Egyptský exprezident Mohammad Mursí zemřel u soudu. První otázka je, zda skutečně zemřel sám od sebe? A zásadní je, že byl sice demokraticky zvolený, ale byl členem Muslimského bratrstva, což není milá organizace. Jak komentovat jeho vládu, kterou ukončil puč současného prezidenta Sísího? A jinak, jak mohl Barack Obama podporovat tři egyptské prezidenty v řadě? Mubaraka, Mursího a pak Sísího?
Takže postupně. Naznačujete, že Mursího „zabili“? No, nevím, kromě vás to zatím nahlas tvrdí jen Erdogan a islamisté všude vůkol. Otázkou ale je, co by tím Káhira získala. Mursí ve vězení, odsouzený fakticky na doživotí, pro ni nepředstavoval žádnou hrozbu. Naopak, kdyby ho „zabili“, tak by z něj v očích islamistů sami udělali mučedníka, což by z hlediska současné egyptské vlády bylo krajně nevýhodné. Šli by sami proti sobě. Ostatně, islamisté už ho za mučedníka mají i tak… Nicméně, podle rodiny trpěl pokročilou cukrovkou, už neviděl na jedno oko a vůbec na tom nebyl zdravotně dobře, takže vcelku věřím, že jeho smrt byla přirozená, byť samozřejmě „urychlená“ pěti lety ve vězení a na samotce.
Nemyslím si, že Muslimské bratrstvo „není milá organizace“. Takhle bych ji nehodnotila. Záleží na úhlu pohledu i na podmínkách v té které zemi. V první řadě platí, že MB prosazuje politický islám, tedy že přinejmenším v teorii souhlasí s účastí v demokratickém politickém souboji a neuchyluje se jen k násilí. Nicméně, třeba v Sýrii bylo MB vždy krajně radikální a bojechtivé, v případě palestinského Hamásu, který je odnoží MB, lze jeho politiku sledovat „v přímém přenosu“, i když nejvýznamnějším představitelem MB je samozřejmě turecký Recep Erdogan. Turecko je ostatně jedinou zemí, kde se MB dokázalo legálně chopit moci a vydržet spousty voleb, tedy v praktickém slova smyslu úspěšně spravovat a vést stát.
Egypt je rodištěm celé myšlenky Muslimského bratrstva, které vzniklo ve 20. letech minulého století v Alexandrii coby reakce na drtivou westernizaci Egypta a rozpad tradičních kulturních a duchovních hodnot v důsledku koloniální nadvlády. Jádro hnutí bylo vždy spíš umírněné, což samozřejmě radikálněji naladěné členy neuspokojovalo, a tak se od MB čas od času odtrhávaly skupinky bojechtivých teroristů, kteří tu páchali atentáty na Násira kvůli jeho socialismu, posléze zavraždili Sadata kvůli podpisu míru s Izraelem, následně dodali Al-Káidě spolehlivé kádry k bojům proti sovětské okupaci Afghánistánu a dnes celou Al-Káidu taky vede Egypťan, původně člen MB… Nicméně, současně egyptské Bratrstvo vždy dbalo na svou sociální „misi“, a tak aktivně pomáhá chudým, podporuje studenty na školách a tak podobně. Chci jen říci, že jen proto, že se někdo hlásí k MB, ještě nemusí být nutně teroristou. Může to být taky zubař, který vám, pokud nemáte moc peněz, pomůže zachránit zuby skoro zadarmo…
Víte, že mě Egypt hodně baví, a tak bych o Mursího vládě mohla sepsat z fleku menší knihu, ale na to tu není prostor, a tak jen řeknu, že se podle mého prezidentem stal vlastně náhodou. Většina Egypťanů volila MB ne proto, že by kdovíjak milovali islám, ale věřili, že je to po svržení Mubaraka jediná kompaktní a nezkorumpovaná síla v zemi. Čistá alternativa všemu tomu, co tam měli předtím. A co víc, Mursí byl sice úspěšný podnikatel, ale současně i druhořadý bratrský činitel původem odkudsi z provinční vesnice, jehož lídři MB „vystrčili před sebe“, nejspíš v rámci racionálního kalkulu, že si to prezidentování beztak odskáče. A konkrétně se pak projevila další očekávaná věc, tedy že prostá oddanost Alláhovi nebo financování „polévek pro chudé“ není pro správu státu dostačující. A když se mu pak stát začal politicky, ekonomicky i sociálně hroutit pod rukama, přijímal nová a nová „diktátorská“ rozhodnutí, až fakticky v zemi vyhlásil „válečný stav“ a s konečnou platností si znepřátelil většinu obyvatel, stejně jako předtím Mubarak. Bylo ironií osudu, že vaz mu ale nezlomily jeho reálné islamistické a diktátorské kroky, nýbrž až fáma o tom, že jeho vláda hodlá znovu zavést oddělené školy pro chlapce a dívky, přičemž dívky přece do škol vlastně chodit ani nemusejí… V červenci 2013, po pouhém asi roce Mucho vlády, do ulic vyšlo 12 milionů Egypťanů, což je dodnes největší lidové vzepětí v moderních dějinách, a armáda při pohledu na tu masu usoudila, že se prostě musí přidat.
