Na rozdíl od americké oblasti neukrývá ta česká tajné výzkumné letecké projekty ani údajné mimozemšťany. I přesto má vojenský prostor Brdy bohatou historii. Pohoří zabírá celou polovinu brdského hřebene, leží přibližně 50 kilometrů jihozápadně od Prahy zhruba mezi městy Hořovice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem a Rokycany.
Dříve nazývaný též vojenský výcvikový prostor Jince se nacházel ve středních Brdech a vznikl usnesením československé vlády z 19. února 1926, dělostřelecké cvičiště zde bylo zřízeno o dva roky později. Za druhé světové války zabrala prostor německá armáda, která jej zvětšila. Prostor byl dále rozšířen v 50. letech, kdy byla pro účely protitankové střelnice zabrána řada vesnic ve středozápadní části Brd.
Jeho rozloha činila 260 kilometrů čtverečních (přibližně polovina rozlohy Prahy); podle rozlohy byl třetím největším z pěti vojenských újezdů v ČR; území tvoří z 90 procent lesy, zbytek jsou louky a vodní plochy. K 1. lednu 2015 zde žilo 30 obyvatel.
Armáda provozovala v Jincích mimo jiné dělostřeleckou, tankovou, protitankovou i pěchotní střelnici a leteckou zkušební střelnici. Na území prostoru bylo šest dopadových ploch – Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín.
Za první republiky zde bylo zkoušeno připravované opevnění, které se z velké části zachovalo do současnosti. Na okraji újezdu měla být umístěna americká radarová základna; v roce 2009 ale USA od její výstavby upustily.
Do oblasti byl přísný zákaz vstupu, který platil pro veřejnost v letech 1950 až 2015, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny některé okrajové části prostoru. Jelikož nebylo v silách armády celý prostor oplotit a uhlídat, turisté často mířili i do míst, která byla jinak přístupná pouze na propustku.
Velká část území se proměnila na CHKO Brdy, jejíž vznik schválila vláda v říjnu 2015 a CHKO byla zřízena 1. ledna 2016 spolu se zrušením vojenského újezdu. Její rozloha je 345 kilometrů čtverečních v původním vojenském újezdu a části jižních Brd. Na části území (asi 50 km2) i nadále zůstává armáda.
Nová CHKO zasahuje do katastrálních území 34 obcí ve Středočeském a Plzeňském kraji. Je rozdělena do čtyř zón ochrany, nejpřísnější režim je v I. zóně (3,5 procenta celkové plochy), nejrozsáhlejší je III. zóna, která zabírá přes 84 procent rozlohy.
CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin (kosatec sibiřský, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, rak kamenáč a škeble rybničná).
(eurozpravy.cz, foto: Pixabay)
