Během ní se tradičně na hodinu zhasínala světla v ulicích měst a obcí, konalo se mnoho akcí pro veřejnost, zapojovaly se instituce, potemněly památky. Letos se akce ale již podruhé koná jen virtuálně. Hodina Země připomíná, že změna klimatu se týká nás všech a nečeká, je nutné ji řešit i v době pandemie. Kampaň v České republice koordinuje Ekologický institut Veronica.
Do kampaně se zapojují města a obce, instituce i jednotlivci. Přihlašování probíhá přes webové stránky Hodiny Země (www.hodinazeme.cz). Na stejných stránkách je vidět i mapa a seznam aktuálně přihlášených.
Celý svět je ohrožen nejen pandemií, ale i klimatickou krizí způsobenou zejména používáním fosilních paliv – uhlí, ropy, zemního plynu. Důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem. „Symbolickým propojením světa v Hodině Země dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,” vysvětluje důvody pořádání Hodiny Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.
Loni se do Hodiny Země 2020 i v čase pandemie, zapojilo 124 obcí, včetně 8 statutárních měst, dále 62 firem a organizací a 5 památek. Přihlásilo se rekordních skoro 3 500 jednotlivců, z nichž si 722 stanovilo svůj klimatický závazek, celková roční úspora ze všech závazků je skoro 2 000 tun CO2. V Praze postupně, po 1 minutě, zhaslo 10 pražských dominant, od nejstaršího Strahovského kláštera ze 12. století po památník obětem komunismu z 21. století. V Olomouci zhasla radnice a Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí (UNESCO), v Ostravě Most Miloše Sýkory a radniční věž či třeba v jihočeském Vimperku zámek a městská zvonice.
Projekt je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí: www.sfzp.cz a www.mzp.cz.
