Debaty o situaci v Sýrii a Turecku, otázky upevňování evropské obrany a kladení odporu „ruské propagandě“, především agentuře Sputnik a televizní stanici RT, jsou na programu čtyřdenního plenárního zasedání Evropského parlamentu, které začíná v pondělí ve Štrasburku.
Hlavní nepřátelé — IS, Sputnik a RT. V Europarlamentu budou jednat o boji s ruskými médii
Debaty o situaci v Sýrii a Turecku, otázky upevňování evropské obrany a kladení odporu „ruské propagandě”, především agentuře Sputnik a televizní stanici RT, jsou na programu čtyřdenního plenárního zasedání Evropského parlamentu, které začíná v pondělí ve Štrasburku.
Ruská část debat se týká rezoluce pod názvem Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran, v níž se tvrdí, že Rusko vede vůči Evropské unii „nepřátelskou propagandu”. O této rezoluci se má hlasovat ve středu 23. listopadu. V dokumentu, který nemá závazný ráz, se mimo jiné hovoří o tom, že ruská vláda, která si vytkla za cíl oslabit a rozvrátit Evropskou unii, „vytrvale uplatňuje široké spektrum prostředků a nástrojů”.
Návrh hraničí s cenzurou?
V rezoluci se tvrdí, že Rusko údajně poskytuje finanční podporu opozičním politickým stranám a organizacím v členských zemích Evropské unie a uplatňuje přitom faktor dvoustranných mezistátních vztahů za účelem rozkmotření členů společenství. Jako hlavní informační hrozba pro Evropskou unii a její partnery ve východní Evropě je v rezoluci uváděna agentura Sputnik, televizní stanice RT, fond Ruský svět (Russkij mir) a federální agentura Rossotrudničestvo, podřízená ruskému ministerstvu zahraničních věcí.
Aby bylo možné čelit „ruské propagandě”, vyzývá Evropský parlament země EU, aby ve spolupráci s NATO rozvíjely mechanismy „zkoordinovaných strategických komunikací” a mechanismy boje s „hybridními hrozbami”.
„Národní média v zemích, které jsou východními sousedy (EU), jsou často slabá a nejsou s to vypořádat se se silou a mohutností ruských sdělovacích prostředků,” praví se v návrhu rezoluce.
Návrh obsahuje formulace hraničící s návrhem zavést cenzuru proti ruským médiím a vyzývající země EU, aby „přednesly konkrétní právní iniciativy, které by zajistily větší efektivnost a odpovědnost při řešení problému dezinformace a propagandy”. Přitom hovoří autoři dokumentu o nutnosti pluralismu médií a o svobodě informací.
Všichni nejsou „pro”
Debaty o rezoluci, jejímž autorem je poslankyně Evropského parlamentu zastupující Polsko Anna Fotygová, se budou konat v úterý 22. listopadu. Všichni členové parlamentu ale tento dokument nepodporují. Podle mínění španělského poslance Javiera Cousa je „nezodpovědné stavět, pokud jde o hrozbu, takový stát jako Rusko do jedné roviny s Islámským státem (organizace zakázaná v Rusku a řadě dalších zemí)”.
Španělský europoslanec, který promluvil jménem skupiny svých kolegů, rovněž poukazuje na to, že text rezoluce o „propagandě třetích stran” neodráží za prvé roli propagandy, kterou rozvíjejí především USA, pokud jde o legitimizaci jejich nedávných invazí, takových jako v Iráku, vedoucích k regionálnímu chaosu, a za druhé — vlastní propagandy Evropské unie, pokud jde o její vlastní výklad demokracie jako „jedině možné, což zdůrazňuje presumpci nadřazenosti a může být urážející”.
EU a partneři už činí opatření
Přitom úřady mnoha zemí Evropské unie a východoevropských států, které usilují o vstup do EU, činí i přes prohlášení o oddanosti zásadám svobody slova represívní opatření vůči ruským novinářům a sdělovacím prostředkům.
Tak například litevské úřady vypověděly ze země v roce 2016 filmařský štáb VGTRK. V říjnu roku 2015 byl na hranici v Estonsku zadržen jiný filmařský štáb VGTRK a bez jakéhokoli objasnění příčin byla víza jeho členů zrušena. V září roku 2015 Estonsko rovněž odmítlo povolit vstup do země pracovnici MIA Rossia Segodnia Marině Perekrestovové, přestože agentura má veškeré dokumenty nezbytné pro tuto práci.
Polské ministerstvo zahraničních věcí zrušilo 24. října roku 2014 akreditaci novináře MIA Rossia Segodnia Leonida Sviridova, který pracoval ve Varšavě od roku 2003. Poté zahájily úřady administrativní proceduru zbavení Svirodova povolení k pobytu a novinář byl nucen odletět do Moskvy 12. prossince roku 2015, aniž by příslušné rozhodnutí přijal soud. Případ ruského žurnalisty se už dvakrát dostal do monitorovací zprávy představitelky OBSE pro svobodu tisku Dunji Mijatovićové o porušování práv novinářů.
Úřady České republiky zamítly akreditaci zpravodaje RIA Novosti Alexandra Kuranova. Ruské novináře rovněž pravidelně nepouštějí do Moldavska.
(KPa, Sputnik, Foto: Shutterstock)
