Malý indiánský kmen Havasupai žije ve vesnici Supai, u přítoku Grand Canyonu, daleko od běžného života. Dostanete se tam jen pěšky, jejich živobytí je závislé na turistech, kteří se těší na pěší turistiku, navštíví malebné vodopády a pobývají v kempu. Skutečnost, že zde brzy budou v provozu uranové doly, nenechává Indiány v klidu.
“Zdá se, že se historie opakuje ,” stěžuje si Matthew Putesoy, člen rady Havasupai. “My domorodí Američané jsme degradovaní a zneužívaní.” On a ostatní se obávají, že by důl mohl kontaminovat pitnou vodu a zbavit je jejich živobytí. Spolu s organizací ochrany životního prostředí si malý kmen stěžoval na uranový důl, ale bez úspěchu. “Canyon Mine” plánuje zahájit těžbu v roce 2019 .
Existuje dobrý důvod, proč USA chtějí zvýšit těžbu uranu ve své vlastní zemi . V současné době těží jen 940 tun ročně. S více než 18 000 tunami spotřebovanými ročně, spotřebují téměř třetinu světové produkce. V minulosti Spojené státy dovážely uran téměř výhradně z Kanady a Austrálie. Nicméně, jelikož se zde produkce snižuje, USA jsou stále více závislejší na Rusku, Kazachstánu a Uzbekistánu. Tyto země již v roce 2016 představovaly přibližně 40% veškerého dovozu uranu. To se americké vládě nelíbí, jde přece o “národní bezpečnost”.
V červenci Trumpova administrativa oznámila, že zkontroluje dovozní ceny, aby mohla ochránit domácí těžbu. Bylo třeba objasnit, zda dovozy ohrožují ” národní bezpečnosti”. O šetření požádaly dvě společnosti, včetně “Canyon Mine”. Tato společnost otevřeně spekuluje o vyšších cenách uranu a potom by bylo zajímavé těžit uran v USA, nyní je to nevýhodné.
“Je to dobrý nápad těžit uran v USA,” říká mluvčí Energy Fuels Curtis Moore,“také proto, že životní prostředí a zdravotní standardy jsou zde výrazně vyšší. V žádném případě neexistuje žádné nebezpečí z našeho vlastního dolu. Náš důl nebude mít vliv na podzemní vodu ani na Indiány Havasupai, kteří žijí asi 30 až 40 mil od dolu.”
Nikdo, ale neví, zda podzemní vody z této oblasti proudí do Grand Canyonu nebo do vesnice Supai.
„Nikdo si nemůže být zcela jistý, protože systém podzemních vod ještě nebyl zkoumán. Nevíme, jestli podzemní voda z této oblasti teče do Grand Canyonu nebo do vesnice Supai,” přiznává americký geolog Fred Tillman. “Takže pokud se voda znečistí, nemůžeme předpovědět bez dalšího průzkumu, kam poteče.”
Podzemní voda může být monitorována prostřednictvím šachty poblíž “Canyon Mine”, ale ta je jen asi 400 metrů hluboká. To je málo pro skutečně smysluplný dohled, říkají kritici. “Provozovatelka říká, že nemáme žádný důkaz, že voda je kontaminovaná, takže můžeme začít,” říká Alycin Gitlin z klubu Sierra.
Tak jako Havasupai, tak i další kmeny v oblasti, jako je Navajo, mají silný odpor vůči těžbě uranu. Během studené války pracovalo mnoho Indiánů v nesčetných dolech. Nikdo vážně nepřemýšlel o ochraně svého zdraví v té době. Mnoho členů kmene Navajo zaplatilo za to svým životem. Míra rakoviny je vysoká.
“Můj nádor byl velký jako grapefruit,” říká Cecilia Joeová. Jako dítě nakládala holými rukama uranovou rudu na koně v dole. “Nechci, aby ostatní také tak dopadli.”
Ona a ostatní aktivisté různých kmenů proto budou pokračovat v boji proti dolu – s protesty, blokádami ulic a modlitbami předkům.
„Grand Canyon by měl být zachráněn,“ říká doktorka Dianna Uqualla z kmene Havasupai,“ protože pokud ho uvidíte, tak zjistíte jak jsme malí.“
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
