Spolková antidiskriminační agentura (AGG) je přesvědčena, že by měl být po deseti letech existence reformován zákon o rovném zacházení, který by řešil postavení přistěhovalců na trhu práce. Jedním z navrhovaných řešení by podle AGG mohlo být přijetí kvót, které by konkrétně určovaly, jaké zastoupení by měli mít přistěhovalci v německých firmách.

Šlo by tak o obdobu zákona přijatého Bundestagem v loňském roce, podle kterého musí být ve vedení firem s více než 500 zaměstnanci aspoň 30 % žen.

Boj proti diskriminaci neskončil

Další z možností je podle interpretace zprávy AGG deníkem Die Welt zavést opatření, která by podporovala rozmanitost. „Zákonodárci by měli zavést účinná a pozitivní opatření. V současných zákonech zabývajících se bojem proti diskriminaci existuje mnoho nedostatků. V posledních dvou letech si třetina lidí stěžovala na diskriminaci z důvodu svého věku, pohlaví a dalších kritérií, která popisuje německé právo,“ cituje německý deník zprávu vládní antidiskriminační agentury.

Nicméně ze zprávy AGG vyplývá, že pouze šest procent lidí, kteří se cítili diskriminováni, zahájilo příslušné právní kroky. Za posledních deset let bylo evidováno v rámci porušení antidiskriminačního zákona 1405 stížností. „To se může zdát vzhledem k tak dlouhé době jako malý počet případů. Je ovšem nutné brát v úvahu, že mnoho případů nakonec skončilo smírem obou stran a nedostaly se tak vůbec do našich databází,“ konstatuje AGG ve své zprávě.

Mezi uprchlíky příliš manažerů není

Vládní antidiskriminační agentura rovněž vyzývá zákonodárce, aby zajistili možnost kolektivního vymáhání práva v této záležitosti a posílili postavení odborů. Vedle toho by podle neomarxistů z AGG měla být prodloužena lhůta, ve které musí být zaměstnavateli sděleno konkrétní porušení antidiskriminačního zákona ze současných dvou měsíců na nejméně půl roku. „Zákon o rovném zacházení po deseti letech v každém případě potřebuje od základu reformovat. I s ohledem na zajištění přístupu menšin k vyšším manažerským postům,“ shrnuje zpráva v závěru.

Zůstává však otázkou, do jaké míry by se případné kvóty pro zastoupení přistěhovalců v top managementu větších firem podařilo naplnit. Mezi přistěhovalci, zejména z Blízkého východu či zemí Afriky, panuje i na německé poměry poměrně vysoká nezaměstnanost a dosavadní statistiky ukazují, že ani mezi nově příchozími migranty se nevyskytuje příliš kvalifikovaných jedinců, nemluvě o těch, kteří by byli rovnou schopni vykonávat manažerskou funkci.

(KPa, skn.cz, Foto: skn.cz)

Komentáře