Na začátku srpna jsme psali o Jaroslavu Hutkovi a jeho písni Miloš a Zubatá. Píseň tehdy vzbudila pozornost a mnoho veřejně činných osobností neváhalo Hutku hájit, že protestsongy jsou potřeba; ale našla se i řada jiných, kteří považovali píseň za nevkusnou a Jaroslava Hutku za vyhaslého zpěváka, jehož sláva z roku 1989 se nikdy nevrátila.
„Jaroslav Hutka si svou písní sám podepsal svůj ortel. Je to neúprosné pravidlo. Co zlého přeji druhým, samotného mne dostihne,“ vzkázal pak Hutkovi prostřednictvím serveru ParlamentníListy.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Oproti Milošovi a Zubaté je píseň o poznání kratší. Její text najdete níže:
Na Hradě a v podhradí
Každej král má svýho šaška
náš Miloš zas má Ovčáčka.
I když není kór moc k smíchu
humor jeho přec má sílu.
Až Ovčáčkův chlebodárce zhasne jednou jako svíčka
bude naráz všechno hned zas jasné, zazní veselá písnička.
Zvuky se teď nesou vždy podvečer z Mydlářova domku
kat tam brousí svou sekyrku a přitom si brouká dumku.
Ovčáčka přivleče ke špalku
se smíchem sekne vedle
se smíchem a vesele šmikne těsně vedle
a pak s rozběhem ho kopne rovnou do prdele.
Připomíná-li vám píseň Hutkův výtvor, není to rozhodně bez důvodu. Podle článku o skladateli z Wikipedie začal totiž v roce 1967 vystupovat právě s Jaroslavem Hutkou. Pak se osamostatnil, ale skládat s Jaroslavem Hutkou prý nikdy nepřestal a stále skládá hudbu k Hutkovým textům. Ideově tedy pánové pravděpodobně nebudou daleko od sebe.
Jak již bylo psáno, Jaroslav Hutka svým dílem vzbudil nemalou pozornost. Zda se podobné podaří Vladimíru Veitovi a zda Jiří Ovčáček skladateli a hudebníkovi něco pěkného vzkáže, to zůstává otázkou.
(parlamentnilisty.cz, foto: Youtube, video: Youtube)
