Alternativní historie Evropy po Mnichově (1938-2000)
Představme si, že v roce 1938 mocnosti (Velká Británie, Francie, Itálie a Německo) se nesešly v Mnichově, a místo toho nechaly Československo rozhodnout o otázce německé menšiny uvnitř země. Československo, posíleno svými pevnostmi a odhodláním bránit se, čelí invazi nacistického Německa.
1938-1945: Československý odpor a německé vyčerpání
Německo se snaží o rychlou invazi, ale narazí na silný odpor a pevnostní systém Československa. Nepodaří se jim rychlé vítězství, a německá armáda se začne vyčerpávat. Tento prodloužený konflikt zabraňuje Hitlerovi v plné mobilizaci síly proti ostatním evropským státům.
1945-1960: Posun moci a obnova
Konec války vede k rychlejšímu pádu nacistického Německa. Bez zdrojů a energie pro další konflikty v Evropě se Německo stává méně dominantní. Československo, hrdé na svou obranu, posiluje svou roli v regionu a podporuje demokratické tendence ve střední Evropě. Sovětský svaz se snaží zasahovat, ale je omezen nejednotnou Evropou.
1960-1980: Rozkvět střední Evropy
Československo a jeho sousedé, včetně Německa, začínají experimentovat s novými formami demokratického socialismu a kapitalismu. Region se stává centrem inovací a kulturního rozvoje. Východní blok, oslabený neúspěchy v poválečné éře, postupně přijímá reformy.
1980-2000: Evropa bez železné opony
Bez jasné dělící linie mezi východem a západem se Evropa transformuje v mozaiku států, které spolupracují v oblastech obchodu, kultury a politiky. Československo a Německo hrají klíčovou roli v utváření nové, sjednocené Evropy, kde hranice mezi východem a západem postupně mizí.
V tomto alternativním scénáři se Evropa vyhýbá některým z nejhorších hrůz druhé světové války a studené války. Československo vystupuje jako klíčový hráč v evropském mírovém procesu, a region jako celek prochází méně násilným a více spolupracujícím 20. stoletím.
