Výsledkem je mnohomilionový deficit a vyhlídka na brzký bankrot. Proč se OSN stala organizací zlostných neplatičů, uvedl materiál RIA Novosti.

K 30. červnu ze 193 členských zemí OSN převedlo příspěvky pouze 112 států a rozpočtový deficit dosáhl 138 milionů dolarů.

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese v dopise zaslaném na řadě států, organizace se dlouhou dobu potýká s finančními problémy, ale současná situace je bezprecedentní. Podle něj OSN „nikdy neměla takový nedostatek finančních prostředků na začátku kalendářního roku.“

Nyní studujeme „všechna možná opatření ke snížení nákladů, která nesouvisejí s udržením personálu“. Guterres však varuje, že pokud východisko z krize selže, OSN nebude schopna plnit své klíčové funkce. „Tyto skromné prostředky, které máme k dispozici, jednoduše neumožňují reagovat na žádosti o pomoc od těch, kteří ji potřebují,“zdůraznil generální tajemník.

Mezi neplatiče patří USA, Argentina, Sýrie, Venezuela a Bělorusko. Spojené státy tvoří 22% rozpočtu organizace. Ačkoli Američané tradičně posílají peníze později kvůli počátku svého fiskálního roku, jejich příspěvek bude zcela jiný.

Ztratila hlavního sponzora

V roce 2017 překročil příspěvek USA 610 milionů dolarů, což je nejvyšší objem v Organizaci spojených národů. Na druhém místě je Japonsko – 268 milionů. Hlavní sponzor udeřil do rozpočtu v prosinci, kdy se rozhodl snížit příspěvek o 285 milionů.

Stálá zástupkyně USA Nikki Haleyová vysvětlila tím, že je to diktováno „neefektivitou a překročenín nákladů fondů OSN“, stejně jako prý snahou posílit kázeň organizace.

Analytici poukazují na to, že ve stabilních a životaschopných mezinárodních organizacích platí pravidlo: kdo platí, objednává hudbu. V OSN je ale všechno jinak: jedna země – jeden hlas.

„Rozhodovací systém Organizace spojených národů a jejích dceřiných společností je takový, že málo významné na mezinárodní scéně státy mají nepřiměřeně vysokou váhu. Přirozeně jsou pak  jejich činy často příčinou rozhořčení těch, kteří většinu z těchto struktur udržují,“ uvedl Sergej Chestanov, poradce generálního ředitele pro ekonomiku společnost „Opening Broker“.

  Uprchlíci se schovávali v autě + FOTO

Poslední kapkou, která donutila USA snížit finanční přísppěvky, bylo loňské hlasování v OSN, které podpořilo protiamerické rozhodnutí. Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunutí amerického velvyslanectví do Jeruzaléma odsoudilo 128 států. USA podpořily pouze země jako Guatemala, Honduras, Nauru, Palau, Togo a také státy Mikronésie.

Trump předtím vyhrožoval, že sníží platby OSN, pokud se výsledek hlasování nebude Washingtonu líbit.

„Všechny tyto země přijaly stovky milionů, dokonce miliardy, pak hlasovaly proti našemu řešení. No, sledujeme hlasování. Nechť hlasují proti nám. Odpovíme ekonomicky ….,“ řekl pak vůdce USA.
Nadměrná byrokracie

Odborníci nicméně poukazují na další okolnost – na nadměrnou byrokratizaci OSN. Opožděností s platbami státy ve skutečnosti prosazují reformu organizace postupně ztrácející efektivitu.

„Je to nafouklé a mnoho lidí s velkými platy se zabývá papírováním. Rozhodnutí se táhly celé měsíce,“ poukázal Chestanov.

„Problémy OSN začaly už dávno, a je zřejmé, že dnes není organizace nefunguje v zájmu USA To je důvod, proč ji nechtějí financovat. Pravděpodobně v souvislosti s finančními problémy státu dosáhnou přeformátování OSN,“ domnívá se Michail Beljaev, hlavní ekonom Institutu akciového trhu a řízení. Podle něj je možné, že z této struktury nakonec vznikne další organizace založená na BRICS, ale není jasné, zda by se k ní Spojené státy připojily.

Ztratila restriktivní význam

Situaci s financováním OSN pozorovatelé považují za vyjádření politické krize. Organizace ztratila restriktivní význam, protože svět vstupuje do období revize mezinárodních vztahů. Totéž se stalo s předchůdcem OSN, Společnosti národů, která přestala existovat krátce po druhé světové válce.

„Vstupujeme do éry, kdy je neoliberalismus i washingtonský konsensus nahrazen novým merkantilismem – bojem o zahraniční trhy, vytlačováním  zahraničního zboží z vnitřního trhu a OSN je špatný pomocník,“ uvedl Basil Koltašov, vedoucí Výzkumného politickoekonomického centra. Předpokládá, s největší pravděpodobností, že potřeba nové koordinační struktury vznikne v důsledku prohloubení rozporů mezi zeměmi, jako jsou Spojené státy a Čína nebo mezi USA a EU.

  Tohle Erdogan nerozdýchá: média se dozvěděla o plánech Německa uznat genocidu Arménů

„Význam Organizace spojených národů bude i nadále klesat tak dlouho, dokud politické turbulence nevytvoří nová těžiště, která budou mít zájem jednat po konfliktu,“dodal expert.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře