Dieta složená převážně z potravin zásadité povahy má podle jedné teorie pomoci od překyselení těla. Kyselé prostředí je však přirozenou součástí fungování lidského organismu. V určitý moment v těle dochází k tomu, že je více kyselejší. Jedná se však o vyrovnávací reakci těla, kterou tělo dělá po snědení, jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny.
Po snědení kyselinotvorné potraviny udělá tělo to, že na chvíli zvýší zásaditost krve. Jedná se o vyrovnávací reakci vůči vyměšování kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Poté je krev krátkodobě kyselejší a nejedná se přitom o žádný patologický stav. Je to další vyrovnávací reakce, kterou tělo reaguje na vyměšování zásaditých roztoků s enzymy ze slinivky.
Jedná se tedy o přirozené reakce těla a není potřeba žádná dieta. Kvůli těmto přirozeným reakcím těla nemáme důvod se vyhýbat kyselinotvorným potravinám. Navíc v našem těle jsou krev, sliny a mimobuněčné tekutiny normálně mírně zásadité a moč je zase mírně kyselá.
Řada složitých tělních mechanismů udržuje těmto tekutinám správné hodnoty pH nikoliv konzumované potraviny. Na konzumované potraviny pouze tělo přirozeně reaguje krátkodobou změnou prostředí.
Kyselinotvorné potraviny pomáhají udržovat správnou pH krve
Mezi kyselinotvorné potraviny patří především obiloviny, arašídy či vlašské ořechy. Obsahují totiž vysoké množství chlóru, síry či fosforu, a zanechávají tak zbytky kyselého popela. Zásadotvorné potraviny jsou ty, které obsahují hodně draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku.
Mezi zásadotvorné či zásadité potraviny patří především většina druhů zeleniny, ovoce, mandle, kokosový ořech či různé druhy řas. Existují i potraviny s neutrálním popelem a jsou to určité čisté tuky a rafinované sacharidy. Je to proto, že tuky se dají úplně spálit a rafinované sacharidy neobsahují žádné minerály.
Tělo potřebuje i kyselinotvorné potraviny. Díky nim si tělo udržuje správné hodnoty pH krve a mimobuněčných tekutin. Dále mu kyselinotvorné potraviny pomáhají udržet si zdravé plíce a ledviny, které zásadně souvisí s regulováním hodnot pH krve. Obzvláště kyselinotvorný minerál fosfor hraje důležitou roli v zabránění tomu, aby se krev stala příliš kyselou.
Zásadotvorná dieta narušuje přirozenou rovnováhu pH
PH krve udržují především ledviny a plíce. Pokud máme nějaké problémy, které souvisí s ledvinami či plícemi, požili jsme něco nevhodného, narušila se pH rovnováha těla např. ztrátou kyselé tekutiny žaludku, tak se může objevit acidóza či alkalóza. Jedná se však o akutní stavy, které lze rychle vyřešit a dosáhnout opět normálních hodnot pH krve. Určitá dieta může být nasazena, pokud se bude jednat o chronické stavy.
Pokud však cíleně vyčleníme ze své stravy kyselinotvorné či zásadotvorné potraviny na delší dobu, tak si můžeme koledovat o vznik deficitu a tím si sami narušit rovnováhu pH v těle. Dieta nám ve finále může spíše uškodit. Při krátkodobém půstu je strava složená především ze zásadotvorných potravin užitečná. Z dlouhodobého hlediska však může vést k vážným nedostatkům.
Stejně tak, pokud svou stravu šidíme o zásadotvorné potraviny. V tom nám můžou skvěle pomoci tzv. zelené potraviny jako je například spirulina, chlorella a mladý ječmen. Jsou to superpotraviny bohaté na velké množství prospěšných látek, které podporují činnost trávicího systému a mají vliv na správnou střevní mikroflóru. Zelené potraviny tak dokážou v naší stravě vyrovnat případnou převahu kyselinotvorných potravin.
(energiezivota.com, foto: Pixabay)
