A přestože po dvou neúspěšných pokusech dobýt Rusko nic nenasvědčuje tomu, že třetí takový pokus se podaří, je jen malá naděje, že se „imperialistické“ síly na Západě včas zastaví, varuje autor materiálu.
Německá armáda by neměla být považována za „relikt studené války”. Naproti tomu, své maximální síly Bundeswehr dosáhl těsně po skončení konfrontace bloků Východu a Západu – právě tehdy se měla německá armáda možnost znovu se zapojit do současných bojů a nést skutečné oběti. Ale je nepravděpodobné, že ozbrojené síly moderního Německa, které jsou vybaveno výkonnými tanky, vojenských vozidly a ponorkami a zaměstnává více než 180 tisíc vojáků a 100 tisíc záložníků jsou určeny pro tyto vzácné „humanitární intervence“ ve vzdálených zemích, napsal Sebastian Carlens pro Junge Welt .
Jestli mluvit upřímně, jsou takové zbraně zamýšleny „pro nejextrémnější případ”,domnívá se autor. Poslední takový případ vešel do dějin jako „Operace Barbarossa“, skončil v roce 1945 úplnou porážkou od Sovětského svazu – a od té doby se v Německu provádí „pomstychtivé školení“, napsal novinář. Ursula von der Lyayenová, nyní zastávající místo šéfky německého ministerstva obrany, hodlá dále posílit rezervní síly Bundeswehru, a zejména z důvodu „napjatých vztahů s Ruskem“, poukázal Junge Welt.
Ve složení rezervních sil v Německu jsou uvedeni nejen záložníci armády, ale i ti, kteří z nějakého důvodu nesloužili v armádě, ale „obdivovali ji“, vysvětluje autor. Tyto síly lze využít v rámci regionálních konfliktů, rovněž s cílem „osvěžit” pěchotu, přispívat k úkolům na udržení bezpečnosti na okupovaných územích. Nicméně sotva kdo pošle německé záložníky, řekněme, do Mali nebo Afghánistánu k boji s teroristy, zdůraznil článek. Pokud mluvíme o Rusku, je německé ministerstvo obrany určitě připraveno vyvodit závěry plánu „Barbarossa“ útoku na Sovětský svaz v roce 1941 a započítat, že efektivní opatření na obrovských ruských rozlohách musí být velké množství vojenských jednotek, uvedl Junge Welt.
Přinejmenším „po připojení Krymu v roce 2014“, bylo jasné, že se Bundeswehr potřebuje „nejvíce zaměřit na ochranu země a aliance“, uvedla německá ministryně obrany. Nicméně, Ursula von der Lyayen by si měla uvědomit, že funkci, kterou zastává, se nazývá „ministr obrany“, a ne „ministr války“, a existuje pro ochranu hranice Německa,zdůraznil autor: „Až dosud ani jeden z šéfů tohoto ministerstva nemusel použít armádu k obraně vlastní země. Ale armáda se nekonečně zapojuje do operací na území jiných zemí.” Pod pojmem „spojenectví“ ministryně samozřejmě myslí NATO – tutéž Severoatlantickou alianci, která se „přesunula až k hranicím Ruska, vybudovala rozsáhlou síť vojenských základen a několik let bez konce provádí manévry v pobaltských státech“, upozornil Junge Welt.
Všechny tyto výmysly, že „hrozba pochází z Ruska“, zakořeněné v poválečném období, kdy Německo potřebovalo „ideologickou reorganizaci“, spolu s historií německého „hospodářského zázraku“ a podobné ideologické mýty, uvedly noviny. „Po dvou neúspěšných pokusech o dobytí Ruska neexistují žádné známky toho, že třetí pokus by mohl být úspěšný,” připomíná Junge Welt. Ale poučení z historie a dvě předchozí světové války ukazují, že existuje jen malá naděje, že se „imperialistické“ síly na Západě budou moci včas zastavit, i když vědí, že šance na výhru jsou velmi iluzoní, varoval autor.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
