Imrich Karvaš – muž, který financoval SNP a podvedl nacisty

Imrich Karvaš je jedním z velkých hrdinů SNP.

0
572

Je to ekonom, právník, univerzitní profesor, odborník na národní hospodářství a v neposlední řadě jeden z hrdinů SNP. Ne ten, který se zbraní v ruce bojoval za osvobození Slovenska od nacistického režimu, ale jeden z těch, kteří povstání vůbec vyvolali.

Zrození odborníka

Imrich Karvaš se narodil v roce 1903 ve Varšanech, které dnes známe jako Kalinčiakovo, jedno z měst Levicka, jak uvádí webové stránky Muzea SNP. Po úspěšném absolvování gymnázia ve Skalici se v roce 1921, tedy již za první republiky, rozhodl pro studium na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po získání titulu byl zaměstnán na fakultě a jeho akademický růst mohl začít.

Podařilo se mu získat stipendium, díky němuž v letech 1926-27 studoval hospodářské právo na univerzitě ve Štrasburku a v Paříži. V roce 1930 se stal docentem a v roce 1934 mimořádným profesorem.

Vedle akademické kariéry se Karvaš hned po získání univerzitního titulu v roce 1925 věnoval profesní dráze. Byl tajemníkem Obchodní a průmyslové komory, Asociace slovenských bank a spoluzakladatelem a generálním tajemníkem Národohospodářského ústavu Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na všech svých pozicích se projevil jako vynikající profesionál, čehož si všimli i v zámoří.

V roce 1937 se zúčastnil přednáškového turné po USA. Pak ale přišel rok 1938 a život Karvaše i celé Československé republiky se změnil k nepoznání.

Jako ekonom přelstil nacisty

Mnichovská dohoda a Vídeňská arbitráž. Rány pod pás, které nacistické Německo uštědřilo Československu před zraky celé Evropy před začátkem války. Karvaš se měl v roce 1938 stát profesorem na Karlově univerzitě, ale Praha byla nakonec obsazena nacisty. S rodinou se vrátil na Slovensko, kde se v letech 1938-1939 stal ministrem průmyslu, obchodu a živností v československé vládě.

V březnu 1939 zmizela Československá republika z mapy světa. V nově vzniklém slovenském státě však mají Jozef Tiso a Karvaš vlastní plány, jak píše portál Sme.sk.

V roce 1939 navrhl Jozef Tiso Karvaše na post prvního guvernéra Slovenské národní banky. Karvaš však v mnoha ohledech nesouhlasil s politikou HSĽS (Hlinkovy slovenské ľudové strany) a odmítl do strany vstoupit. Jozef Tiso si však přál Karvašovu profesionalitu ve funkci, nikoli jeho politické přesvědčení, a tak byl Imrich Karvaš postaven do čela důležité státní instituce, z níž ho mohl odvolat pouze sám Tiso.

Hospodářství slovenského státu bylo během druhé světové války smluvně propojeno s hospodářstvím nacistického Německa. Zjednodušeně řečeno to znamenalo, že téměř vše, co se na Slovensku vyrábělo, bylo určeno pro nacisty. Karvašovi a dalším odborníkům se však v těchto těžkých ekonomických časech podařilo díky řadě opatření udržet ekonomiku v chodu, a dokonce ji přimět k růstu.

Jako guvernér Slovenské národní banky si byl Karvaš vědom podřízeného vztahu Slovenska k Německu. Přesto se snažil postavit zemi na roveň při všech jednáních a nebál se přijímat riskantní rozhodnutí proti nacistům, jen aby ochránil ekonomiku země. K památným okamžikům patří, když nechal přeměnit všechny stříbrné rezervy na mince.

Věděl, že nacisté chtějí tento drahý kov pro své potřeby. Když si následně přijela německá delegace pro 42 tun slovenského stříbra, Karvaš se s falešnou lítostí omluvil, že už neexistuje.

Kromě dalších podobných událostí a akcí, které chránily slovenské hospodářství, se Karvaš nemalou měrou zasloužil o zastavení deportací slovenských Židů do koncentračních táborů. Vystupoval proti arizaci, vydával tzv. bílé karty (výjimky pro pracující Židy) a požadoval vyšetření, co se vlastně děje s deportovanými Židy. Slovensko platilo nacistům 500 marek za každého deportovaného občana.

Když pak stát požadoval, aby byla do Polska vyslána delegace, která by navštívila židovské rodiny, jimž měli nacisté podle propagandy najít nový domov, Německo tento návrh odmítlo. I na tomto základě byly transporty židovského obyvatelstva kontrolované Slovenským státem nakonec v roce 1942 zastaveny až do vypuknutí SNP, kdy nacisté převzali organizační úkol přímo.

Ve stejném roce se Karvaš stal také předsedou Nejvyššího úřadu pro zásobování. Vedle funkce guvernéra SNB měl v rukou dvě důležitá esa. O rok později se Karvaš aktivně zapojil do protifašistického odboje. V roce 1944 navázal kontakty s podzemní Slovenskou národní radou, která ho informovala o plánech připravovaného Slovenského národního povstání. Klíčovou roli v něm měl sehrát Imrich Karvaš.

Hrdina SNP

Karvaš se stal hrdinou SNP díky dvěma velmi důležitým krokům, které ve svých funkcích učinil, přestože hrozilo, že jeho spolupráce s odbojem bude odhalena a on bude popraven. V roce 1944 převezl tři miliardy korun z trezorů v Bratislavě do Banské Bystrice – centra připravovaného povstání. Kromě peněz poslal na střední Slovensko také značné zásoby pohonných hmot a potravin.

zdroj: interez.sk