Vy sice říkáte, že Obama podporoval Mubaraka, Mursího i Sísího, ale to není pravda. Všichni američtí prezidenti automaticky podporovali vojenskou diktaturu Husního Mubaraka, který vládl asi třicet let, takže těch amerických „kolegů“ poznal fakt hodně. Když padl, Obamův Washington byl zaskočený a z nedostatku lepších nápadů se „přisál“ na Muslimské bratrstvo, jen proto, aby byl v Egyptě dál „u vesla“. V očích egyptské ulice si tím ovšem Obama vysloužil nálepku „Mursího děvky“ a Mursí zase děvky obrácené. Když ale armáda Mursího svrhla nepokrytým pučem, Obama dost dobře nemohl uznat novou moc, která navíc svrhla jeho předchozího chráněnce, takže naopak rušil americkou vojenskou a jinou pomoc Káhiře. Tím spíš, že Egypt po více než třech dekádách života pod „americkými“ diktaturami beztak bublal vypjatým antiamerikanismem – to byly doby, kdy se americká ambasáda v Káhiře pravidelně ocitala v obležení naštvaných davů a hrozilo reálné krveprolití, kdy izraelská ambasáda útok neustála a byla totálně zničená… Zkrátka, Obama Sísího nepodporoval, uznal ho až Trump, který přece miluje „tvrdé chlapíky“…
Nedávno se objevil ve Foreign Policy článek, podle kterého Egypt sice ekonomicky expanduje, ale obyvatelstvo chudne. Státní dluh hrozí explozí. Vy jste tehdy odvětila, že šlo o open-ed ekonoma spojeného s Mursím. Nemusíme se tedy bát další migrační vlny, tentokrát z Egypta? Má maršál Sísí věci pod kontrolou?
Obyvatelstvo chudne. V zásadě je to samozřejmě dobrý argument, ale platný skoro pro celý svět, Egyptem počínaje přes značnou část Evropy až po Spojené státy. Lidé chudnou a veškeré bohatství se dál koncentruje v rukou stále menšího, dnes už snad dokonce i necelého jednoho procenta nejbohatších. Nic bych z toho pro Egypt nevyvozovala, tím spíš, že má prezident Sísí stále přes 80 procent domácí podpory. A rozjíždí ambiciózní projekty, jejichž realizace sice v egyptské realitě tradičně místy silně kulhá, ale přesto se nezastavují – ať už je řeč o mamutích solárních elektrárnách v poušti, velkých průmyslových zónách podél Nilu a dalších investicích, snahách ulevit pětadvacetimilionové Káhiře budováním satelitních měst…
Pokud může hrozit ze stomilionového Egypta migrační vlna do Evropy, pak bych si spíš tipla, že bude souviset s rostoucími teplotami, které mohou za čas „uvařit“ i životně důležitý turistický průmysl, se snižující se hladinou vody v Nilu a tak podobně…
Holanďané finalizují vyšetřování pádu malajsijského letadla MH17 nad Donbasem. Jako viníky identifikovali Strelkova-Girkina a další spojené s Rusy nebo proruskými separatisty. Považujete za prokázané, že letadlo sestřelily proruské síly? Co to pro vás případně znamená? A jak se toto může promítnout do vztahů Rusko–Západ? Když to zároveň houstne s Íránem, Kongres tlačí Trumpa k tvrdosti vůči Rusku, Rusko vypovídá USA dohodu o odzbrojení… Nepřišla ta zprávy v trochu blbý čas?
