Portál iRozhlas v pátek 1. listopadu přišel s ostrým titulkem – 30 let po pádu železné opony: Evropa nejvíc věří Merkelové, Češi před ní upřednostňují Putina. Ve článku server položil několik otázek o průzkumu jeho spoluautorovi Jacobu Pushteru.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek právě na tento titulek zareagoval. „Češi dávají přednost Putinovi před Merkelovou… Nejsem bůhvíjaký fanda AM, ale je to nepochybně demokratická politička, které jsou cizí agresivní výboje vůči sousedům a potlačování lidských práv ve vlastní zemi. Tato informace o naší společnosti je děsivá,“ uvedl politik 1. listopadu na Twitteru.
Češi dávají přednost Putinovi před Merkelovou… Nejsem bůhvíjaký fanda AM, ale je to nepochybně demokratická politička, které jsou cizí agresivní výboje vůči sousedům a potlačování lidských práv ve vlastní zemi. Tato informace o naší společnosti je děsivá.https://t.co/JXLZxBzpfv
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) November 1, 2019
Ale co konkrétně ukázal průzkum? Jedna z otázek by měla ukázat, komu nejvíce ze zahraničních lídrů důvěřují Češi v mezinárodních záležitostech.
V průměru tak pouze jeden ze třech Čechů důvěřuje německé kancléřce Angele Merkelové, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nebo maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ale rozdíl je minimální. Německé kancléřce v mezinárodních záležitostech tak věří jen 25 procent Čechů oproti 33 procent, kteří věří Putinovi.
Hrubý pokles ale byl zaznamenán ve vztahu k Německu po krizi v roce 2012:
„Zhruba 51 procent lidí vidí Německo pozitivně. To je ale výrazný pokles oproti stavu v roce 2012 před krizi eurozóny, kdy jsme se na to ptali naposledy. Tehdy hodnotilo Německo kladně zhruba 80 procent lidí. Za poměrně krátkou dobu je to prudký pokles.“
Víra v lepší budoucnost
Dle výsledků lidé z východní části Evropy jsou optimističtější ohledně budoucnosti svých dětí. Oproti lidem ze západní Evropy věří, že si další generace finančně polepší. To platí o Rusku, Ukrajině, Litvě nebo Polsku. Ve srovnání s Francouzi nebo Španěly věří v lepší budoucnost svých dětí. Například jen 16 procent oslovených Francouzů si myslí, že jejich děti na tom budou lépe než oni.
Češi si ve svém názoru rozdělili na polovinu – 51 procent dotázaných věří, že si dnešní děti ve srovnání se svými rodiči finančně polepší.
Hodnocení EU
Průzkum také zjistil, jak hodnotí lidé Evropskou unie a členství v ní. Pouze čtyři z deseti Čechů si také myslí, že členství v unii je dobrá věc. Jen polovina dotázaných má pozitivní pohled na EU a je přesvědčená, že ekonomická integrace Evropy posílila ekonomiku ČR. Skoro stejně je na tom Velká Británie. V Bulharsku, Itálii a Řecku se domnívají, že členství v EU téměř neposílí jejich vnitřní ekonomiku.
Politická osamělost
Průzkum také ukázal i celosvětové trendy v názorech občanů různých zemí. Lidé v EU a mimo ni jsou tak znepokojeni tím, že politici nenaslouchají jejich obavám a že při rozhodování neberou ohledy na běžné občany. V Česku tak například 73 procent dotázaných nesouhlasí, že většině zvolených státních představitelů záleží na tom, co si myslí občané jako oni. Stejně je na tom Velká Británie, Maďarsko či Francie.
(cz.sputniknews.com, foto: Getty Images)
