Mírový život v Aleppu neustává, ačkoliv jsou ještě ostřelovány osvobozené čtvrti ze strany teroristických skupin, fungují restaurace, bazary a supermarkety, nabízející široký výběr zboží podle vkusu a obsahu peněženky.
Tržiště Al-Džamilija je největším v Aleppu. Je tam 10 tisíc prodavačů a třikrát více kupujících. Na ulicích se prodává chléb, kebab, ovoce, zelenina a koření. Jablka v přepočtu na ruské peníze stojí pouze 11 rublů, šaurma 25 rublů. Přitom průměrná mzda rozpočtového pracovníka v Aleppu je 20 až 30 tisíc syrských lir, což je přibližně 3,5 tisíce rublů. Obchodníci na tržištích mají příjmy o řád vyšší.
Stánkař Maksud nabízí k ochutnání olivy. „Olivy určitě musíme mít. Marinujeme je nebo z nich děláme olej. Bez oleje se naše kuchyně neobejde”, říká. Zachra, žena kupující na tržišti, přiznává, že po válce její mzda klesla. „Ale stejně jsem koupila baklažány, abych z nich udělala tradiční aleppské jídlo — plníme je masem a vaříme v kefíru”, prozrazuje recept Zachra.
V supermarketech je vše stejné jako v prestižních moskevských obchodních centrech a ceny jsou také vyšší než v pouličních stáncích. „Dostáváme zboží ze všech syrských měst. Je to většinou dovozové zboží. Ale polovina je místní výroby”, vypráví manager Bakri Tachan.
Slyšíme písně hudebního souboru. To Sigam Attala a jeho přátelé přišli do kavárny, aby bavili hosty na svatbě. Obrovský stůl s pohoštěním prostřou za několik hodin — a to vše probíhá v Aleppu. Je těžké si představit, že několik obvodů odsud je humanitární koridor, za nímž že lidé nacházejí ve skutečném zajetí u teroristů.
(KPa, Sputnik, Foto: Shutterstock)
