Především díky hlasům ANO, KSČM a ČSSD Poslanecká sněmovna opětovným přijetím novely zákona o drahách označila všechny stromy rostoucí v okolí drážních tratí za nebezpečné. V praxi tento cejch způsobí kácení stovek tisíc zdravých stromů. Podle názoru Hnutí DUHA ale statistiky Drážní inspekce potřebu takto radikálního zásahu nepotvrzují. Data o srážkách vlaků se stromy eviduje Drážní inspekce. Její statistiky za několik posledních let uvádějí desítky srážek vlaků se stromy ročně, při nichž došlo ke zraněním jen ve výjimečných případech. V porovnání rozsahu těchto škod s jinými konflikty, ve kterých naše životní prostředí a doprava interagují, se však tyto škody jeví jako zanedbatelné. Jen v roce 2018 byly při střetech automobilů se zvířaty usmrceny 3 osoby, dalších 19 osob bylo zraněno těžce a 150 osob lehce. Celkový počet těchto dopravních nehod se v loňském roce zastavil na čísle 12 871.
Hnutí DUHA si uvědomuje, že možnost pádu stromu na trať vyvolává oprávněné obavy, nejen mezi cestujícími, ale také u strojvedoucích. Železniční síť by měla fungovat s co nejmenšími obtížemi, hladce a rychle. Především proto, že se jedná o jeden z nejekologičtějších a nejspolehlivějších přepravních prostředků. I s ohledem na tyto argumenty současná praxe umožňuje nutné kácení u tratí provádět bez omezení. Je to orgán ochrany přírody, kdo případně musí zdůvodnit zachování stromu a drážní úřad s tím musí souhlasit. Poslanci a poslankyně ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci v § 10 změnit. Nově by bylo v zákoně stanoveno, že všechny stromy v okolí dráhy jsou nebezpečné. Z toho vyplývá povinnost je odstranit.
Dřevo za nižší cenu
Změny v § 10 se však výraznou měrou dotknou majitelů lesních pozemků. Budou nuceni vykácet mnohdy několik desítek metrů široký pás lesa často v předmýtním věku. To znamená, že dřevo z pokácených stromů prodají za mnohem nižší cenu, než se kterou kalkulovali (nehledě na výrazný pokles cen dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou). Jednoduše proto, že strom pokácí dříve, než dosáhne tržně nejžádanějších parametrů. Ale to není vše. Lesní zákon majitelům těchto pozemků přikazuje vytěženou plochu znovu zalesnit. Vznikne z toho začarovaný kruh. Majitelé lesa budou nuceni vynakládat značné finanční prostředky na výsadbu a ochranu malých stromků. Ovšem pokácet je budou muset ve chvíli, kdy by se jen špička stromku při svém teoretickém pádu mohla dotknout kolejnice. To zaručuje značnou dlouhodobou finanční ztrátu všem majitelům lesních pozemků podél železnice.
Když kácet, tak i zdravé stromy?
Pro zachování současného přístupu ke kácení dřevin zvedli ruku zástupci a zástupkyně ODS, STAN, Pirátů, TOP 09, SPD, Jan Čižinský (KDU-ČSL), Jan Chvojka a Roman Sklenák (oba ČSSD). Problematickou pasáž v § 10 doporučil odstranit Senát právě kvůli neadekvátnosti navrhovaného řešení. Srážky vlaků se stromy totiž v porovnání s dalšími typy dopravních nehod nedosahují počtů, pro jejichž řešení by bylo nutné sáhnout k rozsáhlému pokácení stovek tisíc zdravých stromů se značnou ekologickou hodnotou. Poslanecká sněmovna však nakonec uvěřila argumentům Federace strojvůdců, která prosadila rozsáhlé kácení stromů do zákona o drahách ve spolupráci s poslancem Martinem Kolovratníkem. Hnutí DUHA upozorňovalo, že kromě železnic se kácení týká také stromů ve městech – podél tramvajových, trolejbusových a lanových tratí. Otázkou zůstává, jak správci tratí nutnost pokácení značného množství stromů personálně zajistí. Již v současnosti nezvládají odstraňovat rizikové stromy. Povinnost kácet i ty zdravé může způsobit, že bude docházet k ještě větším zpožděním při odstraňování stromů, které pro bezpečnost provozu na trati představují skutečné riziko a tím pádem se zvýší počet střetů vlaků se stromy.
Podle názoru Hnutí DUHA novela zákona neupravuje postup na pozemcích, určených k plnění funkcí lesa. Majitelé lesních pozemků vynakládají značné finanční prostředky na výsadbu a ochranu malých stromků. Ovšem pokácet je budou muset ve chvíli, kdy by se jen špička stromku při svém teoretickém pádu mohla dotknout kolejnice. To zaručuje značnou dlouhodobou finanční ztrátu všem majitelům lesních pozemků podél železnice. Vhodným opatřením po vykácení stromů kolem tratí se jeví převod těchto lesů na takzvané výmladkové lesy neboli tradiční pařeziny. Tyto nízké druhy lesa neohrožují cestující ani tratě a mohou být výhodným způsobem zisku ze dřevní hmoty. Dřevo ve výmladkových lesích se kácí již po třiceti či čtyřiceti letech a tak tyto porosty nemohou nikoho ani teoreticky svým pádem ohrozit. Dalšími výhodami výmladkových lesů jsou nulové náklady na obnovu porostu, protože stromy odrůstají samovolně z kmenů. V pestrých listnatých výmladkových lesích navíc prosperují motýli, hmyz, ptáci a další druhy zvířat a rostlin.
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl: „Dnešní ortel Sněmovny je vskutku děsivý, do naší legislativy vnáší princip kolektivní viny. Značné odlesnění v okolí drah lze však využít k přechodu na stanovištně vhodný způsob hospodaření. Nízký les, který by se obnovoval z pařezů lip, habrů a dalších listnatých stromů, vytvoří pestré přírodní podmínky kolem tratí, přinese palivo a rychlejší zisk malým vlastníkům a obcím. Navíc je bez pochyby zcela bezpečný pro cestující i personál vlaků.”
(SCa, il.foto: archiv)
