Do syrské provincie Idlíb byly po bitvách u Damašku, Homsu a Aleppa evakuovány zbytky jednotek Islámského státu (ISIL) a dalších džihádistických skupin. ISIL stejně, jako řadu dalších džihádistů, dlouhodobě podporuje turecká tajná služba MIT dodávkami zbraní, vojenského materiálu a poskytováním zázemí pro léčení zraněných. S ropou kradenou teroristy z ISIL v Iráku a Sýrii na světových trzích obchodovali členové rodiny tureckého prezidenta Recepa Erdogana.
Podle dohody ze Soči, kterou mezi Sýrií a Tureckem zprostředkovalo Rusko, si Turecko mělo své džihádisty z Idlíbu stáhnout. Turecko místo toho do syrské provincie Idlíb poslalo okupační armádu. Pod Tureckým patronátem se sice někteří islamističtí veteráni z Idlíbu přesunuli do Libye. Na jejich místo však přišli další. V posledních týdnech turecká armáda vyslala do Idlíbu silné posily včetně tankových jednotek. Přeskupení džihádisté s podporou turecké armády poslední dobou podnikali výpady na území pod kontrolou Asadových jednotek.
Minulý týden z Idlíbu vysunuté džihádistické formace zničilo ruské letectvo nálety ze základny Hmeinim. Bombardování islamistů zasahovalo až těsně k liniím turecké armády v Idlíbu. Koncem minulého týdne vzkázala ruská vláda, že dává Turecku čas do neděle, aby se z Idlíbu mohli její vojáci stáhnout bez boje. Podle libanononské agentury včera SAA dokončila přesuny vojenských jednotek určených k dobytí Idlíbu z rukou turecké armády a džihádistů. Libanonci získali svědectví vysokého důstojníka SAA. Na dotaz „kdy to začne?“ generál libanonským novinářům odpověděl, že „brzy“.
Co oslavovat momentálně nemají turečtí vojáci ani v Libyi. Do oblasti západně od města Sirte včera dorazily posily Libyjské národní armády (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar. Během víkendu se turecká armáda, které sekundují džihádistické milice označované jako „vláda národní shody“ (GNA), vysunuly o 50 km na jih do pouště za město Al-Schwayrif. Během noci na pondělí a včerejška čerstvé jednotky LNA zatlačily Turky a islamisty o dalších 30 km na západ od Sirte, které je bránou k druhým největším libyjským ložiskům ropy.
Příznakem neveselé nálady v okolí tureckého prezidenta Recepa Erdogana může být i včerejší zpráva turecké státní tiskové agentury Anadolu, která přinesla zprávu o řecko-egyptských přípravách námořní blokády Turecka. Na slovník použitý ve zprávě by byl hrdý i legendární normalizační šéfredaktor Rudého práva Oldřich Švestka. „Imperialismus a sionismus vypracovaly plány a za tímto účelem se Řecko používá proti Turecku. Řecko a Egypt plánují námořní blokádu turecké flotily.“, napsal Ardan Zendurk článku vydaném Anadolu. Článek je zřejmě reakcí na pro Turecko nepříznivé zprávy, které v posledních dnech přišly z Egypta a Izraele.
Egyptská armáda o víkendu dokončila mobilizaci vojenských sil, které by mohly být nasazeny v Libyi na pomoc Haftarově armádě. Al-Masdar v neděli přinesla informaci o egyptsko-ruských jednání o prodeji raketového systému K-300 Bastion. Jde o mobilní raketový systém ruské výroby, který je schopen ničit lodě do vzdálenosti 350 km od pobřeží. Libanonská agentura přinesla v neděli v noci zprávu o egyptském odmítnutí povolení průletu k průletu 2 ruských nákladních letadel Il-86 přepravující zbraně Haftarově armádě do Libye. Zpráva však zdůrazňuje, že šlo o problém „nedostatečného diplomatického předjednání“. A výslovně zdůrazňuje, že na jednání o prodeji Bastionů to nebude mít vliv. Podle libanonské agentury mají být Bastiony použity i k zajištění egyptských ložisek ropy a plynu pod mořským dnem proti krádežím ze strany Tureckých firem.
Informaci o jednání místopředsedy dočasné vlády většiny Libye ovládané Haftarovou armádou, Abdullaha Salama al-Badriho s izraelskou vládou jsem Vám přinesl včera podle zprávy libanonské agentury. Tato zpráva zřejmě rovněž nepotěšila Erdoganův režim. Zvláště proto, že předmětem jednání bylo i možné zapojení Izraele do Fóra pro zemní plyn ve východním Středomoří. Jde o dohodu o námořní spolupráci mezi Řeckem, Kyprem, Egyptem a Libanonem, jejímž cílem je zabránit Turecku, aby se zmocnilo podmořských ložisek ropy a plnu, které podle mezinárodního práva patří účastnickým zemím.
Na závěr si dovolím přidat zajímavou informaci o jednání německého spolkového financí Olafa Scholze se starostou největšího tureckého města Istnabulu Ekremem İmamoğlu z opoziční republikánské strany CHP. Jde o stranu, která se odkazuje na ideje sekulární republiky, jak byla založena prvním tureckým prezidentem Mustafou Kemalem přezdívaným Atatürk. Imamoglu byl zvolen i s pomocí hlasů v Istanbulu početné kurdské menšiny. Německý deník Die Welt napsal, že Scholz s İmamoğlu jednali o ekonomických otázkách. Zvláštní je už to, že se ministr financí schází se starostou byť největšího města jiné země. Slyšeli jste někdy, že by třeba za pražským primátorem Zdeňkem Hřibem přijel o financích jednat např. francouzský nebo americký ministr financí?
O to zajímavější je věta, která byla připojena v závěru článku Die Welt: „Ekrem İmamoğlu je v Německu považován za potenciálního vhodného nástupce současného tureckého prezidenta Recepa Erdogana.“ Německá vláda přitom doposud v Evropské radě vždy vetovala všechny návrhy na uvalení ekonomických sankcí na Turecko za agrese proti kurdským regionům v Sýrii. V Evropském parlamentu poslanci za německé vládní strany vždy hlasovali proti všem návrhům na ekonomické sankce proti Turecku za agresivní napadání Řecka a krádeže plynu v pobřežních vodách Kypru. Včetně těch, které jsem navrhoval s kolegy z frakce identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD.
zdroj: nwoo.org
