Ve skutečnosti ale podle Arniky jde o omezení vlastnických práv a zjednodušenou proceduru vyvlastňování. Na základě požadavku KSČM chce vláda prosadit celostátní referendum. To podle Arniky nelze považovat za skutečné posílení hlasu občanů.
Od nového roku se lidé nemohou vyjadřovat například ke stavbám administrativních a bytových komplexů. Změnu prosadili poslanci Jaroslav Foldyna a František Adámek. Při projednávání novely stavebního zákona prosadili přílepek, kterým občanům Česka sebrali možnost účastnit se většiny územních a stavebních řízeních. Tedy procesech, kdy se rozhoduje o konkrétní podobě měst a obcí. Česká republika tím možná porušila mezinárodní Aarhuskou úmluvu o účasti veřejnosti na rozhodování.
Dlouhodobým problémem Česka je neúměrná délka rozhodovacích procesů. Vinu však nelze přičítat občanským spolkům, které se v poslední době stávají hromosvodem na problémy. „Ve skutečnosti mohou za průtahy úřady, které bezdůvodně překračují zákonem dané lhůty a podnikají ve správních řízení protiprávní kroky, kvůli kterým pak jejich rozhodnutí řeší soudy. Podle českého práva neměly občanské spolky v Česku nikdy právo zastavit nebo znemožnit vydání správního rozhodnutí,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky.
„Pokušení svalit vinu za nefunkční státní správu nedávno propadnul i premiér Babiš. Na náš dotaz, z jakých podkladů vycházel a zda může zveřejnit případy, kdy občanské spolky účelově zneužily zákon, Babiš neodpověděl,“ uzavírá Skalský.
(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: Shutterstock)
