Pamatuju si ten moment, kdy jsem poprvé ucítil, že tu nejde jen o peníze. Byl to zápach cigaret a starého dřeva v malé hospodě, cinkání skel a ticho, které mluví víc než slova. Seděl jsem u stolu, a najednou se všechno zúžilo na pár pohledů. Znáš ten pocit, kdy víš, […]
Znáš ten moment, kdy se všechno ztiší a najednou víš, že se něco pokazilo? Já to zažil jednou v baru za rohem. Přinesli mi kafe, v rohu hrála starej šlágr a pak přišel ten zvuk. Ne kliknutí zbraně. Ne křik. Jenom tiché zavření dveří, co znělo jako konec dohody. A
V české společnosti se téma mafie pojí s nízkou mírou důvěry k institucím a korupčním praktikám, které se staly synonymem pro politiku v ostatních zemích. Mafie, jak ji známe, není jen otázkou organizovaného zločinu, ale také odrazem společnosti, kde se moci chopila mocnější ruka. Jak se tento jev projevuje v
Mafie, značka okenství, do níž nahlížíme většinou z úhlu pohledu kriminálního podsvětí, není pouhým společenstvím zločinců, ale zrcadlem společnosti, jejímž neoddělitelným prvkem se stala. Její historie, kultury a vazby s politickými a ekonomickými strukturami vytváří komplexní obraz, který stojí za důkladnější analýzu. V tomto článku prozkoumáme, jak mafie ovlivňuje a
Mafiánské struktury po celém světě se často vyznačují mazanými praktikami a důmyslnými strategiemi, kterými ovlivňují jak místní, tak národní ekonomiky. Česká republika není v tomto směru výjimkou. V průběhu let jsme byli svědky, jak mafie dokázala proniknout do politických, ekonomických a sociálních sfér naší společnosti. Co se však skrývá za
Mafie, ačkoliv se mnohdy zobrazuje pouze jako součást dramatických filmových příběhů, má své reálné kořeny i v naší společnosti. Kdo by si pomyslel, že sežehlé souvislosti se zločinem, který ve svých okovech svírá naši kulturu a ekonomiku, mohou přinášet takové dopady? V tomto článku se zaměříme na konkrétní souvislosti mezi
Mafie je fenomén, který se zabývá nejen organizovaným zločinem, ale i komplexními strukturami silného vlivu na politiku, ekonomiku a sociální život. Tento článek se zaměřuje na to, jak mafie operuje v různých regionech světa, a jaký dopad má na každodenní život jednotlivců. Mafie jako pracovní síla v podsvětí Organizovaný zločin
Mafie, slovo, které evokuje obavy i fascinaci, je tématem, které si zaslouží hlubší zkoumání. Tento podzemní svět s tajemnými zákulisními praktikami a nejasnými hranicemi zasahuje do mnoha aspektů běžného života. Význam mafie v dějinách je prostě nepopiratelný; ovlivnila politiku, hospodářství a společenské normy. Abychom lépe pochopili tento fenomén, je důležité
Mafie zůstává fascinujícím tématem, které vzbuzuje zájem v mnoha oblastech. V porovnání s jinými kriminálními strukturami si právě mafie získala specifický statut a stala se symbolem odolnosti, moci a vlivu. Tato organizace, ačkoliv často spojována s nelegálním obchodem a násilím, je pro mnohé lidmi chápaná jako fenomén, který má své
Ale je to obrovský omyl. Mazaný Semjon alias Semjon Mogilevič je sice takový tatíkovský typ, ale odborníci jej považují za šéfa všech rusky mluvících mafií po celém světě. A aby to nestačilo, tak podle FBI je to nejnebezpečnější gangster světa. Jeho skutečné jméno je Semen Júdkovič Mogilevič Raguse (ukrajinsky: Семен Ю́дкович Могиле́вич,
Pro příležitostného pozorovatele to byla jen další stránka na Facebooku, která rozdávala inspirativní zprávy – a příležitostné ohrožení – svým 18 000 následovníkům.
