„Tato událost nevyhnutelně přináší otázky, jestli nám to za to stojí a proč tam vlastně jsme. My jsme tam ale pro to, že je to mise i Severoatlantické aliance a my jsme jejím členem. Jednotlivé státy to dělají s různým smyslem nasazení,“ řekl úvodem Zrno a upřesnil, že na zemi naší velikosti je naše nasazení velké. „Děláme to také proto, že někdy až překvapivě si naše politické reprezentace bez nějaké velké výjimky uvedomují naši zpodvědnost na vývoj i v této části světa a vycházíme vstříc našemu hlavnímu spojenci, kterým jsou Spojené státy, což je dobře,“ uvedl.
V Afghánistánu Zrno strávil celkem rok mezi lety 2010–2011, v době, kdy zemi opouštěl, prý rozhodně neodjížděl s pocitem, že je to „hotová práce“. „Tenkrát možná takový mediální dojem vznikl, když se Obama chtěl z Afghánistánu stáhnout, a aby to mohl udělat se ctí, bylo potřeba vytvořit dojem, že tato ‚dobrá válka‘ je na dobré cestě a můžeme se stáhnout díky tomu, že to afghánská vláda, armáda a policie zvládnou sami,“ řekl s tím, že všichni, kdo tam byli, ale věděli, že na něco takového nejsou ve skutečnosti zdaleka připraveni.
„Je mi líto, že ani po sedmi letech na to nejsou připraveni, točíme se stále v kruhu a i poté, co se jednotky stáhnou, zase se tam posílají zpátky,“ povzdechl si Zrno a dodal, že se tam vracejí především s cílem vycvičit afghánskou armádu a policii, aby samy byly schopny svou zemi ubránit. „Když si řekneme, že je to už sedmnáct let, triliony dolarů. Jsou to sumy, které si nedovedeme představit. Tisíce našich západních mrtvých a násobně více mrtvých místních v Afghánistánu, to človka donutí k zamyšlení, jak je to možné,“ kroutil hlavou Zrno.
Následně dodal, že o misi sice nepochybuje, ale nemá zároveň smysl zavírat oči před fakty, které zmínil. „Je hlavní se zamyslet, zda to děláme správně. Stabilní Afghánistán je v zájmu celého civilizovaného světa, když byl nestabilní, viděli jsme už, co se stalo, tábory al-Káidy, Bin Ládin jako čestný host hnutí Tálibán. V zemi byly před příchodem spojeneckých vojsk také tábory, kde se cvičili teroristé, kteří následně zaútočili 11. září 2001 na USA,“ zdůraznil novinář.
Stále se však nedaří, aby „afghánští hoši“ vedli válku tak, aby tam už nemuseli Češi, Američané, Britové, Australané a další. „Neodvažuji se ani říct, zda je to v nějakém horizontu vůbec reálné. Klíčem úspěchu je, aby afghánská vláda byla schopná vládnout tak, aby místní lidé projevovali elementární loajalitu, a afghánští vojáci za svou zemi bojovali, tamní policisté bojovali proti Tálibánu a nevybírali jen úplatky,“ řekl.
Tohle se ale v takové v zemi, která je takto roztříštěná válkou, bude dít podle Zrna ještě desítky let, než dosáhmeme stadia, které si přejí. „Celé desítky let bude jistě nutné, aby v Afghánistánu byly přípotomny cizí jednotky. Z Afghánistánu nejde odejít. To šlo v 19. století, nikoliv v propojeném světě dneška,“ uvedl s tím, že Afghánci mají dojem, že to za ně zkrátka vybojuje někdo jiný, ale když by se jednotky odsud stáhly příliš brzy, tak prohrají, což není v našem zájmu. „Najít balanc mezi tím je opravdu strašně složité,“ uzavřel.
(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)
