Tento nový vývoj byl nazván „úprava genomu“, či prostě úprava genů. Je propagován jako „nová a vylepšená“ metoda pozměňování genové exprese rostlin, a dokonce i zvířat a lidí. V r. 2015, na konferenci TED v Londýně, genetička Jennifer Doudna prezentovala to, co je známo jako CRISPR-Cas9. To je zkratka „Clustered regurarly-interspaced short palindromic repeal“. Jde o revoluční a vysoce kontroverzní platformu pozměňování genů pomocí proteinu odvozeného z bakterií Cas9. Údajně umožňuje genetickým inženýrům zacílit na dvojitou šroubovici DNA a rozbít ji na přesně stanoveném místě v daném genomu.
Proliferace pozměňování genů
CRISPR je prakticky vysoce přesný způsob, jak měnit geny, geny v rostlinách, zvířatech a dokonce i lidech. Dosti se to liší od staršího „genového děla“ firmy Monsanto či jiných technik pozměňování genetiky rostlin pomocí jejich bombardování cizí látkou, v naději, že se tak sojový bob nebo GMO kukuřice stanou odolnými vůči Roundupu Monsanto, což je vysoce komplikovaná a velmi nákladná procedura, která je patentovatelná a tak komplexní, že ji dokáže zvládnout jen relativně malý počet firem ve světě, zatímco nová metoda pozměňování genů je relativně levná – základní sadu lze pořídit již asi za 500 dolarů. A je relativně jednoduchá při používání. Jak ji popsal jeden analytik: CSISPR je „velmi přesný, mimořádně levný a snadno použitelný nástroj, kterým lze najít, odstřihnout, deaktivovat, aktivovat či přepsat jakoukoliv sekvenci DNA, kterou chtějí mít v živé buňce“. Povšimněte si slov „levný a snadno použitelný… lze najít, odstřihnout, deaktivovat či přepsat jakoukoliv sekvenci DNA…“
A náklady na nákup CSISPR a souvisejících materiálů na změnu genomu jsou děsivě nízké, od několika set dolarů po několik tisíc. Vybavení je k mání na internetu, od výrobců vědeckých přístrojů, a na jedné z takových stránek je reklama: „Pozměňování pomocí CRISPR-Cas9 to učinilo jednodušší:… naše snadno použitelná, optimalizovaná a potvrzená řešení pokrývají celý postup, činí úpravu genomu přístupnou každému na jakékoliv úrovni“. Jak řekl jeden kritik: „CAS9 si může koupit každý za pár stovek, může to použít jakákoliv aspoň trochu obstojná laboratoř k pozměňování DNA čehokoliv…“.
Otázka národní bezpečnosti
DARPA, vývojová paže Pentagonu, utrácí miliony na vývoj technik pozměňování genů. V r. 2016 James Clapper, ředitel Národní rozvědky Obamovy vlády, přidal pozměňování genů na seznam hrozeb představovaných „zbraněmi hromadného ničení a jejich šířením“. V červenci 2017 americká DARPA dala 65 milionů dolarů, v rámci čtyřletého kontraktu, sedmi vědeckým týmům na studium technologií pozměňování genů. To učinilo z DARPA největšího světového vládního financovatele výzkumu „genového drivu“.
Genový drive je dalším krokem ve vývoji ve světě pozměňování genů. Hlavním zde je přimět upravené geny, aby se rozšířily na celou populaci během několika generací. Jeden z předních výzkumníků v této oblasti, Omar Akbari z kalifornské univerzity Riverside, dostává na výzkum genového drivu peníze od DARPA. Pracuje s údajně nejsmrtonosnější potvorou na světě: komárem Aedes aegypti. Součástí jeho práce jsou genové úpravy tohoto smrtícího komára a jeho přetvoření tak, aby byl vybaven „spínačem sebedestrukce“.
Zní to vznešeně, tato laskavost možná zachrání miliony životů ročně. Stejně jako dřívější prodej GMO „zlaté rýže“ byl vydáván za řešení slepoty novorozenců. Avšak pozměňování genů není tak dokonalé, za jaké je vydáváno. Vědec, který jako první navrhl v rámci pozměňování genů genový drive, harvardský biolog Kevin Esvelt, uveřejnil dokument, kde varuje, že pozměňování genů spolu s pod tlakem podporovanými technologiemi genového drivu mají alarmující potenciál se zvrtnout. Poznamenává, že CRISPR se často sekne a že je pravděpodobné, že dojde k ochranným mutacím, které učiní dokonce i z příznivých genových drivů nemilosrdně agresivní monstra. Zdůrazňuje: „Ekosystém může nevratně pozměnit i pouhých pár uměle vytvořených organismů“. Jeho počítačové simulace genového drivu ukázaly, že výsledný pozměněný gen „se může rozšířit na 99% populace během pouhých 10 generací, a udržet se po více než 200 generací“.
Netřeba velké představivosti, abychom vymysleli scénář, ve kterém zlovolní hráči pojmou úmysl vytvořit destruktivní gen pro rostliny nebo zvířata, či dokonce pro lidi. Dřívější GMO byly tak komplexní a nákladné, že byly dostupné jen několika hráčům, kteří si patentovali používání svých GMO osiv. Nyní, kdy je pozměňování genů snadno dostupné a stává se široce rozšířeným, je Pandořina skříňka otevřena dokořán.
Americká vláda a ministerstvo zemědělství dávají zelenou
Místo aby k takto potenciálně destruktivní technologii genového drivu přistupovala s největší opatrností a za pečlivé kontroly, americká vláda, a ministr zemědělství Sonny Perdue, volí nulovou regulaci, tolerantní přístup, zacházející s výslednými genově pozměněnými rostlinami jako s rostlinami rovnocennými s konvenčními rostlinami, a proto žádné regulace není potřeba. 28. března v tiskovém prohlášení Perdue uvedl: „Ministerstvo zemědělství nereguluje, ani nemá v plánu regulovat, rostliny, které by jinak mohly být vyvinuty prostřednictvím tradičních technik šlechtění… To se týká i řady nových technik, které jsou ve stále větší míře používány šlechtiteli rostlin k výrobě nových odrůd rostlin, které jsou nerozlišitelné od rostlin vyvinutých prostřednictvím tradičních metod šlechtění… jako pozměňování genomu…“
Takže máme situaci, kdy americká výzvědná komunita považuje genově pozměněné organismy a související technologie za potenciální zbraně hromadného ničení, a zároveň americké agentury zodpovědné za bezpečnost potravin, ministerstvo zemědělství, EPA a FDA, zavírají nad tím vším obě oči. Jak poznamenali kritici: „Můžeme být schopni vyhladit celé druhy během okamžiku… Můžeme být schopni to udělat – jakémukoliv druhu – o kterém jsme rozhodli, že už se jím nechceme zabývat…“. Že by i „nežádoucím“ skupinám lidských bytostí?
(zvedavec.org, foto: Shutterstock)