Na začátku listopadu zemřela vdova po zavražděném mafiánovi Antonínu Bělovi. Podle zjištění deníku Právo se oběsila přímo v domě, před kterým před 24 lety provrtalo 30 kulek ze samopalu jejího manžela. Mária Bělová ovšem figurovala i ve vzpomínkách bývalého Bělova bodyguarda, Pavla Šrytra, který byl za mafiánovu vraždu souzen, ale nakonec byl osvobozen. „Když jsem se vrátil ze Slovenska, tak mě navštívila paní Bělová v obci Horoušany nedaleko Úval a řekla mi, že moc dobře ví, že jsem v té věci nefiguroval,“ uvedl v knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek. V ní zaznělo i co byl Běla zač a co plánoval.
Šéf sicilské mafie, který si odpykává doživotní trest během hádky ukousl a spolkl prst vězeňského strážce, uvedla v úterý italská zpravodajská zpráva.
Bola vražda dvoch mladých ľudí účelná a pripravená? Komu poslúžila na prevzatie moci? Kto za ňou stojí? Našu redakciu dnes kontaktoval človek, ktorý nám poskytol exkluzívne podklady, v ktorých si každý môže nájsť odpovede nielen na tieto otázky. Predkladáme vám ich tak, ako nám boli poskytnuté. (il.foto: pravda.sk)
Sicilská organizovaná zločinná skupina Cosa Nostra je ve stavu volného pádu od roku 2017, kdy vůdce Salvatore „Toto“ Riina zemřel ve vězení. Úřady tvrdí, že rodina Inzerillo a jejich spojenci v New Yorku, klan Gambino, se pokoušejí získat kontrolu nad mocenským vakuem na Sicílii.
Rodinný dům šéf rodiny Musitano, Pata Musitana byl uveden do prodeje.
Vražda Francesca „Frankyho chlapce“ Caliho, údajného šéfa newyorské obávané zločinecké rodiny Gambino, vyvolala vzácnou pozornost ohledně fungování italsko-americké mafie.
Italský stát žádá po rodině zesnulého bosse sicilské mafie Salvatora „Tota“ Riiny uhrazení účtu ve výši dvou milionů eur (asi 31 milionů korun) za náklady spojené s jeho více než dvacetiletým pobytem ve vězení.
John Herbert Dillinger (22. června 1903 – 22. července 1934) byl americký bankovní lupič. Vyrostl v Mooresville v Indianě. Ve čtyřech letech mu zemřela matka a tak se o něj staral otec, majitel obchodu. Ten vůči Dillingerovi využíval velmi tvrdých metod. Třebaže dělal John na veřejnost dobrý dojem, byl pracovitý a ochotný, měl i svou odvrácenou stránku. Ve třinácti už kradl tuny uhlí a spolu s kamarády znásilnil stejně starou holčičku. A otec o jeho temné duši věděl. Když nepomohlo domlouvání a rány holí, začal ho uvazovat řetězem za obchodem.
Sicilanku Pieru Aiello ve čtrnácti přinutili, aby se provdala za syna místního mafiánského bosse. Když jí manžela zabil konkurenční klan, šla svědčit. Mafiáni však zůstali na svobodě a Aiello se musela uchýlit pod ochranu policie. Přestože nesměla veřejně ukázat svou tvář, Italové ji zvolili do parlamentu. K první fotografii svolila až nyní jako poslankyně.
Kdo by ho neznal. Tajemná, neyvzpytatelná postava, která se sice narodila v Brooklynu, New Yorku, ale jeho rodiče byli přistěhovalci z Itálie. Jeho otec Gabriele Capone byl holič a matka Teresina Raiola pracovala jako švadlena. Do Spojených států se Al Caponovi rodiče přistěhovali z Neapole v roce 1894. Dohromady měli sedm synů a dvě dcery: James (Vincenzo), Ralph (Raffaele), Frank (Salvatore), Alphonse (Al), John (Erminio), Albert (Umberto) a Matthew (Amedeo), Rose a Mafalda. A na svůj původ byl Alphonse Gabriel Capone velmi háklivý. Pokud byste o něm řekli, že je přistěhovalec z Itálie, daroval by vám úplně zdarma kulku do hlavy. Už od mládí byl pruďas. Rodiče z něj chtěli mít kněze, to však Alphonse zrovna moc nebralo.
Psali se 90. léta, když se v Ústí nad Labem ukryl jeden z nejhorších mafiánů italské Cosy Nostry. Ano, tento mafián se uchýlil do Čech a snažil se skrýt před rozsudkem doživotí. Luigi Putrone se podílel na desítkách poprav a sám zabil devět lidí včetně dítěte a dvou soudců. V Ústí si našel partnerku a podnikal.
