Po celé Francii se rozhořela vlna nepokojů a stávek v souvislosti s rozhodnutím francouzského prezidenta François Hollandeho a jeho vlády prosadit tzv. reformu pracovního práva. Vláda využila ústavní článek, který umožňuje, aby se vyhnula hlasování v Národním shromáždění. Francouzi to však považují nejen za asociální, ale také zbabělý krok vlády, kde převládají socialisté, kteří by naopak měli práva pracujících hájit.
Bouře ve Francii: Obyvatelé se masivně bouří proti novému zákonu, jenž schválil Francoise Hollande
Návrh zákona, který prosadil premiér Manuel Valls, údajně jako metodu v boji proti nezaměstnanosti, zahrnuje významné změny v pracovněprávních předpisech. Zaměstnavatelé budou moci rozšířit stávající míru 35hodinového pracovního týdne na 48 hodin (ve výjimečných případech dokonce až 60 hodin). Pro zaměstnavatelé bude snazší propouštějí zaměstnance a pracovní doba může být prodloužena na 12 hodin.
Zákon je (socialisty) doprovázen typicky neoliberálním jazykem, přičemž jakoby vrací postavení francouzských pracujících do 19. století.
Philippe Martinez, šéf Všeobecné konfederace práce – silných odborů francouzských pracujících, označil včerejší mnohatisícové demonstrace ve francouzských městech (okolo 50 tisíc jen Paříži) jen zahřívacím kolem před příštím týdnem.
Úřady měly vážné obavy, že se současné protesty změní násilné střety, jak tomu bylo na začátku května. Navzdory skutečnosti, ke střetů ještě nedošlo, policie použila slzný plyn k rozehnání demonstrantů. Následně ke střetům tedy došlo.
Jak upozorňují agentury vlna protestů a pouličních střetů doutnala ve Francii již v březnu. Navíc intenzita protestní aktivity hovoří o všeobecné nespokojenosti s tzv. reformou práce. Podle průzkumů veřejného mínění tři ze čtyř Francouzu je proti tomuto „zotročování“.
Socialisté to budou mít těžké, a pro prezidenta François Hollandeho, který zvažuje prezidentské volby v příštím roce, mohou mít současné protesty fatální důsledky.
(KPa, pz.cz, Foto: Alexandre Rotenberg / Shutterstock.com)
