Zatímco se v Ženevě zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura připravoval na závěrečné plenární zasedání šestého kola mezisyrských jednání a v samotné Sýrii poslední skupiny ozbrojenců opouštěly město Homs, letouny americké koalice udeřily na pozice vládní armády Syrské arabské republiky.
„Vysoká úroveň nepřátelství”
V Ženevě skončilo šesté kolo vyjednávání, avšak rozpory a otevřené demarše nadále trvají. Například zástupci Svobodné syrské armády prohlásili, že počínaje 19. květnem pozastaví svou účast v jednáních v rámci delegace Nejvyššího vyjednávacího výboru syrské opozice. Deklarovaná příčina? „Nejasnost procesu přijímání rozhodnutí (v rámci delegace) a nedostatek strategie ve vyjednávání.”
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Gennadije Gatilova brání přechodu na přímá vyjednávání o politickém řešení v Ženevě nadále vysoká úroveň konfrontace mezi syrskými účastníky a chybějící jednotná opoziční delegace.
„Pokud jednání o otázkách, jako je ústava, přispěje k snížení konfrontace, tak zahájení přímých vyjednávání by bylo žádoucí,” uvedl Gatilov.
Ruský diplomat dále prohlásil, že pokrok na jednáních Ženeva-6 byl dosažen díky vyjednávacímu procesu v Astaně, kde „probíhá reálná práce na vytvoření deeskalačních zón v Sýrii,” a že proces v kazachstánském hlavním městě předurčil to, co se dělo v Ženevě. Podle něj de Mistura „si moc dobře uvědomuje nezbytnost podpory ženevského procesu a zcela podporuje výsledky jednání v Astaně.”
Osvobozený Homs
Mezitím poslední skupiny ozbrojenců opouštějí město Homs. Kolem tří set z nich bylo 19. května spolu s rodinami evakuováno ze čtvrtě Vaír. Byli dopraveni na sever provincie Homs, zatímco předešlé skupiny byly poslány do Džarábulusu a do provincie Idlib. Autobusy poskytly Červený kříž a syrská vláda.
Celkem za poslední dny bylo z Homsu vyvezeno přes deset skupin ozbrojenců. Plánuje se, že poslední skupina opustí město v sobotu.
Osvobození Homsu je výsledkem úspěšné operace armády SAR a spojeneckých sil, jež před nedávnem zahnaly ozbrojence Islámského státu z kopců na východě a severozápadě čtvrté rafinérie. Osvobozené výšiny mají strategický charakter, neboť leží několik kilometrů od trasy Homs-Palmýra na východě provincie Homs.
Začátkem května syrské ozbrojené síly během rozsáhlé kampaně dokázaly osvobodit deset měst a vesnic a zásobníky ropy ve východní části provincie. O něco dříve, 28. dubna, vládní síly získaly zpět kontrolu nad jedním z největších plynových nalezišť v zemi Shaer.
Druhý americký úder
Na pozadí těchto událostí vzbudily rozruch zprávy o tom, že ve čtvrtek letectvo americké koalice podniklo druhý úder proti provládním silám. V dubnu Spojené státy již bombardovaly leteckou základnu Šajrát, kde se údajně skladovaly chemické zbraně.
Tentokrát k útoku došlo severozápadně od základny Tanf. V Pentagonu tvrdí, že letecký úder byl namířen proti obrněné technice, jež podle americké armády představovala hrozbu spojencům USA bojujícím proti Islámskému státu, neboť tanky, obrněná vozidla, dělostřelectvo a vozidla podpory překročily deeskalační pásmo.
Přitom se jedná o naprosto jiná pásma, než o kterých se dohodlo v Astaně. Má se údajně jednat o pásma, jež byla určena memorandem uzavřeným mezi ruskou a americkou armádou.
Podle některých údajů směřoval úder proti jedné z milicí. Syrské ministerstvo obrany však prohlásilo, že oběťmi útoku byli syrští vojáci. Ruské ministerstvo zahraničí připomnělo, že den před touto událostí došlo k ještě jednomu úderu, a to proti civilistům.
Logika úderů
Údery proti syrské armádě, jež nese hlavní břímě bojů proti IS, Frontě an-Nusrá a dalším teroristickým skupinám, samozřejmě nikterak nepřispívá k rychlému ukončení násilí v Sýrii nebo k přechodu do fáze politického řešení, o než usilují organizátoři vyjednávání v Ženevě a v Astaně, to i za předpokladu, že tyto údery měly preventivní charakter a údajně sloužily „varováním pro Asada.”
Ve svém komentáři ohledně vnitropolitické situace v USA předseda ruského think tanku Rady pro zahraniční a obrannou politiku Fjodor Lukjanov uvedl, že po úderu Tomahawků proti základně Šajrát tlak na prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho „vazbám na Rusko” ihned opadl. Úder tehdy podpořily oba tábory — demokratický a republikánský.
Nicméně deset dní poté se mraky nad Trumpovou hlavou začaly opět stahovat. Může za to v první řadě odvolání šéfa FBI Jamese Comeyho a následné setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Bílém domě. Tisk získal přístup ke Comeyho zprávě Senátu, ve které údajně tvrdil, že ho prezident nutil ukončit vyšetřování „ruského ovlivňování” prezidentské kampaně v USA. Kromě toho Trumpa obviňují z toho, že údajně předal Lavrovovi tajné informace, což může uškodit národní bezpečnosti Spojených států.
Ve vzniklém povyku lze stále častěji rozpoznat slovo „impeachment”. Pokud ale v příštích dnech vše začne utichat, tak bude možné říci: ano, recept je správný — aby uklidnil své oponenty, Trump musí pouze vydat rozkaz nanést další úder v Sýrii.
(KPa, Sputnik, Foto: Shutterstock)
