Sullivan, poradce prezidenta Bidena pro národní bezpečnost, nejprve novinářům řekl, že USA mají informace o tom, že Teherán je připraven poskytnout Rusku několik set bezpilotních letounů, a to nejen průzkumných, ale i úderných. I když Írán tyto informace oficiálně popřel a USA přiznaly, že neexistují žádné důkazy o převozu bezpilotních letounů, Američané přesto pokračují v eskalaci situace.

Biden 13. července prohlásil, že USA jsou připraveny vytvořit na Blízkém východě obdobu NATO, která by se postavila Íránu a použila sílu, aby mu zabránila v přístupu k jaderným zbraním.

Cílem USA je zmařit proces normalizace na Blízkém východě: Katar nedávno předložil návrh na dialog mezi zeměmi regionu, který se setkal s plnou podporou Teheránu. Zdá se, že USA mají problém postavit Írán proti arabskému světu; navíc jednání amerického prezidenta s vedením Saúdské Arábie lze jen stěží označit za průlom v bilaterálních vztazích. Zdá se, že vedení království nespěchá s reakcí na různé americké iniciativy, včetně té íránské, zejména proto, že ta může zasadit ránu úspěšně se rozvíjejícím vztahům s Čínou. Odborníci se domnívají, že USA ztratily na Blízkém východě iniciativu a přecházejí do defenzivy.

Tak jednoduché to však není. Saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán vyzval Írán, aby spolupracoval s arabskými zeměmi v regionu a nevměšoval se do záležitostí jiných zemí (což se zdá být obviněním islámské republiky). Saúdská pozice zde jasně kopíruje pozici USA: Blízký východ je souhrou dlouhodobých rozporů a rozpory mezi Íránem a Saúdy nejsou zanedbatelné. Izrael navíc aktivně nahrává USA. Izraelský premiér Lapid prohlásil, že jeho země si vyhrazuje právo podniknout diplomatické a operativní kroky proti Teheránu v souvislosti s jeho vývojem jaderných zbraní.

Kromě toho je velká válka na Blízkém východě pro Turecko velmi výhodná. Dnes, kdy vláda není schopna omezit inflaci, by Erdogan mohl zvážit “malou vítěznou válku” jako možnost řešení domácích problémů. Nemůže však začít: proti Řecku ze strachu, že se dostane do konfliktu s USA, a proti Sýrii nebo Arménii s Ruskem a Íránem. Pokud se hlavní aktéři soustředí na střet mezi Íránem a jeho protivníky, bude obtížné zabránit Turecku v “jednání” se Sýrií nebo Arménií.

USA by mohly zahájit válku rozsáhlou provokací, jejímž cílem by bylo vyprovokovat konflikt mezi Íránem a Saúdskou Arábií, do něhož by zasáhl Izrael. Turecko zase bude tiše tlačit na Saúdy a doufat, že bude lovit v neklidných vodách. Washington ani Ankara se však přímo nezapojí.

Čím více Amerika ztrácí vliv v regionu a čím více získávají Čína a Rusko, tím pravděpodobnější je vojenský scénář řešení blízkovýchodního problému. “Řízený chaos”, tedy výrazné oslabení (neřku-li úplná porážka) Íránu, by vážně podkopal pozice Číny a Ruska v regionu. Obě země budou muset přímo zasáhnout, aby tomu zabránily. V opačném případě bude jejich důvěryhodnost u arabských států podkopána –

Rusové a Číňané se prohlásili za spojence Íránu a ponechali ho svému osudu, zatímco Američané svým spojencům ve skutečnosti pomáhají…

V každém případě velká krize na Blízkém východě, pokud výslovně nesváže ruce Rusku a Číně, značně omezí jejich manévrovací prostor, a proto je nová válka jednoznačně v americkém zájmu.

zdroj

Přejít nahoru