Roček: Kecy o odveta české armády byly komediální

Neboť ČT 24 se 10.8.2018 ve 22. hodin pokusila být vtipná, když moderátor Michal Kubal ze své televizní brokovnice vystřelil následující: „Odveta české armády za smrt 3 vojáků v Afghánistánu. Velení nařídilo dopadnout a potrestat komplice sebevražedného atentátník, který se v neděli u české hlídky odpálil.“ Komentuje pro Prvnizpravy.cz František Roček a pokračuje…

 

Rozumný Opata

 

Samozřejmě, že jde jenom o mediální kecy, ale stále si po více než půl století života nemohu zvyknout na to, že lidé z druhých lidí dělají voly. Neboť Kubalova hláška byla o tom, že diváci jsou mimoni.

 

Opata se to pokusil oficiálně zdůvodnit: „Abysme zjistili, kdo tu vestu vyrobil, kdo vyrobil trhavinu, kdo byl tím výrobcem, kdo toho sebevraha rekrutoval, kdo ho podporoval a kdo to celý řídil. To jsou pro nás důležité věci, ale nejsou to důležité věci jenom pro nás, ale pro všechny koaliční jednotky působící v této oblasti.“

 

Čili, přeloženo do češtiny: Když pšoukne sebevrah a vytvoří ze sebe a lidí okolo mrtvoly, je zcela standardní, že ze zbytku toho, co byl sebevrah se pomocí doslova kriminalistických metod zjišťují stopy, o kterých hovořil Opata. Čehůni nebudou nic moc zjišťovat. Ihned po sebevražedném pšouku nastoupil specializovaný tým (amerikánský) na analýzu kritického místa. To je standardní postup.

 

Chudák Kubal měl stranický rozkaz udělat ze sebe „tydýtko“, protože musel pronést následující ptákovinu: „Právě náčelník Generálního štábu Aleš Opata vydal rozkaz k odvetě.“

 

Generálporučík Opata se zachoval velmi rozumně, když ptákovinu generálně uvedl na pravou míru s taktností pyrotechnika v minovém poli: „Nejdříve bych to drobně poupravil. Nejedná se o odvetu, jedná se spravedlnost a zlepšení bezpečnostního prostředí, kde působí naši a koaliční vojáci. Je to jedno ze standardních opatření, které vždycky děláme. Co se týče samotné délky toho opatření a doby, jak to bude fungovat, je to těžko říct. Už jsem o tom dneska jednou mluvil. Bude to mravenčí práce analytických a zpravodajských týmů, která bude trvat dlouho a dneska je těžké předjímat, jak dlouhá ta doba bude.“

 

Přeloženo do češtiny poručík od generálů alias generálporučík Opata řekl: Prostě jede se dál, čo bolo to bolo…

V rozhovoru se děva Světlana Witowská pokusila moderátorsky udržet téma na jurodivém válečnickém Šemíku otázkou: „Chcete potrestat viníky, jak? Chcete je dostat před český soud nebo je nějaká jiná alternativa v těchto případech?“

 

Za tak blbou otázku by měla dostat za uši, ale ona ji neříkala z vlastní vůle. Jde o součást cirkusového představení spojeného se sebevražedným pšoukem v zemí afghánské. Opata opět reagoval zcela rozumně, tím, že otázku poslal do bahna ničeho:

 

„Tak těch alternativ (případného potrestání strůjců bum akce – pozn.) určitě bude několik. Já nejsem právník, takže nejsem na to schopen přesně odpovědět, ale jedna z alternativ je i to, že Afghánistán je právní stát, který má svou justici, své věci. Na druhou stranu dneska je třeba těžké předjímat, jak to, jak to celé dopadne. Jsme na začátku.“

 

Přeloženo do češtiny, Opata řekl: Zjistíme přiměřeně kvalifikované hovno, protože tohle se děje denně, povstalci jsou stále v pohybu, pokud se podaří získat indicie na nějaké pomocníky v okolí, další jsou již připraveni je nahradit. Zítra může dojít k tomu samému kdekoliv a bude to zase překvapení.

 

Prostě rozhovor byl ptákovitou, kterou musel Opata vytrpět. Otázky byly standardně pitomé, protože rozumné otázky neexistují. Rozumné otázky mají totiž v sobě rovnou i odpověď.

 

Perpetum jurodivosti

 

Srandovní je jak v rámci mediálních ptákovin se dělá věda z toho, že ve vzduchu je vzduch. Občanka Witowská se např. ptala: „Čeští vojáci ještě pořád nehlídkují mimo základnu v Bagramu. Proč a jak dlouho to bude trvat?“ Otázka je zbytečná, protože i řidič trolejbusu ví, že když hlídka kámošů vyletí do povětří, jsou z toho všichni rozhození. Proto je potřeba pauza, aby se vojáci v jednotce „srovnali“ čili „vydejchali“.

 

Kdyby v oblasti probíhala tvrdá válka ve dne v noci, žádné vydejchávání by nebylo. Prostě by se jelo dál. Nastoupili by další. Ale v současné situaci, kdy se snaží vojáci alespoň ochránit perimetr základny před tablibánskými bubáky, luxus vydejchávání zdá se býti normou. Viz občan Opata:

 

„Česká jednotka ukončila obnovu bojeschopnosti, je připravena k plnění operačního úkolu. Každopádně velitel operace je ten poslední, který rozhodne o tom, kdy česká jednotka začne, začne plnit úkoly, protože i on se svým štábem a se svým týmem provádí analýzy a vyhodnocení celé situace… Podle mých informací od velitele roty mezi vojáky není, není nikdo, kdo by chtěl předčasně ukončit misi. Podle mých informací všichni chtějí dokončit svou práci zhruba do poloviny měsíce října. Co se děje u jednotky? U jednotky probíhá celá řada činností od analýzy toho samotného úkolu, od ale analýzy té situace, od přípravy opatření, protiopatření a dalších věcí….“

 

Prostě generálporučík občan Opata musel něco krafat, když už byl do televize nahnaný. Přitom zákon války je jednoduchý. Jedni padnou, na jejich místo nastoupí další. O nic jiného se nejedná. A nikdy se o nic jiného jednat nebude.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Přejít nahoru