Evropská komise spustila mechanismus sankcí proti Polsku – a to může vést k výraznému zvýšení nepřátelství Poláků vůči EU, a nakonec i k vystoupení země z EU, píše polský novinář Jerzy Hszczynski.
V publikaci Rzeczpospolita zdůrazňuje, že těch, kteří nejsou spokojeni s životem ve sjednocené Evropě je i tak dost.
„Někteří kolegové již diskutují o tom, kam jít po polexitu. Doufejme, že je to zbytečná diskuse,“ uvedl Jerzy Hszczynski.
Vystoupení Polska z EU je nepravděpodobné. Ačkoli ne všem se to jeví jako tragédie: hlasy „Proč potřebujeme toto sdružení?” slyšíme častěji, než před skandálem mezi vládou strany „Právo a spravedlnost” a Bruselem. V referendu v roce 2003 hlasovalo 22,5% občanů země proti vstupu do Unie. „Je zřejmé, že ne všichni se jasně změnili, když už byli v unii,” zdůraznil autor.
Proces, který začal ve středu spuštěním Evropskou komisí sedmého článku, by mohl vést k výraznému nárůstu nepřátelství vůči EU v Polsku a nakonec k reálnému předložení polexitu. Oficiálně ani Brusel, ani polská vláda, ani jakýkoliv z členských států to nechtějí. A tento postoj je třeba vzít v úvahu při dalších prohlášeních, že činnost Polska je mimo rámec zákona.
V příští etapě bude prohlášení Komise zrušeno, pokud šest zemí uzná, že potrestání Polska není dobrý nápad a budou hlasovat proti nebo se zdrží hlasování. Což je pravděpodobné. Z oficiálních i neoficiálních zdrojů vyplývá, že existuje nejméně osm zemí, které přicházejí v úvahu: Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Lotyšsko, Estonsko, Spojené království a případně Španělsko.
„Je těžké si představit, že ostatní země, s výjimkou Maďarska, půjdou do nebezpečí srážky s Bruselem, Německem a ve Francií – stoupenci trestu – jestli vláda Mateusze Morawieckého nebude souhlasit s kompromisem. Zvláště pro malé a nešťastně se nacházející pobaltské státy, které by po polexitu přišly o hranici s EU, a stále mají dlouhou hranici s Ruskem,” vysvětlil polský novinář.
„Nicméně, skutečnost, že se Polsko poddá rozsudku soudu EU v otázce Belovežského lesa nestačí. V nadcházejících měsících se zjistí, zda nový polský předseda vlády má pro evropské vody skutečně záchranné dokumenty. Má obrovskou odpovědnost,” dodal ve vydání Rzeczpospolita Jerzy Hasczczynski.
(JRu, prvnizpravy.cz)
