Ale ve skutečnosti je tato jednota již dlouho ohrožena kvůli tlaku USA: země jako Polsko, Rumunsko a Lotyšsko se bojí rozhněvat Ameriku, aby nedošlo ke ztrátě podpory svého „garanta bezpečnosti“ a otevřeně požadují od EU více pochopení ve vztahu k Washingtonu.
Jednota EU je podkopána, konstatoval bez iluzí německý deník Süddeutsche Zeitung. Pro Evropu je jednota nyní klíčový pojem – komisařka EU pro zahraniční věci Federica Mogheriniová to zdůrazňuje pokaždé, když mluví o postoji EU, pokud jde o jadernou dohodu s Íránem po odchodu USA ze smlouvy.
„Existovala plná jednota všech položek o nichž jsme hovořili, počínaje jadernou dohodou s Íránem,“ tvrdila Federica Mogheriniová po zasedání ministrů zahraničních věcí EU v Bruselu na začátku tohoto týdne. O jednotě také hovořil šéf polského ministerstva zahraničí, ale jedno z jeho tvrzení vyvolalo u autora tohoto článku zvýšenou pozornost. Polský ministr řekl: „Musíme prokázat určitou jednotu.” Poté okamžitě zdůraznil kolegům na „potřebu udržovat dialog v transatlantických vztazích”.
Podle mínění korespondenta, poté, do americký prezidento Donald Trump sdělil 8. května odstoupení od „strašlivé“ jaderné dohody, EU „přerostla sama sebe“. Německo, Velká Británie a Francie, jako vůdčí země Evropy, jasně uvedly, že chtějí dohodu zachovat i bez účasti Spojených států.
Na summitu v Sofii tento postoj podpořili vedoucí představitelé všech 28 zemí a vlád EU. Byly zahájeny praktické práce zaměřené na zmírnění brzkého uplatnění amerických sankcí proti Íránu. Je třeba obnovit účinek nařízení z roku 1996, který ochrání společnosti EU před americkými trestními opatřeními, uvedl článek. Malé a střední podniky, které nemají obchodní styk se Spojenými státy, by měly být vyzvány, aby spolupracovaly s Íránem. Rovněž se plánuje hledat způsoby placení iránské ropy bez použití amerických dolarů.
Nicméně čím konkrétnější obrysy jsou v této otázce, tím větší obavy některých lidí – zejména na východě Evropské unie – vyvolává střet s Washingtonem, zdůraznily německé noviny. Polský ministr zahraničních věcí se tomu nevyhnul a přímo v Bruselu řekl, že „mnoho zemí v EU považuje USA za opravdového garanta jejich bezpečnosti a Polsko je mezi nimi.” Diplomaté ze západních zemí EU rovněž přiznávají: pro nikoho není tajemstvím, že USA vyvinuly značný tlak na své partnery.
Amerika výrazně zvýšila svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména ve východní Evropě, a místním vládám se ulevilo: jejich obavy, že Trump může opustit státy NATO samotné s jejich strachem ze zvýšené „agresivní ruské činnosti“, se dosud nenaplnily.
Zároveň je jim znám přístup Trumpa, jak přemýšlí ve formě „obchodů”, poznamenaly Süddeutsche Zeitung. Americký prezident očekává určité odvetné odpovědi a bylo by divné, kdyby to neudělal právě v okamžiku, kdy mu Evropané hážou výzvu v íránské otázce.
Pro USA je to také o bezpečnosti, ale jen chtějí tento cíl dosáhnout jiným způsobem, tvrdí polský ministr zahraničí. A že kompenzace ztrát evropských firem je pro EU normální snahou, ale oživená spolupráce s Íránem, která povede k oslabení amerických sankcí, seprý může stát vážným problémem.
Podle autora je takový postoj Polska trochu zvláštní, protože cílem Evropanů je právě oslabení amerických sankcí a dát Íránu motivaci, aby i nadále dodržoval podmínky jaderné dohody. Mezitím se ministři z Rumunska a Lotyšska také bojí hněvu Spojených států, aby nedošlo ke ztrátě ochrany jejich „garanta bezpečnosti“, a ihned po Polsku oznámili, že očekávají větší podporu EU ve vztahu k Washingtonu.
Ale lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn pro změnu vyjádřil znepokojení nad „přáteli, kteří chtějí porozumnění s ohledem na prezidenta Trumpa”. Jadernou dohodu s Íránem považuje diplomat za „vzorový příklad toho, co můžeme dosáhnout, když jsme jednotni”. Tento obchod označil za „naše diplomatické mistrovské dílo” a zdůraznil, že obnovení íránského jaderného programu by také ohrozilo bezpečnost Evropy. „Tyto argumenty polská strana nevidí,” stěžoval si Asselborn.
Lucemburský ministr rovněž vidí úhybné manévry, k nimž se odchylují od společného stanoviska EU k dalším problematickým situacím na Blízkém východě – zvláště to se týká rozdělení Jeruzaléma mezi Izrael a Palestinu. „Pokud to bude pokračovat, proměníme se na trpaslíka v zahraniční politice,” varuje Asselborn. Jako možné východisko navrhuje, aby se EU vzdala jednomyslného rozhodování v zahraniční politice a přemýšlela o schvalování většinovým hlasováním, i když to nebude snadné, uzavřely Süddeutsche Zeitung.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
