Vladimíra Putina Rusové nemá rádi – ale obnovil ve stav bezpečnosti a pořádku, a díky autoritářskému řízení se život v zemi se zlepšil, uvedl německý historik Jörg Baberowski.
Proč je v Rusku tak podporován Vladimír Putin, který předtím „vedl KGB” a nyní „udržuje spravedlnost a média pod kontrolou?“ Švýcarskému listu Neue Zürcher Zeitung na tuto otázku odpovídal profesor dějin Humboldtovy univerzity v Berlíně Jörg Baberowski.
Podle německého historika většina lidí v Rusku udržovala vzpomínky na KGB „ne jako nástroj teroru, ale jako orgán dohledu”. Navíc Gorbačovův pokus přinést sovětskou společnost k demokracii byl doprovázen obrovským poklesem životní úrovně a hrozné chudoby. Za takových podmínek se ujištění elity, že nyní mohou občané volit vedení země každé čtyři roky, vnímali jen jako výsměch, tvrdí profesor historie. Podělil se s novinářem švýcarských novin o vzpomínku na ruského dělníka, který říkal, že potřebuje ústa jen proto, aby mohl jíst.
Kromě toho se v té době rozpadlo mnoho státních institucí a institucí. V roce 1993 zahynulo zhruba 30.000 lidí v boji s gangy v Rusku, bylo to jako občanská válka, ujišťuje Jörg Baberowski. Lidé viděli, že něco v této zemi může dosáhnout jen někdo, kdo si vezme to, co potřebuje, silou.
V roce 1991 se říše rozpadla, byla rozpuštěna „zhora” v „chatrči v Bělorusku”, řekl německý historik. Kvůli tomuto rozhodnutí se miliony lidí najednou stali cizinci ve své vlastní zemi. V Gruzii se Abcházci náhle stali cizinci, v Estonsku – Rusové.
Podle Baberowského není prezident Putin v Rusku populární – „vůbec se jim nelíbí”. Současný vůdce Kremlu však obnovil bezpečnost a pořádek ve státě. V tomto případě se historik odkazuje na slova jednoho kamaráda restauratéra z Moskvy, který mu jednou řekl, že za Jelcina ho bandité okradli pětkrát týdně, a teď to dělá stát, ale jen jednou za rok, a to je pokrok.
Jak zdůrazňuje profesor na univerzitě v Humboldtu, lidé na Západě často zapomínají, že autoritářské praktiky v extrémních podmínkách poskytují lidem větší svobodu. Život v Rusku se tak zlepšil.
V souvislosti se všemi těmito Jörg Baberowski vyjádřil přesvědčení, že nejrozumnější ze strany svých spoluobčanů v jednání s ruskými orgány by se měla vzít v úvahu realita situace a pochopit, že historie Sovětského svazu se liší od historie Německa. „Musíme se to pokusit pochopit,” tvrdí historik. V Rusku nebude žádný demokratický řád, ani za pět let, ani v deseti letech, tvrdí. S touto skutečností je nutné počítat.
„Ruská opozice nespočívá z liberálů, ale z komunistů a neofašistů,” dodal profesor historie. „Musíme pečlivě přemýšlet o tom, zda je to dobrý nápad svrhnout Putina.” Nicméně ujistil Neue Zürcher Zeitung, že není zastáncem autoritářské systému, ale politika musí být pragmatická a vzít v úvahu současný stav věcí. Koneckonců, vláda v Berlíně obchoduje se Saúdskou Arábií, uzavřel suše Jörg Baberowski v rozhovoru pro švýcarské noviny.
(JRu, prvnizpravy.cz)
