Za vzor je dávána Francouzská cizinecká legie, píší Foreign Policy. Ta letos ohlásila růst svých sil z 11 000 na 77 000. Podle mnoha odborníků je její model velmi inspirativní. V první řadě armáda vycvičí a vychová z často neotesaných mužů z třetího světa, odborníky, kteří budou hrdi nato, že sloužili pro svou novou vlast. Ti za to získají nejen kvalifikaci, ale především občanství.
Ve druhé řadě je důležitý i psychologický aspekt. Pokud si vezmeme Francouzskou legii, tak ta má nyní ve svých řadách 150 světových národností. Pouze celý důstojnický sbor je složen z Francouzů. Na misi v Mali před nedávnem zemřeli dva vojáci cizinecké legie: Srb a Slovák. Ve Francii to navyvolalo žádnou větší pozornost. Vojáci dostávají občanství až po službě. Armády by tedy mohly bojovat bez ohledu na ztráty.
V třetí řadě je to demografický vývoj jednotlivých zemí, který bude jednotlivé státy do takového kroku nutit. Německý bundeswehr má mít dnes 180 000 mužů a žen ve zbrani. Do budoucna má pak dosáhnout 198 000 vojáků. Již dnes má podstav. V Německu však žije i 10 milionů cizinců bez občanství. Pokud by se jim taková naskytla podobná nabídka, nepochybně by ji využili. Podobná situace je i ve Švédsku nebo Velké Británii.
Mnozí uprchlíci v tom vidí šanci uplatnit se, naučit se jazyk a získat vzdělání, „Doma jsem sloužil v armádě,“ tvrdí uprchlík ze Sýrie Mohammed al-Balout, „Bylo to k ničemu. Důstojníci se k nám chovali jako ke zvířatům. Ale ve Švédsku je to úplně jiné. Tady bych sloužil rád.“
Jiní však vyjadřují pochyby. „Měli by mít odpovídající vzdělání a rozumět jazyku,“upozorňuje generálmajor bundeswehru ve výslužbě Walter Spindler, „Budou také muset dostávat stejný žold a mít stejnou výbavu jako naši vojáci. Nechceme tu druhořadou armádu.“
Již dnes v některých státech v armádách sloužit cizinci. Například v armádě USA slouží 24 000 cizinců. V britské armádě poté mohou sloužit vojáci ze zemí commonwealthu. Nejslavnější z nich jsou Gurkhové, srdnatí válečníci z Nepálu.
(megazine.cz, foto: Shutterstock)
