Ve škole Alphonse Capone absolvoval pouze několik tříd, jeho docházka však byla nevalná, proto 2x propadl, ale bylo mu to jedno. Ve 14 letech školu opustil, protože si řekl, že se bude radši potloukat po ulicích New Yorku, než sedět ve škole. Ředitel často posílal rodičům dopisy kvůli synovu chování, posléze jej ze školy vyhodil, protože Alphonse zbil svou učitelku, která mu vrazila pár pohlavků (jak stálo v dopise, který škola zaslala rodičům). Po odchodu ze školy se živil příležitostnými pracemi a postupně byl členem několika brooklynských pouličních gangů. Kradl cigarety a alkohol a bojoval s členy ostatních gangů.
Jeho vzorem byl Johnny Torrio, který se později odstěhoval do Chicaga. Caponeho pak zaměstnal Frankie Yale. Pracoval v jeho podniku jako barman a vyhazovač. Tam také v létě roku 1917 přišel ke svým jizvám na levé tváři, podle kterých dostal přezdívku “Scarface”. Pořezal ho Frank Gallucio poté, co měl Al Capone nevhodné poznámky vůči jeho sestře. Al Capone se pak musel omluvit a Gallucio mu zaplatil za zranění odškodnění. V pozdější době Al Capone Gallucia dokonce zaměstnával.
Prvním gangem, v němž začal kariéru jako devítiletý, byli Jams Street Boys. Dva z Alphonsových bratrů, Ralph a Frank, se k němu připojili v kriminální činnosti, ostatní si většinou změnili jména a s těmito záležitostmi nechtěli mít nic společného. V čele stál Johny Torrio, který v roce 1909 přesídlil do Chicaga a když tam po pár letech rozjel pašerácké obchody, poslal si pro Ala coby svou pravou ruku. Takhle to ale dlouho nezůstalo. Nikdo neví, co se s Torriem stalo, jisté však je, že Capone se po jeho zmizení dostal do čela největšího chicagského gangu. Byl jedním z nejznámějších šéfů organizovaného zločinu působících v USA ve 20. letech 20. století.Přestože se má za to, že měl na svědomí popravy mnoha desítek lidí, žádná z vražd mu nikdy nebyla prokázána.
Na konci dvacátých let mu celé město leželo u nohou. Úplatky bral každý, od policistů přes politiky a soudce až po starostu. Jeden městský radní prohlásil: „Chicago je jedinečné. Je to jediné naprosto zkorumpované město v Americe.“ Během jediného týdne v roce 1919 tam došlo ke 250 loupežím, každou hodinu vyloupili ve městě banku nebo obchod.
Chicago bylo střediskem organizovaného zločinu a Al se stal jeho vládcem. Kdo se mu dostal do cesty, ten zmizel.
Zdaleka ne všichni ho ale nenáviděli. Capone se snažil dostat lidi na svoji stranu všemi možnými způsoby, zejména za velké krize ve třicátých letech. Otevřel i vývařovnu pro chudé, kde každý den nakrmili pět tisíc lidí.
Al vlastně vytvořil gangstery takové, jaké známe z filmů. Před jeho nástupem k moci to byli špinaví, neoholení vandráci v rozervaných hadrech. To Al Capone nařídil, že se všichni jeho hoši musí oblékat stejně jako on, říkat pane a dvakrát denně posilovat, aby neztratili formu. Jeden z jeho nohsledů o něm řekl: „Velkej šéf najímá jen samý džentlmeny.“
Ale ani šéf nebyl nedotknutelný. V dubnu roku 1930 vydalo Chicago seznam veřejných nepřátel a Al na něm byl na prvním místě (na druhém byl jeho bratr Ralph). Past nakonec sklapla v podobě žaloby za krácení daní. Nepomohlo ani to, že mafián nechal podplatit všechny členy poroty. Prozíravý soudce je na poslední chvíli vyměnil.
Jeho zločinecká kariéra skončila 24. října 1931, kdy ho poslali na jedenáct let do vězení. Od roku 1934 si trest odpykával v Alcatrazu. Odtud byl o pět let později propuštěn jako zlomený muž s rozvinutou syfilidou, která se projevovala demencí. Do Chicaga se už nikdy nevrátil, zemřel 25. ledna 1947 v Palm Beach na Floridě na zástavu srdce.
(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: Shutterstock)