Myslím, že zpráva v ničem nepřekvapila, protože bylo přece už roky dopředu jasné, jaký bude verdikt. Tím spíš, že mezi „vyšetřovateli“ byla i Ukrajina, tedy jeden z možných pachatelů. Ale i kdyby Ukrajinci mezi vyšetřovateli nebyli, dopadlo by to stejně. Protože v našem světě už Rusko může fakt za úplně všechno špatné, no ne? Nemít Rusko, museli bychom si toho strašáka snad i vymyslet…
A jestli hození viny na Rusko přichází v „trochu blbý čas“? Ano, je divné, že s výsledky vyšetřování čekali tak dlouho, ale cynika by mohlo napadnout, že poté, co splaskla bublina s Russiagate a také se provalilo, že haagská Organizace pro kontrolu chemických zbraní kryla fakt, že loňský „Asadův chemický útok“ byl zinscenovaný džihádem a „našimi“ Bílými přilbami, bylo potřeba rychle doplnit „munici“ a vrátit vše na navyklou trajektorii. A tak je tu po letech čekání zpráva o malajsijském boeingu sestřeleném nad Donbasem. Nicméně, vztahy mezi USA a Ruskem jsou beztak už tak špatné, že se už nic moc zásadně ještě zhoršovat nemůže. Z tohoto pohledu je nová zpráva vlastně jen „plácnutí do vody“. Rusko podle očekávání závěry vyšetřování odmítlo s tím, že vyšetřovatelé pro svá tvrzení znovu nepředkládají žádné hmatatelné důkazy, možná budou některé západní politické a jiné kruhy znovu tlačit na zesílení protiruských sankcí, možná se znovu něco i prosadí, a tak dál… Funguje to všechno už podle mustru.
Zajímavější je snad jen to, že ještě před dvěma týdny malajsijský premiér dopředu varoval, že ve vinu Ruska nevěří, a požadoval důkazy… Bude zajímavé sledovat, jestli premiéra fakticky postižené země nejnovější postup Západu nějak uspokojí.
Co se týče těch odzbrojovacích nepříjemností, co konkrétně znamenají? Co konkrétně teď začne dělat Írán? A co konkrétně teď začne dělat Rusko? Dožijeme se ještě prázdnin, s nadsázkou řečeno?
No, pokud máte pro nejbližší budoucnost nějaké sebevražedné plány, tak vám do nich, samozřejmě, nechci nijak „kecat“, ale my ostatní se prázdnin určitě dožijeme. A klidně i začátku nového školního roku a pak burčáku a pak navrch i Vánoc a pak zase všeho znovu a pořád dokola…
Ne, vážně. Ptáte se na Írán. V Teheránu oznámili, že přece nebudou jako poslední „blbci“ už úplně sami osamocení dodržovat jadernou dohodu, kterou USA před rokem vypověděly, a začnou už během pár dní navyšovat obohacování uranu. Z 3,67 procenta, jak bylo původně dohodnuto, prý až na 20 procent, k použití v jaderných reaktorech. Pro potřeby jaderných zbraní je přitom nutné obohacení na 90 procent.
Mimochodem, celá situace kolem jaderné dohody, kterou před čtyřmi lety dojednal Barack Obama, je fakt bizarní: Evropa varuje Írán před důsledky, když dohodu poruší, i když sama své závazky nedodržuje, neboť USA, které dohodu vypověděly, pro změnu varují Evropu před důsledky, kdyby je dodržovala… Fascinující příklad pokrytectví, který „světu“ jasně odpovídá na případnou otázku, zda má vůbec smysl se Západem uzavírat nějaké dohody.
