„Domnívám se, že v případě závažného zesílení intenzity epidemie koronaviru by k tomuto kroku mělo být přistoupeno. Nemělo by se však jednat o zákaz celoplošný, ale cílený na konkrétní léčivé přípravky, např. život zachraňující a obtížně nahraditelné léky, případně léčiva ohrožená reexportem do zahraničí. Zákaz exportu by v těchto případech měl zajistit, aby se k českým pacientům skutečně dostaly léky, jež jsou pro ně určené,“ komentuje situaci Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Důvodem pro přijetí takového opatření však není jen aktuální epidemie Covid-19, ale také situace v okolních státech, konkrétně v Německu. Loňská novelizace rámcové smlouvy německého Svazu státních zdravotních pojišťoven se Svazem německých lékáren[1] i bez epidemie přitěžuje českým lékárníkům i pacientům. Důvodem je čtyřnásobné zvýšení zájmu německých lékáren o léčiva ze zemí s nižší cenovou hladinou, tedy převážně z České republiky a Polska[2]. Německý systém je nastaven „proimportně“, německé lékárny jsou finančně motivovány, aby svým pacientům vydávaly léčiva importovaná z levnějších zemí. Za nesplnění kvót je jim udělen malus.
„Situace není ideální ani za standardních podmínek bez koronavirové epidemie, s ní však nabírá na aktuálnosti a je potřeba ji cíleně řešit,“ komentuje současný stav Dvořáček. Pomoci může aktuálně diskutovaný emergentní systém.
Emergentní systém pomůže českým pacientům nejen v období zdravotní krize
Ministerstvem zdravotnictví plánovaný emergentní systém, o němž se bude 18. března 2020 diskutovat ve Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, má zajistit dostupnost léčiv pro české pacienty. Systém je založen na několika vzájemně se doplňujících opatřeních – např. opatření týkající se zákazu vývozu léčiv, která jsou nejvíce ohrožena reexportem do zahraničí. Vzhledem k propojení systému s elektronickým receptem bude případný zákaz vývozu konkrétních léčiv realizován na základě reálné potřeby, a to bezodkladně. Na rozdíl od dnešní situace, kdy je případný zákaz vývozu konkrétního léčiva založen na zpětně evidovaných datech a následné součinnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zdravotnictví ČR.
Dalším opatřením je vybudování emergentního systému dodávání konkrétního léku do lékárny přímo ze strany výrobce do dvou pracovních dní. Lék tak bude dostupný přímo pacientovi, který jej potřebuje, nebude tedy bezcílně ležet ve skladu distributora. Tímto krokem zároveň odpadá nutnost pacientů obcházet několikero lékáren, aby zjistili, ve které z nich bude jejich léčivo dostupné.
V konečném důsledku tak emergentní systém zajistí zvýšení dostupnosti léčiv v České republice, ochrání pacienty v případech nečekaných zdravotnických krizí i při zásadních změnách v okolních zemích.
[1] Více viz Rahmenvertrag über die Arzneimittelversorgung nach § 129 Absatz 2 SGB V in der Fassung vom 1. Januar 2019.
[2] Na začátku července 2019 vstoupila v účinnost nová rámcová smlouva, která razantně posílila pobídky k výdeji dovážených léčiv, mimo jiné tím, že zvýšila požadovanou úsporu z dřívějších 0,5 % na 2 % z ceny předepsaných nenahraditelných léků. Díky tomu se skokově zdvojnásobil objem paralelního importu, který nyní tvoří přibližně 8–13 % trhu s nenahraditelnými léčivy v Německu. Více o postupu vydávání léčiv v německých lékárnách viz pracovní pomůcka DAP Abgabe Original vs. Import (nach § 9 Abs. 1, § 11 und § 13 (importrelevanter Markt).
