Těžké otázky
Mnohé vědce i laiky šokovalo především to, že Che použil technologii pro úpravu genů bez výraznějšího dohledu či transparentnosti, ačkoliv existují závažné otázky ohledně jejího lékařského smyslu a potenciálních škod v budoucnu, nastiňuje americký deník. Za pozitivní aspekt celé záležitosti však označuje, že aktivity čínského vědce podnítily odhodlanější mezinárodní úsilí o zodpovězení těchto těžkých otázek.
“Nyní toto úsilí musí vést k striktnější regulaci,” apeluje editorial. Deklaruje, že svět se nachází ve zlomovém bodě, který se podobá situaci před konferencí v kalifornském Asimolaru o rekombinacích DNA, která v únoru 1975 posoudila jejich rizika a vydala směrnice ohledně toho, co se tehdy objevilo na poli biotechnologie, přičemž tyto směrnice usměrňovaly vědecký výzkum dlouhá desetiletí.
Směrnice podobného rozsahu a účinnosti je nyní nezbytná pro úpravu genů lidských embryí, spermií a vajíček, jelikož tyto postupy mohou vytvářet změny, které budou přenášeny na další generace, vysvětluje washingtonský server. Dodává, že technologie, kterou použil Che k manipulaci s embryem a úpravě genů, se nazývá CRISPR-Cas9, přičemž umožňuje genetický materiál upravovat rychle a levně.
Tato úžasná technologie může nakonec pomoci bojovat s některými nemocemi a zmírnit lidské utrpení, ale zároveň hrozí její bezohledné a nemorální využití, varuje renomovaný deník. Odkazuje na článek v odborném časopisu Nature, který vyzval k celosvětovému dočasnému moratoriu na klinické úpravy lidských zárodků definované jako změny dědičné DNA ve spermiích, vajíčkách či embryích zaměřené k stvoření geneticky upravených dětí.
Bezhlavé hrátky s kódem života
“Takové moratorium může být obtížné vynucovat, ale poskytlo by pauzu k utřídění vědeckých a etických otázek,” pokračuje prestižní deník. Dodává, že autoři zmíněného článku, mezi nimiž je i nositel Nobelovy ceny profesor Paul Berg, který pomáhal organizovat konferenci v Asimolaru, za cíl označují nastolení jistého mezinárodního výzkumného rámce.
Úpravy genomu nakonec mohou ovlivnit celé lidstvo, ale regulace musí být citlivá s ohledem na jednotlivé země a kultury, což není snadný úkol, naznačuje Washington Post. Vysvětluje, že autoři zmíněného článku by povolili výzkum, který nezahrnuje zanesení embrya do lidské dělohy, a umožnili úpravu genomu nereprodukčních buněk k léčbě nemocí, kde modifikace nebudou dědičné.
Znepokojení vědců vyvolává především klinické využití úprav zárodků ve světě, konstatuje vlivný deník. Připomíná, že v roce 2015 bylo na mezinárodním vědeckém summitu vydáno stanovisko, které podobné aktivity zakazovalo, ale Che přesto ve své práci pokračoval a mnozí vědci, kteří o tom očividně věděli, nepodnikli žádná adekvátní opatření, aby jej zastavili.
“Naštěstí se nyní daly do pohybu ty správné organizace,” kvituje editorial. Připomíná, že vědecké instituce jako U.S. National Academies či British Royal Society zřídily mezinárodní komisi, zatímco Světová zdravotnická organizace vytvořila příslušný poradní výbor.
Dané úsilí snad povede k přijatelnému a co nejvíce vynutitelnému konsensu, doufá Washington Post. Cílem podle něj musí být vznik nějakého rámce, který umožní skutečný vědecký pokrok, ale zamezí bezhlavému pohrávání si se zdrojovým kódem života. “To je jasný příkaz – a naléhavá potřeba,” uzavírá americký deník.
(zdroj: eurozpravy.cz, foto: Pixabay, Marek, Bláha)