A s tím Ruskem a odzbrojovacími dohodami to bude podobné. Proč by měli dodržovat něco, co Američané buď ruší, nebo oznamují, že mají rušení v plánu? Ostatně, Putin nyní o víkendu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci spolu s Čínou, Tureckem, Íránem a dalšími zeměmi, včetně Střední Asie, konstatoval něco v tom smyslu, že se Eurasie „učí žít ve světě bez pravidel“, k čemuž čínský Si navrhl zřídit si kolektivní obranu, jakési „asijské NATO“…
To ale samozřejmě neznamená, že absence nějakých odzbrojovacích dohod nutně povede k válce. Jen se prostě některé problémy nedají brát automaticky. A současně logicky roste i nedůvěra mezi hlavními hráči. Nicméně, Donald Trump nyní vyměnil své poradce „pro Rusko“, přičemž nově na tento post jmenoval experta na zbraně hromadného ničení, což prý může znamenat, že by rád dojednal s Ruskem a Čínou nové odzbrojovací dohody. Uvidíme, co bude. Tedy hlavně do jaké míry budou v Moskvě a Pekingu vůbec ochotní domlouvat se s někým, kdo už proslul zálibou v porušování dohod…
Donald Trump oficiálně zahájil kampaň za znovuzvolení. Když si vzpomeneme na zprávy z doby před pár lety, tak americký tisk věštil, že ani nemusí získat republikánskou nominaci. Tak tu asi získá. Co hraje do karet jeho znovuzvolení a co ne?
Nevím. Vše bude rozhodovat ekonomická situace amerického většinového voliče. A v tomto ohledu je v rovnici zatím spousta neznámých proměnných. Svou roli sehraje i svébytná „kulturní revoluce“, která otřásá Amerikou a prohlubuje rozkol mezi „progresivisty“ a „konzervativci“. Agresivita, s níž si to zástupci obou táborů v USA rozdávají, je až neuvěřitelná. Mnohem silnější než u nás, a to se mi zdá, že už u nás začíná být chvílemi „nedýchatelno“. Doufám, že se to k nám nepřelije se vším všudy. Fakt netuším, jak se – u nich i u nás – může situace ve společnosti znovu zklidnit do nějakého triviálního uznání výsledku voleb a soužití na principu „já pán, ty pán“. Vše totiž jako by směřovalo jen a jen k eskalaci čím dál fanatičtějších střetů a následnému nevyhnutelnému konfliktu. Můžeme tomu klidně říkat „občanská válka“. Jednomu z toho začíná „bejt ouzko“.
Ale obecně je to vše také hodně široké téma. Nicméně, samotné volby jsou ještě hodně daleko, takže nemá valného smyslu tady dnes a teď vynášet nějaké soudy. Uvidíme.
Ten nápad postavit v Polsku základnu USA… K čemu to přesně potřebují?
To je přece spíš otázka pro nějakého Poláka, ne? Nejlépe pro nějakého Poláka z vlády, ne? Možná lze ale říci, že tím současná vláda ve Varšavě dává najevo, že Bruselu nevěří a že svou „bezpečnost“ vkládá do rukou USA. A to tak moc, že si všechny ty americké zbraně, vojáky i základny sama Američanům i zaplatí. Pro Ameriku je to jistě výhodné, dostat se k ruským hranicím i s posilami, zadarmo, a navíc přitom znovu trochu „naštípnout“ tu naši EU. Pro Brusel je to svým způsobem další prohra, která se fakticky rovná nevyslovenému Brexitu, jemuž ostatně Trump také vehementně fandí. Je to určitě i rána pro Visegrád, který se neustále snaží formálně držet basu a tvářit se jednotně, ale ve skutečnosti těch vzájemných pojítek až tolik nemáme. A co to znamená pro Rusko, to netuším. Koneckonců, s Polskem sousedící Kaliningrad už je přece beztak vyzbrojený až po uši…
Co bychom v příštích dnech měli sledovat?
Nevím, za mého mládí touhle dobou každý rok pomalu pravidelně nastupovala „okurková sezóna“. Schválně, jestli něco takového ještě vůbec existuje…
(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: archiv)
