Popsali to vědci v odborném časopise Lancet. Podle tohoto výzkumu propad plodnosti znamená, že přibližně polovina zemí světa nyní čelí takzvanému „baby bustu.“ Jde o opak „baby burstu“ – jedná se tedy o situaci, kdy tyto státy mají nedostatek dětí, aby udrželi svou populaci na současném množství. Podle autorů zprávy jsou tyto výsledky obrovským překvapením. Důsledky pro společnosti, které mají více prarodičů než vnoučat, budou podle nich značné.
Práce sledovala populační trendy ve všech zemích světa od roku 1950 do roku 2017. V padesátých letech měly ženy v průměru 4,7 dětí, ale vloni už toto číslo pokleslo na 2,4 dětí. To by pro udržení populace bohatě stačilo, ale v tomto údaji zaniká, jak veliké rozdíly jsou mezi různými zeměmi. Zatímco například v Nigeru je plodnost 7,1 dětí, na Kypru má žena za celý život jen jedno dítě. Plodnost je demografický ukazatel, který říká, kolik potomků průměrně za celý život jedna žena má. Když plodnost klesne pod 2,1, začne populace v zemi klesat – vůbec nejvíc se to projevuje v zemích, kde je navíc ještě vysoká dětská úmrtnost. Ta sice také snižuje populační růst v zemích s vysokou plodností, ale díky špatné kvalitoy lékařské péče. Na počátku studie, tedy v roce 1950, v této situaci nebyla jediná země světa. Například v Československu měla tehdy plodnost hodnotu 2,8. Dnes se v této situaci nachází přibližně polovina zemí světa – v České republice se plodnost pohybuje kolem 1,69. „Dostali jsme se do situace, kdy je u půlky zemí plodnost pod hodnotou potřebnou k zachování populace, takže pokud se nic nestane, tak se populace v těch zemích sníží,“ uvedl pro BBC jeden z autorů práce, profesor Christopher Murray. „Je to pozoruhodná změna,“ dodal. „A je to překvapení dokonce i pro lidi, jako jsem já – že je to opravdu půlka zemí světa, to je opravdu obrovské překvapení.“ Do této demografické situace se dostala většina ekonomicky rozvinutých zemí světa, tedy Evropa, Spojené státy, Jižní Korea nebo Austrálie. Neznamená to, že by v těchto státech ubývalo lidí – velikost populace je totiž založená nejen na plodnosti, ale také na úmrtnosti a migraci. Podle autorů zprávy také trvá nějakou dobu, zpravidla jednu generaci, než se změny v plodnosti nějak projeví. „Už brzy se dostaneme za bod, kdy se společnosti začnou potýkat s poklesem populací,“ popsal Murray. Asi polovina zemí světa stále má dostatek dětí k tomu, aby jejich populace rostla, ale platí, že s tím, jak ekonomicky rostou, snižuje se i v nich plodnost. Demografie je zásadním faktorem v každé oblasti lidského života – takže se pokles plodnosti projeví úplně všude; například ve výstavbě bytů, školství, dopravě, péči o seniory, v důchodových i daňových systémech atd. „Míříme k tomu, že bude méně dětí, zato spousta lidí ve věku nad 65 let – a v tomto stavu je velmi těžké udržet globální společnost,“ popsal globální důsledky profesor Murray.
(SCa, www.ceskoaktaulne.cz, foto: Pixabay)
Ze žárlivost usekl manželce ruce. Ale vyměřený trest se mu nelíbí
Čtrnáct let vězení dostal Rus, který své manželce usekl obě ruce v zápěstí.
Oběti, která útok přežila, navíc musí podle ruských médií vyplatit odškodnění ve výši 2,3 milionu rublů (přes 790 000 korun). Muž už oznámil, že se proti rozhodnutí soudu rozhodně odvolá. Nespokojenost s verdiktem ale vyjádřila i napadená žena. Šestadvacetiletý Dmitrij Gračov, který podle listu Konsomolská pravda dostal v médiích přezdívku Othello, loni v prosinci sebral své ženě Margaritě telefon, násilím ji posadil do auta a odvezl do lesa. Nejméně deseti údery sekerou jí následně usekl obě ruce od zápěstí k prstům. Gračov byl prý přesvědčen, že ho žena podvádí a chtěl jí tak donutit, aby se k tomu doznala. Prokuratura za to požadovala pro Gračova 17 let vězení. Soud ho shledal vinným z úmyslného těžkého ublížení na zdraví, únosu a vyhrožování smrtí. Muž se přiznal jen k ublížení na zdraví a tvrdil, že svého činu lituje.
Podle Gračovové je rozhodnutí soudu příliš mírné a hodlá se proti němu odvolat. „Myslím si, že za takové činy by měly posílat do vězení na doživotí, žádný rozsudek mi ruce nevrátí,“ uvedla žena.
Případ znovu ukázal na problém domácího násilí, které je v Rusku značně rozšířené. Žena, které se lékařům podařilo přišít nazpět levou ruku a která na pravé ruce nosí bionickou protézu, v rozhovoru s Konsomolskou pravdou řekla, že by se tresty v této oblasti měly v zemi zpřísnit.
Stěžovala si, že Gračov ji měsíc před činem již jednou vyvezl do lesa a vymáhal si na ní přiznání nevěry přiloženým nožem ke krku. Vyhrožoval jí přitom, že ji zabije. Nakonec k tomu ale nesebral odvahu. „Teď už pravděpodobně lituje, že mě nezabil,“ konstatovala manželka. I tento incident nahlásila na policii. Ta se ale tím odmítla zabývat. Příslušný policejní úředník je nyní stíhán pro nedbalost.
V lednu 2017 ruští poslanci zákon o domácím násilí zmírnili. Jeho „mírnější formy“ jsou při prvním nahlášení brány jen jako přestupek, a ne jako trestný čin. Trestným činem tak již nejsou například facky nebo pohlavky či kopance. Parlament tak vyšel vstříc zejména rodičovským sdružením, která bojovala za právo na „tradiční výchovu dětí“.
Podle nového znění zákona jsou jen za přestupek považovány násilné činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost. Bez trestního postihu tak zůstávají modřiny a podlitiny. Až teprve druhý podobný případ je už posuzován jako trestný čin.
Podle oficiálních statistik je v ruských rodinách každoročně fyzicky napadeno 26 000 dětí. Dva tisíce z nich situaci řeší sebevraždou, 10 000 útěkem z domova. Oběťmi domácího násilí se ročně stává 36 000 ruských žen, o pomoc úřadů nebo policie ale žádá nanejvýš 40 procent Rusek. Každých zhruba 40 minut v Rusku po fyzickém útoku v rodině umírá jedna žena, počet obětí ročně dosahuje 12 000.
(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: Pixabay)
