Analýza, kterou aktuálně zpracovala společnost Deloitte ukazuje, že ceny nájemního bydlení v hlavním městě dynamicky rostou. Celkově se průměrné nájemné za metr čtvereční v období mezi lety 2014 a 2018 zvýšilo o 94 Kč z 213 Kč v prvním pololetí roku 2014 na 307 Kč v prvním pololetí roku 2019. Průměrné výše nájmů pak v Praze rostly meziročním tempem 7,3 %. Největší nárůst cen nájmů byl zaznamenán v roce 2017, kdy se cenová hladina v Praze zvýšila o 12,5 %. Uvádí se v tiskové zprávě hlavního města Prahy.
„Tato data ukazují, jak jsou všechny procesy ve městě provázány. Nízká nabídka a regulace na bankovním trhu generuje zvýšenou poptávku po nájemním bydlení a tato situace se týká celého města. Je třeba intenzivně pracovat na doplňování potřebného počtu bytů jak ze strany soukromých investorů, tak města, aby se nabídka nájemního bydlení rozšířila,“ uvádí v ní náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Z analýzy vyplývá i to, že absolutní úroveň nájmů, jaká byla v roce 2014 pouze v úplném centru města, se během pěti let rozšířila na území celé Prahy – tedy zjednodušeně obyvatelé Hájů nebo Kamýku platí dnes stejné nájemné, jako platili obyvatelé Nového Města na konci roku 2014. Čtyřmi pražskými katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční jsou Josefov, Malá Strana, Staré Město a Nové Město. V první polovině roku 2019 zde průměrné nájmy dosahovaly 424, 418, 386 a 372 Kč za metr čtvereční. Naopak nejlevnější jsou okrajové katastry Prahy jako např. Šeberov, Benice či Kolovraty, kde se průměrné nájemné v první polovině roku 2019 pohybovalo okolo 200 Kč za metr čtvereční, z větších urbanistických celků je nejnižší nájemné na Zbraslavi nebo v Radotíně.
Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť a blokové a heterogenní zástavby ukázalo podobný růstový trend vývoje nájemného, a to i přes odlišnosti v cenových hladinách jednotlivých lokalit. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v letech 2017 a 2018, kdežto u blokových a heterogenních lokalit to bylo dříve. Je tedy zřejmé, že růst prodejních cen bytů má, s určitým zpožděním, zřejmý vliv na růst nájemného, a to na území celé Prahy. Nárůst úrovně nájemného významně dopadá i na všechna modernistická sídliště a to i včetně těch, kde k nové výstavbě téměř nedochází.
Analýza faktorů ovlivňujících výši nájemného a tempo jeho růstu ukázala, že počet a podíl nových bytů je spojen s vyšším tepem růstu nájmů i s jejich vyšší hladinou. Blízkost parků a nezastavěné zemědělské půdy má vliv jen na celkovou výši nájemného a nakonec rostlé lokality mají pozitivní vliv na celkovou výši nájemného, ale růst nájemného zde byl nižší. Významným faktorem ovlivňujícím výši nájemného je také blízkost stanic metra.
(SCa, ČA, foto: Shutterstock)